Ani úspěšná mnohaletá vláda ještě nemusí být zárukou volebního vítězství. To už před 70 lety poznal Winston Churchill a podle všeho se s tím budou muset po nedělních parlamentních volbách vyrovnat i polští liberálové. Průzkumy naznačují, že je po osmi letech u moci vystřídají opoziční konzervativci. Liberálům nebude asi nic platné, že Polsko pod jejich vládou jako jediné v Evropě proplulo beze šrámu hospodářskou krizí a stalo se jednou z významných mocností starého kontinentu.
V čele vlády stane žena: Kopaczová nebo Szydlová
Skoro by se dalo říci, že jsou naši severní sousedé unaveni úspěchem. Dali to víceméně najevo už při květnové prezidentské volbě, kdy přílišné zdůrazňování minulých zásluh na úkor plánů do budoucna de facto připravilo o vítězství favorizovaného spojence vládnoucí Občanské platformy (PO) Bronislawa Komorowského. Toho ve funkci překvapivě vystřídal právě bývalý člen konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) Andrzej Duda.
Polsko dosáhlo v uplynulých 20 letech skutečně výrazného hospodářského růstu – dokonce i v tvrdých dobách hospodářské a finanční krize bylo jedinou zemí EU, která vykazovala stabilní růst HDP. Například v produkci potravin jsou Poláci čtvrtí v Evropě – jenom na českém trhu je kolem 16 procent potravin od nich. Ustáli i nenadálé propady, jako bylo třeba ruské embargo na ovoce. Osmdesát procent peněz v polském zemědělství přitom tvoří prostředky z Evropské unie.
Rostoucí ekonomika se na životní úrovni Poláků příliš neprojevila
Proevropští liberálové si přesto za svůj očekávaný odchod do opozice mohou víceméně sami – vláda brala příliš malý ohled na obyčejné lidi, o nezaměstnanou mládež se prakticky nestarala a problémy důchodců žijících na hranici životního minima neřešila. I když se nezaměstnanost snížila v posledních letech z 15 na 10 procent, zůstává nadále vysoká a zadlužení Polska se i při slušném ekonomickém růstu letos dál zvyšuje na asi 48 procent HDP.
To, že se četným polským podnikům dobře daří, kromě toho ještě neznamená, že by z toho velká část společnosti něco měla – růst se na životní úrovni Poláků příliš neprojevil. Více než čtvrtina lidí stále pracuje se smlouvami na dobu určitou a bez jakýchkoli benefitů, příliš se nevyrovnává ani rozdíl mezi bohatými městy či západem země a chudým zemědělským východem, odkud se především rekrutují voliči PiS. Liberály také poškodila odposlechová aféra s nahrávkami, na nichž se jejich přední činitelé vulgárně vyjadřují o své konkurenci i světových politicích.
Vládnoucí straně chybějí výrazné osobnosti
PO bývá navíc často vnímána jako unavená partaj nevýrazných osobností, pasivní a bez energie. Přišla i o dvě své nejvýraznější tváře: Premiér Donald Tusk, který jako první postkomunistický polský premiér vedl vládu dvě funkční období za sebou, odešel do Bruselu dělat předsedu Evropské rady a šéfa Sejmu a bývalého ministra zahraničí Radoslawa Sikorského vyhodila ze sedla odposlechová aféra. PO navíc není ochotná provést riskantní reformy veřejných financí, zdravotnictví a správy, které Polsko tolik potřebuje. V posledních průzkumech zaostává PO za PiS o deset procentních bodů, PiS podporuje okolo 35 procent voličů.
