„Pasportizace“ občanů okupovaných území Ukrajiny má posílit propagandu Kremlu

Ukrajinci žijící na Ruskem okupovaných územích si museli do 10. září podle dekretu šéfa Kremlu Vladimira Putina opatřit ruský pas – v opačném případě jsou nuceni území opustit. Bez příslušného dokumentu si lidé nemohou najít zaměstnání, dostávat sociální dávky či lékařskou péči, popsal ruskojazyčný server BBC. „Pasportizace“ pod taktovkou Moskvy probíhá na ukrajinských okupovaných územích už od anexe Krymu a podle analytičky Kaloriny Hirdové má posílit propagandu Moskvy.

„Značná část Ukrajinců na okupovaných územích byla nucena opatřit si pasy nikoli kvůli své podpoře okupačních úřadů, ale kvůli životním okolnostem,“ uvedla kancelář ukrajinského ombudsmana Dmitrije Lubince.

Bez ruského pasu jsou lidé fakticky zbaveni základních potřeb – nemohou dostávat lékařskou péči, sociální dávky, najít si oficiální zaměstnání nebo zapsat děti do školy.

„Bez ruského pasu se v Mariupolu nedá žít. Bez něj si nemůžete zřídit mobilní připojení ani sehnat práci. Jako dělník na stavbě možná ano, ale v obchodě či jinde ne. Bankovní účet, důchod – to vše je možné pouze s ruským dokladem,“ popsal situaci BBC obyvatel Doněcké oblasti Alexej.

Okupovaný Mariupol na snímku z května 2025
Zdroj: Reuters/Alexander Ermochenko

BBC informovalo, že ruské pasy si pro udržení práce musí zařídit i státní úředníci na okupovaných územích. Některým z nich podle zprávy OSN vyhrožoval ruský vojenský personál.

V Chersonské oblasti pak ředitel nemocnice vyhrožoval zdravotní sestře, že přijde o práci, pokud si neobstará ruský pas. Dle BBC dodal, že okupační úřady po něm vyžadují, aby každý týden podával zprávy o stavu pasů všech zaměstnanců.

Také Ukrajinci, kteří odešli do Evropy, mají v okupované části své vlasti omezená práva. BBC uvádí, že respondentka Marija má v Luhanské oblasti byt, který by podle jejích odhadů nyní mohla prodat „za předválečné ceny“. Nemůže však ani udělit rodičům plnou moc k jeho prodeji, protože nemá ruské občanství.

„Je to klasický příklad nátlaku, který porušuje mezinárodní právo. Každý pas vydaný na okupovaných územích nedemonstruje podporu okupační moci, ale masivní porušování lidských práv,“ řekl BBC Lubinec.

Odepření zdravotní péče

Další z respondentek BBC Taťána, která žije v Luhanské oblasti, byla nucena přijmout ruské občanství, když potřebovala zařídit opatrovnictví nad svou vnučkou. Musela dokonce prosit pracovníky vydávající pasy, aby proces urychlili.

Nyní Taťána naléhavě potřebuje absolvovat posouzení invalidity ruskými úřady, jinak přijde o dávky – a to i přes to, že podle ukrajinských zákonů byla její invalidita doživotní. V podobné situaci se ocitly stovky dalších. „Je tu nedostatek lékařů, je to úplný chaos, jsou tam fronty, musíte přijít v pět ráno a vydržet pekelné čekání,“ stěžuje si Taťána.

BBC dokonce zmínilo případy, kdy lidem v okupované části Záporoží byla kvůli absenci ruského pasu odepřena lékařská péče. Osobě závislé na inzulinu, která trpěla cukrovkou, nebyly bez ruského pasu vydány léky. Aktivisté pro lidská práva se o tom dozvěděli od lidí, kteří opustili okupovaná území, píše BBC. O podobných případech odepření léků informovaly i ukrajinské tajné služby.

Putinův dekret

Dekret, který Putin podepsal 20. března 2025, vyžaduje, aby ukrajinští občané žijící v okupovaných částech Záporožské, Chersonské, Doněcké a Luhanské oblasti buď „upravili svůj právní status“, nebo odešli.

Server Meduza poznamenává, že ačkoli oficiálně možnost odejít existuje, v praxi to tak jednoduché není – lidé žijící na okupovaných územích totiž dle Meduzy musí cestovat přes Rusko.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí březnový dekret okamžitě odsoudilo a apelovalo na Mezinárodní trestní soud, aby jej považoval za další důkaz válečných zločinů.

Do 10. září, kdy dekret vešel v platnost, si občané okupovaných oblastí museli opatřit ruské pasy, jinak na ně bude nahlíženo jako na cizince. Konkrétně to znamená, že se na ně vztahuje maximální délka pobytu devadesát dní, povinné lékařské prohlídky či řada omezení v oblasti zaměstnání, vysvětlila organizace Human Rights Watch (HRW).

