Plyn je v EU dražší o 70 procent, Rusko hrozí odstávkou plynovodu Nord Stream 1

Nahrávám video
Události ČT: Růst cen zemního plynu
Zdroj: ČT24

Cena plynu pro evropský trh se od pondělí zvýšila zhruba o 70 procent, surovina se nyní prodává za více než 140 eur (3465 korun) za megawatthodinu. K nárůstu došlo po sdělení ruského velvyslance při EU, že přetrvávající problémy s opravou zařízení pro kompresorové stanice by mohly vést k tomu, že Rusko zcela zastaví plynovod Nord Stream 1.

Takový scénář by byl katastrofou pro Německo, které je na dodávkách plynu tímto potrubím závislé, řekl velvyslanec Vladimir Čižov na okraj ekonomického fóra v Petrohradě. Ruská státní společnost Gazprom už dodávky plynu potrubím Nord Stream 1 tento týden omezila celkem asi o šedesát procent, maximální objem dodávek se tak snížil z obvyklých 167 milionů metrů krychlových na 67 milionů metrů krychlových za den.

Italská energetická společnost Eni ve čtvrtek odpoledne oznámila, že Gazprom jí v tento den dodá jen 65 procent dohodnutého objemu plynu. Rakouská OMV pak uvedla, že od Gazpromu bude odebírat méně plynu.

Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v červenci se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku odpoledne dostala nad 145 eur (3585 korun) za MWh, a vykazovala tak proti středě nárůst zhruba o dvacet procent. Ceny v TTF jsou pro evropský trh určující. V pondělí se cena pohybovala mírně nad 80 eury.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že za omezením dodávek plynu do Evropy jsou dopady sankcí, které na Rusko zavedly západní země kvůli jeho letošní invazi na Ukrajinu. Rusko se podle něj omezovat dodávky předem nechystalo, na vině jsou podle Peskova problémy s údržbou turbín. Toto vysvětlení ale už ve středu odmítl německý ministr hospodářství Robert Habeck, jenž krok Gazpromu označil za politicky motivovaný.

Ve čtvrtek Habeck prohlásil, že zásobování Německa plynem ohroženo není, může se ale prodražit. Ministerstvo uvedlo, že i přes nynější problémy se nadále daří plnit plynové zásobníky na nadcházející zimu. Země se zároveň připravuje na nejhorší varianty a podle Habecka by pomoci měli i obyvatelé, a to tím, že budou energiemi co nejvíce šetřit.

Obavy před zimou

Nižší objem dodávek vyvolává obavy, zda bude možné před zimou naplnit zásobníky plynu tak, jak si vlády jednotlivých unijních zemí naplánovaly. Méně plynu z Ruska proudí také do Itálie, o snížení objemu dodávaného plynu Gazprom informoval také partnery na Slovensku a v Česku. Slovenský podnik SPP i česká elektrárenská společnost ČEZ ale na dotaz agentury Reuters uvedly, že omezení dodávek nemá na zákazníky žádné dopady. Podle odborníků by zastavení dodávek plynu do Německa pocítilo i Česko.

Omezení dodávek ruského plynu hlavní trasou do EU se časově kryje s problémy americké společnosti Freeport LNG. Její terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) patří k největším vývozním zařízením tohoto druhu ve Spojených státech a v poslední době z něj zkapalněný plyn proudil zejména do Evropy. Kvůli požáru ale bude nejméně do září mimo provoz a k plné kapacitě se vrátí až koncem roku. Původně firma předpokládala, že provoz obnoví asi za tři týdny.

Členské země EU začaly už dlouho před válkou na Ukrajině závislost na tehdy velmi levném ruském plynu omezovat a dlouhodobé kontrakty nahrazovat krátkodobými, kde bývají ceny výrazně vyšší. Přepočteno na milion britských termálních jednotek (mmBtu) se teď cena plynu pro evropský trh v TTF pohybuje nad hranicí 44 dolarů za mmBtu, zatímco před rokem činila asi 6,50 USD. Cena LNG pro asijský trh se teď pohybuje nad 23 USD za mmBtu, zatímco před rokem činila zhruba 7,50 USD.

Požár plynového pole

Gazprom už koncem dubna zastavil dodávky plynu do Polska a do Bulharska. Zdůvodnil to tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Později Gazprom ukončil také dodávky suroviny do Finska a Nizozemska. Plyn přestal dodávat rovněž dánské společnosti Orsted a do Německa britské firmě Shell Energy.

Rusko začalo platby ve své měně vyžadovat po únorové invazi na Ukrajinu, když na něj západní země uvalily sankce, které většinu finančních transakcí mezi Ruskem a Západem znemožnily.

Mluvčí Kremlu ale minulý týden uvedl, že Moskva nepředpokládá, že Gazprom zastaví dodávky zemního plynu dalším evropským zákazníkům. Dodal, že systém, který Moskva vytvořila, aby odběratelé hradili dodávky ruského plynu v rublech, funguje podle plánu.

V noci zachvátil požár plynové pole Urengoj na Sibiři, které je druhé největší na světě. Gazprom ale ráno oznámil, že plameny jsou pod kontrolou a že na produkci plynu nebudou mít žádný vliv, informovala agentura Reuters. Pole Urengoj leží v Jamaloněneckém autonomním okruhu a jeho celkové rezervy přesahují deset bilionů metrů krychlových plynu.

Ceny rostou od podzimu

Ceny plynu se začaly zvyšovat už loni na podzim, podle části ekonomů v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu (European Green Deal), ve které Evropská unie stanovila harmonogram rychlého odklonu od fosilních paliv. Před rokem se cena plynu v TTF pohybovala kolem devatenácti eur za megawatthodinu, ale už před koncem loňského roku překročila 120 eur, než se opět snížila. Krátce po ruské invazi na Ukrajinu stál plyn v TTF přechodně i 345 eur za megawatthodinu.

Gazprom už plyn nevyváží západním směrem potrubím Jamal-Evropa, dodávky zastavil, když Rusko uvalilo odvetné sankce na společnost EuRoPol Gaz, která vlastní polskou část plynovodu. Plyn tímto potrubím proudí už jen východním směrem, tedy z Německa do Polska.

Kromě toho Ukrajina v květnu rozhodla, že přestane umožňovat Gazpromu tranzit ruského plynu přes stanici Sochranovka, jeden ze dvou tranzitních bodů na ukrajinském území. Objem ruského plynu, který směřuje do EU přes Ukrajinu, se tak snížil asi o třetinu.

Paralelně s plynovodem Nord Stream 1 vede i nově dokončený plynovod Nord Stream 2, jenž by zdvojnásobil kapacitu plynu, který může Rusko dodávat do Evropy. Německo ale kvůli ruské invazi na Ukrajinu zprovoznění projektu zablokovalo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...