Polčák by žaloval Lukašenka v Haagu. „Už jen čekám, kdo mu vyhlásí válku,“ poznamenal Ondráček

Nahrávám video
Události, komentáře: Situace v Bělorusku
Zdroj: ČT24

Je nepochybné, že se běloruský režim dopouští násilí na svých vlastních lidech, zabíjí je, mučí, bez důvodu je zavírá, řekl v pořadu Události, komentáře europoslanec Stanislav Polčák (STAN). Proto podporuje snahu europoslanců, aby Evropská unie zvážila obžalobu hlavy běloruského režimu Alexandra Lukašenka u Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Naopak poslanec a člen meziparlamentní skupiny ČR–⁠Bělorusko Zdeněk Ondráček (KSČM) si myslí, že politika sankcí a žalob jen zhoršuje vztahy v Evropě jako celku, kam patří i Bělorusko.

Zástupci největších frakcí Evropského parlamentu v úterý vyzvali k novým opatřením Evropské unie v souvislosti s kroky běloruského režimu autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka.

Při rozpravě na plenárním zasedání volali po zpřísnění sankcí i po zvážení obžaloby Lukašenka u Mezinárodního soudního dvora v Haagu. Reagovali tak na pokračující represe vůči běloruské opozici i na údajné pašování migrantů k unijním hranicím organizované Lukašenkovým režimem, uvedla agentura ČTK. 

Ondráček uvedl, že Bělorusko je součástí Evropy a měli bychom hledat spíše cesty, které nás spojují, než to, co nás vede do konfliktů. „Už jenom čekám, kdy nějakého chytráka v Bruselu napadne vyhlásit Bělorusku válku,“ dodal.

Polčák připomněl tragické osudy některých obětí běloruského režimu. Domnívá se proto, že zde jde o příklad mezinárodně-právní odpovědnosti běloruského režimu a Lukašenka zejména. Z tohoto důvodu také rezoluci v europarlamentu podpořil. „Nemůžeme se tvářit, že se nic neděje.“

Jak reagovat na pašování migrantů

V další části pořadu se mluvilo o tom, jak postupovat vůči tomu, že Lukašenkův režim organizuje pašování migrantů k unijním hranicím. 

Ondráček uvedl, že pokud tu dlouho nebyla žádná ostraha unijních hranic, tak je to na pováženou. Evropská unie a státy schengenského prostoru mají podle něho povinnost zabezpečovat ochranu svých hranic. Ať už řecké, či například bělorusko-polské. „Stát, který není schopen zajistit své hranice, ať už jednotlivý stát, či Unie jako celek, tak je předurčen k zániku,“ doplnil. Myslí si, že když se EU dokázala domluvit s Tureckem a zvládnout to formou výpalného, tak by to mělo jít i s Běloruskem.

Polčák řekl, že je povinností každého členského státu chránit vnější hranice a Unie tomu musí prostřednictvím svých agentur maximálně napomoci. I českou povinností je pomáhat v této souvislosti Polsku, Lotyšsku či Litvě.

Odmítl však srovnávat Turecko s Běloruskem, u něhož jde o státem organizovaný migrační tok. Navíc v Turecku podle něj existují právní prostředky ochrany a tato země podléhá kompetenci Rady Evropy. „Musíme být (k Bělorusku) tvrdí, nenechat se vydírat.“ S Lukašenkem navíc nelze v této záležitosti obchodovat, protože je to samozvaná hlava státu, podotkl Polčák.

Jednání o kanceláři běloruské demokratické opozice v Praze

Zástupkyně běloruské národnostní menšiny Kryścina Šyjanok v pořadu řekla, že je ráda, že téma Běloruska nezapadá, protože situace je tam stále kritická. „Právě teď, po roce od protestů, jako nikdy předtím potřebujeme pomoc Evropské unie.“

Řekla však, že nejde jen o rezoluce, ale také o konkrétní jednání. Každá členská země podle ní může vyšetřovat trestné činy, ke kterým došlo v Bělorusku. I do Česka přicestovaly některé oběti tamějšího režimu a mohou o tom předložit vyšetřovatelům svědectví. Dodala, že zatím však tato snaha byla odložena ad acta. 

Zmínila také, že už dříve se mluvilo o tom, aby v Praze vzniklo zastoupení (kancelář) běloruské demokratické opozice, ale jednání stále probíhají a k ničemu konkrétnímu nedošlo. „Potřebujeme podporu právě teď, nejde o tom dál jen jednat.“

K současné situaci v Bělorusku řekla, že po loňském velkém vzepětí veřejnosti a hromadných demonstracích došlo k určitému ochladnutí i depresi. Ale to podle ní neznamená, že „jsme to vzdali“. Odhodlání je ještě větší,  zájem Bělorusů doma i v cizině je stokrát větší a „dáváme své úsilí dohromady a potřebujeme pomoc demokratických států“, uvedla Šyjanok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 10 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...