Pesimistický scénář nepopisuje, co by se pravděpodobně stalo, uklidňuje vláda Brity

Nahrávám video

Po zveřejnění analýzy možných dopadů brexitu bez dohody se britská vláda snaží uklidnit veřejnost. Dokument se podle ní zabývá nejhoršími možnými následky a nepopisuje to, co by se pravděpodobně stalo. Vláda navíc tvrdí, že činí kroky, aby naplnění nejhorších předpovědí zabránila. Opozice v reakci na analýzu opět vyzvala vládu, aby okamžitě svolala parlament, který by mohl podniknout další kroky k zablokování brexitu bez dohody. Soud v Belfastu mezitím zamítl stížnost, podle níž by brexit bez dohody odporoval Velkopáteční dohodě z roku 1998 a ohrožoval by mír v Severním Irsku.

Vláda Borise Johnsona v posledních šesti týdnech učinila „významné kroky“ k tomu, aby zabránila případným problémům, o kterých ve středu publikovaný dokument hovoří, uvedl ministr Michael Gove. Právě on má ve vládě na starosti přípravy a plány na brexit bez dohody.

Stejně jako premiér Johnson i Gove znovu zdůraznil, že zveřejněný text je „nejpesimističtější“ scénář. Zároveň uvedl, že vláda „tvrdě bojuje“ za dohodu s Evropskou unií.

Podle předsedy Evropského parlamentu (EP) Davida Sassoliho ale Británie dosud nepřišla s novými funkčními návrhy, které by oživily šanci na přijetí brexitové dohody. Řekl to po čtvrtečním jednání šéfů parlamentních politických skupin s hlavním brexitovým vyjednavačem EU Michelem Barnierem. EP podle Sassoliho chystá rezoluci odmítající schválení dohody bez takzvané irské pojistky, kterou však nechce premiér Johnson. 

Nahrávám video

Analýza: drahá elektřina, nedostupné léky či potraviny

Podobně jako Gove se vyjádřil také ministr obrany Ben Wallace. V analýze jsou podle něj jen „domněnky“, jejichž cílem je identifikovat možné problémy, aby jim mohla vláda předejít. „Proto utrácíme peníze, abychom udělali spoustu věcí, které tyto domněnky zmírní,“ uvedl. 

Analýzu k operaci Yellowhammer (strnad), což je označení pro přípravy na variantu odchodu z EU bez „rozvodové“ dohody, zveřejnila vláda na základě pondělního hlasování v parlamentu, které ji k tomu zavázalo.

Píše se v ní o výrazném zdražení elektřiny, problémech s dodávkami léků a některých čerstvých potravin, značných komplikacích v dopravě přes Lamanšský průliv či nepokojích v Severním Irsku. V dokumentu stojí i to, že následky brexitu bez dohody by „nepoměrně více“ zasáhly nízkopříjmové skupiny obyvatel.

Pětistránkový dokument s datem 2. srpna 2019 údajně popisuje nejpesimističtější „opodstatněné“ předpoklady úřadů. V zásadě se shoduje s materiálem, o kterém už v srpnu informoval list The Sunday Times. Podle novinářky, která zprávu tehdy přinesla, se ale změnil nadpis: zatímco nyní je analýza označená jako nejčernější scénář, tehdy byla nadepsaná jako popis „základní“ varianty.

Nahrávám video

Labouristé chtějí kvůli analýze svolat parlament

Podle mluvčího opozičních labouristů pro otázky brexitu Keira Starmera potvrdila analýza „vážné hrozby“, jaké by brexit bez dohody představoval. Snahu vlády udržet materiál v tajnosti označil za „naprosto nezodpovědnou“.

Nyní je podle Starmera „více než kdy dříve“ důležité, aby vláda povolala zpět poslance, kteří jsou od noci na úterý až do 14. října na nucené přestávce. Dřívější zahájení zasedání parlamentu by poslancům dalo možnost „podrobit tyto dokumenty podrobné analýze a přijmout potřebné kroky k zastavení brexitu bez dohody“, vysvětlil Starmer.

Skotský odvolací soud ve středu rozhodl, že vynucená přestávka v zasedání parlamentu je nezákonná. Dal tak za pravdu skupině zákonodárců, kteří se odvolali proti verdiktu soudu nižší instance. Londýnský soud, který projednával podobnou stížnost, dal ale za pravdu vládě, jež přestávku iniciovala. Kabinet se chce kvůli skotskému verdiktu obrátit na britský nejvyšší soud, který by se měl případem zabývat příští úterý.

Premiér Johnson ve čtvrtek odmítl, že by ve snaze dosáhnout svých politických cílů lhal královně Alžbětě II., když ji na konci srpna o přerušení zasedání parlamentu požádal. Johnson tvrdí, že motivem vynucené pětitýdenní pauzy nebyla snaha vyřadit poslance z rozhodování o brexitu, ale představit domácí agendu, kterou bude vláda prosazovat po odchodu země z Evropské unie.

Severoirský soud zamítl stížnost na brexit bez dohody

Britská vláda v současnosti vede několik soudních sporů s lidmi, kteří se postavili proti její brexitové strategii. Premiér Boris Johnson chce vyvést Británii z Evropské unie 31. října – ať už se mu s Evropskou unií podaří uzavřít „rozvodovou“ dohodu, či nikoli.

Soud v Belfastu ve čtvrtek zamítl stížnost, podle které by případný brexit bez dohody odporoval Velkopáteční mírové dohodě z roku 1998, která ukončila sektářské násilí v Severním Irsku.

Podle aktivisty Raymonda McCorda, který spolu se dvěma dalšími lidmi stížnost u belfastského soudu podal, je případný brexit bez dohody v rozporu s mírovou dohodou a nemá ani oporu v zákonu. Právní zástupce vlády Tony McGleenan u soudu nicméně uvedl, že brexitové zákony z let 2017 a 2018 sice „předpokládají, ale nevyžadují“ dohodu s Evropskou unií.

Soudce Bernard McCloskey nakonec stížnost ve všech bodech zamítl. Uvedl, že záležitost považuje „z podstaty a neomylně za politickou“. „Prakticky všechny shromážděné důkazy patří do světa politiky – jak národní, tak nadnárodní,“ uvedl ve verdiktu. Neměla by se jím proto podle něj zabývat justice. Stěžovatelé však už oznámili, že se odvolají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 32 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 34 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...