Bez ohledu na výsledek voleb ale v čele země bude v každém případě žena. Šéfka PO a 58letá současná ministerská předsedkyně Ewa Kopaczová byla první ženou v čele Sejmu a loni v září se stala (po Haně Suchocké) také druhou premiérkou Polska. Už v první Tuskově vláda vedla v letech 2007 až 2011 ministerstvo zdravotnictví. Je pro přijetí eura a v kampani zdůrazňovala, že liberálové navážou na současnou politiku, která z proevropsky naladěné země otevřené přílivu zahraničních investic učinila jednoho z nejpilnějších příjemců evropských dotací a vůbec nejstabilněji rostoucí ekonomiku EU.
- Právo a spravedlnost (PiS)
Vlastenecky konzervativní strana, kterou v roce 2001 založil její současný předseda Jaroslaw Kaczyński spolu se svým bratrem-dvojčetem Lechem. Vzešla z okruhu někdejšího odborového hnutí Solidarita, ve vládě byla od října 2005 do října 2007. Volební favorit má podporu vlivné katolické církve, zastává tradiční hodnoty, je proti legalizaci potratů a eutanazie a registrovanému partnerství. V zahraniční politice je vnímána jako silně proamerická, euroskeptická síla, stavící se rezervovaně vůči Německu a Rusku. V čele volební kandidátky stojí místopředsedkyně PiS Beáta Szydlová. - Občanská platforma (PO)
Liberální strana premiérky Ewy Kopaczové je vládní stranou od vyhraných voleb na podzim 2007, po nichž vytvořila koalici s Polskou lidovou stranou (PSL) a společně získaly další mandát ve volbách v 2011. Vznikla v lednu 2001 v rámci postsolidaritního pravicového tábora. Její příznivci se rekrutují zejména z mladších městských vrstev. - Sjednocená levice
Jednotná kandidátka levicových stran před volbami do svého čela postavila Barbaru Nowackou, která pochází z hnutí Janusze Palikota. Voličům slibuje snížení věku odchodu do starobního důchodu na původní hranici, minimální mzdu 15 zlotých na hodinu (50 procent průměrné mzdy), nulovou daň pro živnostníky, odmítá privatizaci školství, zdravotnictví a vědy. - Polská lidová strana (PSL)
Agrární stranu středu vede Janusz Piechociński. V letech 1993 až 1997 a od října 2001 do března 2003 byla součástí vládní koalice se Svazem demokratické levice, od listopadu 2007 je ve vládě s Občanskou platformou. Zaměřuje se na zemědělský sektor, vyznává konzervativní hodnoty. - Kukiz '15
Uskupení populisty a bývalého rockového hudebníka Pawla Kukize podporují především mladí lidé, frustrovaní ze své vlastní neuspokojivé ekonomické situace.
Zatímco PO zdůrazňuje svůj proevropský kurs, PiS hraje především na národní a sociální notu. Před volbami slíbila, že sníží věk pro odchod do důchodu, zvýší částku příjmů osvobozenou od daní, pozastaví privatizaci některých podniků či zajistí posílení role domácího kapitálu proti zahraničnímu. Hodlá ztížit život velkým firmám, slibuje lepší výběr daní díky boji proti daňovým únikům a dodatečné zdanění hypermarketů a bank. Dokonce uvažuje o zavedení limitu pro převádění zisků firem z Polska do zahraničí. Voliče láká i slibovaným navýšením sociálních výdajů, ať už jde o mzdy nebo přídavky na děti.
Hlavní mottem PiS sice je „Blahobyt pro všechny“, chybějí ale seriózní návrhy, jak to financovat. Pokud se sečte, kolik by všechny sliby stály, je jasné, že program realizovat nepůjde. Kritici se navíc obávají, že s vládou PiS nastane i změna domácího i zahraničního politického kursu od demokraticko-liberálních k autoritářským nacionálně-konzervativním pozicím, jaké zastává především předseda strany Jaroslaw Kaczyński. To by mohlo mít vliv na politiku v EU a také na postoj Polska k uprchlické krizi. Vítězství PiS by mohlo znamenat i zhoršení vztahu se sousedy na obou stranách – Německem i Ruskem.
