Plyn zdražil o čtyřicet procent za den. Putinovo vyjádření poté srazilo ceny dolů

Nahrávám video
Události ČT: Plyn prudce zdražil
Zdroj: ČT24

Růst cen zemního plynu v Evropě ve středu prudce zrychloval. Cena klíčového termínového kontraktu s dodáním v listopadu se zvýšila až o čtyřicet procent a poprvé překročila 160 eur (zhruba čtyři tisíce korun) za megawatthodinu. Vyplývalo to z dat pro obchodní uzel Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je určující pro ceny na evropském trhu. Následně však ceny klesly v reakci na slova ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten uvedl, že Rusko zvyšuje dodávky plynu do Evropy a je připraveno stabilizovat trh.

V úterý cena listopadového kontraktu vzrostla asi o dvacet procent a poprvé překonala hranici sto eur. Jen za dva dny se tak cena plynu s dodáním následující měsíc zvýšila zhruba o šedesát procent. „To je prostě směšné,“ řekl k prudkému růstu ceny plynu analytik Tom Marzec-Manser ze společnosti ICIS. „Je téměř nemožné zdůvodnit, jak a proč se to pohybuje tak rychle a tak vysoko,“ dodal podle agentury Bloomberg.

V reakci na Putinovo vyjádření vykazovala cena klíčového termínového kontraktu s dodáním v listopadu ve středu kolem 17:00 SELČ pokles o více než sedm procent na 107,5 eura (zhruba 2730 korun) za megawatthodinu.

Za růstem cen stojí podle většiny analytiků vzestup ekonomické aktivity, nízké zásoby plynu a blížící se topná sezona. Objevila se rovněž obvinění, že Rusko manipuluje s cenou, aby tak dosáhlo rychlého spuštění provozu nového plynovodu Nord Stream 2.

Nahrávám video
Vladimír Wagner v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR a z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUTl řekl v Interview ČT24, že dodávky z Ruska jsou přesně podle smluv „a  dokonce dodávají více, než bylo nasmlouváno.“ Myslí si tedy, že to byla Evropa, kdo zaspal s nasmlouváním.

Upozornil také, že i Rusko má plynu omezené množství a tak ho nejdříve dodá svým občanům a potom (nad nasmlouvané limity) těm zákazníkům, kteří za něj nabídnou více. Zmínil v této souvislosti, že spotřeba plynu roste například v Asii. 

Rusko vidí chyby na straně Evropské unie

Rusko zodpovědnost za růst cen odmítá. „Trváme na tom, že Rusko nehraje žádnou roli v tom, co se nyní odehrává na evropském trhu s plynem,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Růst cen je podle něj důsledkem souběhu více faktorů, včetně snahy Evropské unie rychle přecházet k obnovitelným zdrojům energie, na což nejsou připraveny stabilní dodávky, poznamenala agentura DPA.

Šéf Kremlu Vladimir Putin uvedl, že za současnou situaci je zodpovědná Evropa, protože neuzavřela dostatek smluv o dlouhodobých dodávkách ruského plynu. „Jejich politikou bylo zbavovat se dlouhodobých kontraktů a tato politika se ukázala jako chybná,“ řekl podle agentury AFP ruský prezident na setkání s představiteli ruského energetického průmyslu.

Evropská unie chystá reformu trhu s plynem

Rychlým růstem cen energií včetně zemního plynu se už začala zabývat Evropská unie. Komisařka EU pro energetiku Kadri Simsonová ve středu uvedla, že EU plánuje do konce roku uskutečnit revizi pravidel trhu s plynem, aby zajistila, že rostoucí náklady na energii nenaruší zotavování ekonomiky z dopadů pandemie covidu-19.

Podle aktuálního prohlášení předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové Unie zváží mimo jiné oddělení dosud svázaných cen plynu a elektřiny či vybudování společných strategických rezerv plynu.

Simsonová rovněž uvedla, že zásoby plynu v Evropě jsou sice nižší než obvykle, ale dostatečné pro pokrytí spotřeby v zimním období. „Do konce roku navrhnu reformu trhu s plynem. V této souvislosti přezkoumám otázky kolem skladování a bezpečnosti dodávek,“ prohlásila.

Unie by podle ní měla zvážit společné nákupy a urychlit přechod na levnější obnovitelné zdroje energií. 

Zdražování energií řeší i čeští europoslanci

Tématem se zabývá i řada českých europoslanců. Jako důvod vysokých cen energií vidí Luděk Niedermayer (TOP 09) nejen nedostatek zásob a oživení ekonomiky po koronavirové pandemii, ale také to, že trh se zemním plynem se stal globálním a rozjela ho velmi vysoká poptávka z Asie.

„Tato zima bude zřejmě ve znamení vysokých cen. EU by měla společně pracovat na tom, aby byly dodávky zemního plynu co nejdřív naplněny,“ řekl v Událostech, komentářích.

Europoslanec Martin Hlaváček (za ANO) nevidí problém v nedostatku zásob, ale spíš v obrovské fluktuaci cen za plyn. „Evropa má problém jako celek. Shodli jsme se na tom, že se musí zasáhnout.“ Některé oblasti podle něj bude možné koordinovat společně s Evropou, jako jsou kompenzace koncovým uživatelům, společné nakupování surovin, daňové úlevy nebo regulace cen emisních povolenek. „Komise by měla v řádu několika nejbližších dnů přijít s řešením, jak to udělat,“ doplnil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 58 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...