Podle HRW nejde pouze o zjevnou diskriminaci a porušování práv Ukrajinců, ale také o porušení mezinárodního práva a o přípravu půdy pro další válečné zločiny ze strany Ruska.

Nový dekret ještě více zpřísňuje již tak tvrdý postup Ruska vůči okupovaným oblastem. „Existují obavy, že ruské úřady jej využijí k tomu, aby Ukrajince, kteří získají ruský pas, přinutily bojovat v ruských ozbrojených silách, nebo aby násilně deportovaly všech šest milionů Ukrajinců žijících v ruských okupovaných oblastech Ukrajiny, kteří si pas nepořídí,“ uvedlo v březnu HRW.

Lidskoprávní organizace HRW připomíná, že mezinárodní právo Rusku zakazuje měnit demografickou strukturu okupovaných oblastí, nutit obyvatele, aby se hlásili k okupační moci, povolávat je do svých ozbrojených sil nebo násilně přesouvat obyvatelstvo. Poslední dva body jsou válečnými zločiny a jakékoli deportace nebo vyhoštění Ukrajinců by také mohly představovat zločin proti lidskosti.

„Pasportizace“ probíhá od roku 2014

Ruská „pasportizace“ na Ukrajině probíhá od ilegální anexe Krymu v roce 2014. Tehdy Moskva rychle zahájila proces udělování ruského občanství tamním obyvatelům. Rusko požadovalo, aby každý s ukrajinským občanstvím, kdo má trvalé bydliště na okupovaném poloostrově, buď požádal o ruské občanství, nebo prohlásil, že si hodlá ponechat to ukrajinské. O tři roky později získala většina obyvatel Krymu ruské pasy.

V červnu 2024 shledal Evropský soud pro lidská práva Rusko odpovědným za systematické porušování lidských práv na Krymu, a to včetně znemožnění obyvatelům zříct se ruského občanství.

Po plnohodnotné invazi v roce 2022 rozšířila Moskva politiku „pasportizace“ i na další okupovaná území. Kampaň kombinuje nátlak a omezení – to se týká například přístupu k humanitární pomoci, lékařské péči, sociálním dávkám, zaměstnání a majetkovým právům pro obyvatele bez ruských pasů.

Březnový dekret navazuje na další nařízení z dubna 2023, podle něhož museli ukrajinští občané ve zmíněných okupovaných oblastech „legalizovat své bydliště“ nebo „odejít“ do července 2024.

Zatímco předchozí dekret hrozil deportací těm, kteří podle Ruska představovali „ohrožení národní bezpečnosti“, ten nový snižuje byrokratické překážky pro zadržení a deportaci.

„Nyní bude pro ně (tamní bezpečnostní síly) rozhodně mnohem snazší vyvíjet tlak na ty, kterým se dosud dařilo setrvat v šedé zóně, kde bylo možné víceméně přežít i bez oficiálních ruských dokladů,“ řekl Meduze výzkumný pracovník Leibnizova institutu pro studium východní a jihovýchodní Evropy Fabian Burkhardt.

Nástroj propagandy

„V ruské okupační politice vůči Ukrajině je vidět kontinuita,“ sdělila Meduze analytička z Institutu pro studium války (ISW) Karolina Hirdová, která vývoj na okupovaných územích sleduje. Podle ní jde Rusku o to, aby se posílilo falešné tvrzení Kremlu, že tato území a tito lidé jsou ruští.

Ruský ministr vnitra Vladimir Kolokolcev v březnu uvedl, že ruské pasy získalo 3,5 milionu obyvatel Donbasu a „Novoruska“, jak v Rusku nazývají okupovaná ukrajinská území. Ukrajinské úřady označují tato čísla za nástroj propagandy.

Podle ukrajinského práva není získání ruského pasu během okupace považováno za trestný čin ani za důvod ke ztrátě ukrajinského občanství. Kyjev také nepovažuje vzdání se občanství během okupace za legitimní, připomíná Meduza.

Okupační úřady se na ruské pasy odvolávají také v případech, kdy jde občanům o přežití. Meduza připomněla, že po zničení Kachovské přehrady v červnu 2023 se objevily zprávy, že Rusové v některých oblastech postižených povodněmi evakuovaly pouze držitele ruských pasů.

Hnutí Amnesty International zase informovalo, že evakuovaní bez ruských pasů byli nuceni podstoupit „filtraci“ – vyčerpávající proces registrace a prověřování, který zahrnoval výslechy a v mnoha případech i dlouhodobé zadržování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 18 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 55 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...