Szydlová jako nastrčená figurka?
Volebním lídrem PiS se stala v zahraničí nepříliš známá a poněkud nevýrazná 52letá místopředsedkyně strany Beata Szydlová. Vystudovaná etnografka má reprezentovat moderní a umírněnější tvář strany, jejíž ultrakonzervativní předseda, expremiér a dvojče tragicky zesnulého prezidenta Jaroslaw Kaczyński byl pro část potenciálních voličů nepřekonatelnou překážkou – například kvůli příliš radikálnímu odporu k EU či přílišnému prosazování zájmů katolické církve.
Předpokládá se ale, že Kaczyński bude v pozadí nadále tahat za nitky. Experti v této souvislosti poukazují na to, že už v roce 2006 po necelém roce odstavil prvního premiéra za PiS Kazimierze Marcinkiewicze a zaujal jeho místo.
Szydlová, která je mimo jiné proti přechodu Polska na euro, se osvědčila už při vedení prezidentské kampaně Andrzeje Dudy. V pondělní televizní debatě, v níž se střetla s premiérkou, se však podle analytiků jako lídr neukázala. Nijak výrazná ovšem nebyla ani Kopaczová.
Předvolební témata: Ekonomika, sociální problémy, migrace a masivní odliv Poláků
Předvolebním tématům vedle ekonomiky vévodila migrace – a to v obou směrech. V minulých letech odešly za prací do zahraničí přes dva miliony Poláků. Szydlová pohrozila tím, že v případě další vlády PO bude odliv obyvatel ze země pokračovat. Je také pro těsnější spolupráci se středoevropskými sousedy včetně ČR, pokud jde právě o témata, jako je nynější uprchlická vlna, a to navzdory tomu, že tyto státy udržují dobré vztahy s Ruskem. Odsoudila v této souvislosti zářijové hlasování Polska na summitu EU pro přerozdělení migrantů a slíbila, že pokud bude v čele vlády, postoj Polska změní.
V Polsku se proti migrantům zvedá vlna odporu. Společnost, která je z 87,5 procenta katolická, protestuje především proti muslimským běžencům. Kaczyński navíc v souvislosti s uprchlíky varoval před nebezpečnými nemocemi, které se v Evropě předtím dlouhé roky nevyskytly.
Smolenská tragédie dosud rozděluje polskou společnost
Bolavým místem nadále zůstává smolenská letecká katastrofa, při níž v dubnu 2010 zahynul prezident Lech Kaczyński a téměř stovka vysokých představitelů polského veřejného života. Tragédie zanechala ve společnosti hluboké rány, které se dosud nezahojily a dodnes rozdělují polskou společnost: Zatímco jedna strana ji označuje za nešťastnou náhodu, druhá trvá na tom, že šlo o atentát. Když počátkem listopadu 2011 kandidovala Kopaczowá na post předsedkyně Sejmu, odmítla ji opoziční PiS podpořit se zdůvodněním, že jako šéfka resortu zdravotnictví údajně řádně nedohlédla na pitvu obětí.
Kamenem úrazu by mohlo být sestavení koalice
Třetí nejsilnější stranou by se mohla v novém Sejmu stát Sjednocená levice. Jejími hlavními požadavky jsou zvýšení minimální mzdy, vytvoření nových pracovních míst a zavedení regulérních pracovních vztahů namísto nynějšího neoliberálního principu „hire and fire“.
Otázkou ovšem bude, kdo případně vytvoří s konzervativci ve 460členném Sejmu koalici. Levice a vládní lidovci spolupráci s PiS nepřipouštějí, šancí tak může být protestní sdružení Kukiz '15 rockera a neúspěšného prezidentského kandidáta Pawla Kukize. Ten sice přímou koalici s PiS oficiálně nepřipouští, podpora konkrétních návrhů prý ale přichází v úvahu. Volební místnosti jsou otevřené od 7:00 do 21:00.
