Po Polsku bude bez ruského plynu i Bulharsko. Gazprom oznámil zastavení dodávek

Polská plynárenská firma PGNiG v úterý uvedla, že ji ruský Gazprom informoval, že od středy 08:00 SELČ ukončí dodávky plynu do Polska. Potvrdila tak v podstatě dřívější informace médií. PGNiG upozornila, že Gazprom porušil smlouvu o dlouhodobých dodávkách. Její platnost měla vypršet s koncem letošního roku. Gazprom zastaví od středy dodávky také do Bulharska, oznámilo podle agentury Reuters bulharské ministerstvo energetiky. To rovněž uvedlo, že už přijalo opatření k zajištění alternativních dodávek a že tak zatím není nutné omezovat jeho spotřebu. Český premiér Petr Fiala (ODS) považuje rozhodnutí Ruska za hrocení situace a porušení smluv.

Gazprom polskou stranu neinformoval, proč s dodávkami plynu končí. Nicméně portál onet.pl napsal, že minulý pátek vypršel termín, do kterého mělo Polsko zaplatit za surovinu v rublech, jak žádá Kreml. To ovšem Varšava odmítá, premiér Mateusz Morawiecki přístup Ruska označil za vydírání.

Společnost PGNiG také uvedla, že Gazprom porušil dlouhodobou smlouvu o dodávkách a že podnikne kroky k jejich obnovení tak, jak je to ve smlouvě, napsala agentura Reuters. Kontrakt vyprší s koncem letošního roku a polský vládní zmocněnec pro strategickou energetickou infrastrukturu Piotr Naimski uvedl, že si země poradí s tím, že dodávky končí už nyní. Dodal, že výpadek dodávek z Ruska může nahradit plyn proudící z jiných směrů.

Podle ministryně Moskwové jsou polské zásobníky zemního plynu naplněny ze 76 procent a není v současnosti nutné využívat jeho rezervy. „Polsko má potřebné rezervy plynu i zdroje dodávek, které chrání naši bezpečnost,“ řekla ministryně. Ujistila, že v polských domácnostech plyn chybět nebude.

Už odpoledne, kdy polská média přinesla neoficiální informace o ukončení dodávek z Ruska, cena plynu v Evropě vzrostla o 17 procent, uvedla agentura Bloomberg.

Podle think tanku Forum Energii kryje Polsko asi 55 procent své spotřeby zemního plynu z dodávek z Ruska. Už delší dobu, bez ohledu na nynější konflikt na Ukrajině, pracuje na jejich nahrazení z jiných zdrojů. Do konce letošního roku má skončit stavba plynovodu Baltic Pipe, kterým do Polska poteče surovina z Norska.

Hlavní toky plynu do Evropy
Zdroj: Wikipedia.org/ig.ft.com

Reakce českých politiků

Zástupci vládní koalice kroky Ruska označují za vyděračské praktiky Putinova režimu. Zastavení dodávek plynu do Polska podle nich zatím nebude mít bezprostřední dopad na Česko – to totiž nemá s Moskvou přímé smluvní vztahy, protože ruský plyn nakupuje zprostředkovaně z Německa. 

Podle opozice nyní bude důležité, aby vláda udržovala zásobníky plynu naplněné a zároveň hledala alternativní zdroje dodávek.

„Je to porušení smlouvy a je vidět, že od Putina se může dočkat kdokoliv čehokoliv. Nevíme, co nás může na podzim nebo i v blízké době potkat. Musíme počítat s tím, že to něco bude stát. Musíme skutečně myslet dopředu a hlavně rychle,“ reagovala předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. 

„Pro Polsko to bude hospodářský a ekonomický problém, protože takhle narychlo nebude schopné stoprocentně dodávky ruského plynu nahradit. Teď je otázka vztahu Ruska a Polska a asi se budou muset nějak dohodnout,“ uvedl šéf hnutí SPD Tomio Okamura. 

Nahrávám video
Události, komentáře: Marek Ženíšek (TOP 09) a Lubomír Metnar (ANO) o evropských zbraních pro Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Host Událostí, komentářů předseda zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09) poznamenal, že podobný vývoj jako u Polska a Bulharska očekává i v dalších zemích. „Taktikou Putina je pravděpodobně Evropu rozdělit. Budeme muset spoléhat na solidaritu západnějších zemí a situace bude komplikovaná. Evropa v tomto jako celek zaspala, je to daň závislosti na ruském plynu. Přitom Polsko je na tom podstatně lépe než my.“

„Pokud by se něco takového stalo u nás, budeme závislí na solidaritě ostatních. Předešlá vláda v tom do jisté míry zaspala, proto bychom měli pochválit současnou vládu, že se jí podařilo navýšit zásobníky plynu o devadesát procent, přestože to bohužel nestačí,“ zhodnotil situaci stranický kolega současné koalice Ženíšek. 

Poslanec a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) s ním nesouhlasil a kritiku odmítl. „To by musely zaspat i vlády ostatních zemí. Vezměme si, kdy začala krize. Dodávky z Polska nebyly na místě, tehdy to Polsko odmítlo. My problém máme a jsme závislí, vidím to ale jako bezprecedentní nátlak ze strany Ruska uplatňovat svou agresivní politiku vůči Evropě a vymáhat požadavky mimo smluvní vztahy,“ komentoval Metnar situaci ve vysílání ČT24. Cesta dál podle něj je hledat alternativy a solidaritu západních zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 24 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...