O přímém zapojení Ruska do londýnské vraždy agenta Alexandra Litviněnka prý není pochyb. Ukazují to podle právníků závěry vyšetřování, které mají být kompletně zveřejněny ke konci roku. Litviněnko byl v roce 2006 otráven radioaktivním Poloniem. Krátce před smrtí obvinil ruského prezidenta Vladimira Putina, že nařídil jeho vraždu. Kreml to však vždy odmítal.
Podle Britů kritik Kremlu Litviněnko zemřel na otravu týdny poté, co při schůzce v hotelu Millennium s ruskými agenty Dmitrijem Kovtunem a Andrejem Lugovým vypil zelený čaj smíchaný s poloniem 210.
S posledním červencovým dnem vyšetřování končí. "Důkazy ukazují, že jediným věrohodným vysvětlením je nějaká forma zapletení ruského státu do Litviněnkovy vraždy," řekl právník Richard Horwell k britskému vyšetřování, jehož závěry zjevně dál naruší vztahy mezi Londýnem a Moskvou.
Podle Horwella prý oba ruští agenti neměli osobní důvody k zabití exulanta – jednali tedy na něčí objednávku. Naopak ruský stát měl podle něj bezpochyby k zabití svého bývalého agenta důvodů mnoho. A to především kvůli tomu, že utekl do Británie a krátce před smrtí získal britské občanství, obviňoval Kreml z korupce, sympatizoval s čečenskými separatisty a tvrdil, že Putin je pedofil, podotkl Horwell.
- Dmitrij Kovtun a Andrej Lugovoj se znají od dětství, oba pocházejí z vojenských rodin a vyrůstali v sousedství.
- Společně studovali také vojenskou akademii v Moskvě v 80. letech 20. století a spolu poté pracovali pro KGB.
- Po rozpadu Sovětského svazu oba pracovali pro soukromé bezpečnostní agentury. Nyní jsou úspěšnými podnikateli.
Vyšetřovatelé našli stopy polonia na mnoha místech, kde oba ruští agenti tehdy v Londýně pobývali, včetně různých kanceláří, hotelů, letadel i na fotbalovém stadionu Arsenalu. Podle Horwella agenti přenášením radioaktivní látky po městě ohrozili, a v některých případech nejspíš i poškodili zdraví obyvatel. Advokát Litviněnkovy vdovy Mariny podle Reuters řekl, že lze hovořit o ruském "jaderném útoku v ulicích Londýna". Moskva podle něj celá léta v Litviněnkově případě brzdila vyšetřování a manipulovala s fakty.
Veřejné vyšetřování začalo letos v lednu poté, co ho loni na žádost Litviněnkovy vdovy připustila britská vláda. První neveřejné vyšetřování před devíti lety se totiž nesmělo dotknout tajných důkazů spojených s možnou rolí Ruska při zabití agenta. Právě tyto informace jsou ale podle Mariny Litviněnkové klíčové.
Agent Litviněnko pracoval nejdříve pro Sovětský svaz a poté pro Rusko. Později ale začal kritizovat vedení země i poměry v rozvědce. Nakonec v roce 2001 získal politický azyl v Británii, přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6. Na podzim 2006 se sešel se dvěma ruskými agenty a tři týdny poté zemřel.
