Peníze české iniciativě na nákup munice pro Ukrajinu přibývají. Belgie přispěje 200 miliony eur

Belgický premiér Alexander De Croo oznámil, že jeho země vyčlení 200 milionů eur (asi 216 milionů dolarů) na iniciativu vedenou Českou republikou na nákup dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu. Munice má pocházet ze zemí mimo EU. Český premiér Petr Fiala (ODS) v pondělí uvedl, že iniciativu mu přislíbilo podpořit patnáct unijních zemí.

Myšlenku nakoupit ve třetích zemích stovky tisíc kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu bránící se už přes dva roky plnohodnotné ruské invazi poprvé veřejně oznámil český prezident Petr Pavel na Mnichovské bezpečnostní konferenci v polovině února. Podle něj má Česko možnost v nejmenovaných zemích mimo EU nakoupit až půl milionu dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů a tři sta tisíc kusů ráže 122 milimetrů.

Britský list Financial Times s odvoláním na nejmenované zdroje napsal, že nákup by měl stát 1,5 miliardy dolarů (35 miliard korun). České úřady částku nepotvrdily, ani neuvedly, z jakých zemí je možné munici nakoupit.

Nejnověji se veřejně k iniciativě připojila Belgie. „Nikdy se nemůžeme srovnávat s oběťmi, které Ukrajina přináší každý den. Ale můžeme dát prezidentovi (Volodymyru Zelenskému) to, co žádá – tedy víc munice k odražení ruského agresora,“ napsal belgický premiér De Croo na síti X.

Zelenskyj Belgii za její krok poděkoval: „Takové rozhodné a včasné akce jsou přesně to, co potřebujeme, abychom ubránili svobodu na Ukrajině i v celé Evropě.“

Dalších sto milionů eur (asi 108 milionů dolarů) do iniciativy slíbilo vložit Nizozemsko. „Víme, že se Putin připravuje na dlouhou válku. Musíme nadále ukazovat, že stojíme pevně a že čas není na jeho straně,“ uvedl premiér Mark Rutte.

Přidá se i Francie

Plán na nákup munice ze třetích zemí už veřejně podpořila i Kanada nebo Francie. Ta přitom původně plán na nákup munice ze třetích zemí odmítala, chtěla podpořit domácí zbrojní výrobu. Na pondělním summitu k Ukrajině svolaném do Paříže ale prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země je vůči českému plánu „zcela otevřena“.

„Český návrh je zcela v souladu s tím, co jsme dosud v oblasti dělostřelectva udělali. Požádali jsme i země, které nejsou členy EU, aby pomohly s řešením. Budeme se této iniciativy účastnit. Naším jediným cílem je efektivita,“ dodal.

Nákup a dodání munice by podle českého premiéra měly proběhnout v následujících „týdnech až měsících“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 24 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...