Po Polsku bude bez ruského plynu i Bulharsko. Gazprom oznámil zastavení dodávek

Polská plynárenská firma PGNiG v úterý uvedla, že ji ruský Gazprom informoval, že od středy 08:00 SELČ ukončí dodávky plynu do Polska. Potvrdila tak v podstatě dřívější informace médií. PGNiG upozornila, že Gazprom porušil smlouvu o dlouhodobých dodávkách. Její platnost měla vypršet s koncem letošního roku. Gazprom zastaví od středy dodávky také do Bulharska, oznámilo podle agentury Reuters bulharské ministerstvo energetiky. To rovněž uvedlo, že už přijalo opatření k zajištění alternativních dodávek a že tak zatím není nutné omezovat jeho spotřebu. Český premiér Petr Fiala (ODS) považuje rozhodnutí Ruska za hrocení situace a porušení smluv.

Gazprom polskou stranu neinformoval, proč s dodávkami plynu končí. Nicméně portál onet.pl napsal, že minulý pátek vypršel termín, do kterého mělo Polsko zaplatit za surovinu v rublech, jak žádá Kreml. To ovšem Varšava odmítá, premiér Mateusz Morawiecki přístup Ruska označil za vydírání.

Společnost PGNiG také uvedla, že Gazprom porušil dlouhodobou smlouvu o dodávkách a že podnikne kroky k jejich obnovení tak, jak je to ve smlouvě, napsala agentura Reuters. Kontrakt vyprší s koncem letošního roku a polský vládní zmocněnec pro strategickou energetickou infrastrukturu Piotr Naimski uvedl, že si země poradí s tím, že dodávky končí už nyní. Dodal, že výpadek dodávek z Ruska může nahradit plyn proudící z jiných směrů.

Podle ministryně Moskwové jsou polské zásobníky zemního plynu naplněny ze 76 procent a není v současnosti nutné využívat jeho rezervy. „Polsko má potřebné rezervy plynu i zdroje dodávek, které chrání naši bezpečnost,“ řekla ministryně. Ujistila, že v polských domácnostech plyn chybět nebude.

Už odpoledne, kdy polská média přinesla neoficiální informace o ukončení dodávek z Ruska, cena plynu v Evropě vzrostla o 17 procent, uvedla agentura Bloomberg.

Podle think tanku Forum Energii kryje Polsko asi 55 procent své spotřeby zemního plynu z dodávek z Ruska. Už delší dobu, bez ohledu na nynější konflikt na Ukrajině, pracuje na jejich nahrazení z jiných zdrojů. Do konce letošního roku má skončit stavba plynovodu Baltic Pipe, kterým do Polska poteče surovina z Norska.

Hlavní toky plynu do Evropy
Zdroj: Wikipedia.org/ig.ft.com

Reakce českých politiků

Zástupci vládní koalice kroky Ruska označují za vyděračské praktiky Putinova režimu. Zastavení dodávek plynu do Polska podle nich zatím nebude mít bezprostřední dopad na Česko – to totiž nemá s Moskvou přímé smluvní vztahy, protože ruský plyn nakupuje zprostředkovaně z Německa. 

Podle opozice nyní bude důležité, aby vláda udržovala zásobníky plynu naplněné a zároveň hledala alternativní zdroje dodávek.

„Je to porušení smlouvy a je vidět, že od Putina se může dočkat kdokoliv čehokoliv. Nevíme, co nás může na podzim nebo i v blízké době potkat. Musíme počítat s tím, že to něco bude stát. Musíme skutečně myslet dopředu a hlavně rychle,“ reagovala předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. 

„Pro Polsko to bude hospodářský a ekonomický problém, protože takhle narychlo nebude schopné stoprocentně dodávky ruského plynu nahradit. Teď je otázka vztahu Ruska a Polska a asi se budou muset nějak dohodnout,“ uvedl šéf hnutí SPD Tomio Okamura. 

Nahrávám video

Host Událostí, komentářů předseda zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09) poznamenal, že podobný vývoj jako u Polska a Bulharska očekává i v dalších zemích. „Taktikou Putina je pravděpodobně Evropu rozdělit. Budeme muset spoléhat na solidaritu západnějších zemí a situace bude komplikovaná. Evropa v tomto jako celek zaspala, je to daň závislosti na ruském plynu. Přitom Polsko je na tom podstatně lépe než my.“

„Pokud by se něco takového stalo u nás, budeme závislí na solidaritě ostatních. Předešlá vláda v tom do jisté míry zaspala, proto bychom měli pochválit současnou vládu, že se jí podařilo navýšit zásobníky plynu o devadesát procent, přestože to bohužel nestačí,“ zhodnotil situaci stranický kolega současné koalice Ženíšek. 

Poslanec a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) s ním nesouhlasil a kritiku odmítl. „To by musely zaspat i vlády ostatních zemí. Vezměme si, kdy začala krize. Dodávky z Polska nebyly na místě, tehdy to Polsko odmítlo. My problém máme a jsme závislí, vidím to ale jako bezprecedentní nátlak ze strany Ruska uplatňovat svou agresivní politiku vůči Evropě a vymáhat požadavky mimo smluvní vztahy,“ komentoval Metnar situaci ve vysílání ČT24. Cesta dál podle něj je hledat alternativy a solidaritu západních zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 44 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 46 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...