V Sixtinské kapli se dopoledne konala mše za nového papeže Lva XIV. Účastnili se jí kardinálové a také dvě ženy, které během ní přečetly úryvky z bible, napsal deník El País. V kázání, které začal anglicky a v němž pokračoval italsky, si Lev XIV. posteskl, že křesťanská víra je někdy považována za něco „pro slabé a málo inteligentní lidi“. Řekl také, že pokud někdo redukuje Ježíše na „jakéhosi charismatického vůdce nebo supermana“, je de facto ateista. Zároveň slíbil, že do „temných nocí“ světa vnese světlo.
Některá španělská média napsala, že papež Lev XIV. přišel na mši nikoliv v červených, ale v černých botách, jako to dělal jeho předchůdce František. Nový papež ve své homilii poprvé po zvolení do čela katolické církve promluvil na veřejnosti anglicky. Především americká média se ve čtvrtek pozastavovala nad tím, že rodák z Chicaga, který je prvním Američanem v čele katolické církve, oslovil ve čtvrtek věřící italsky, jak je zvykem, a španělsky, čímž poukázal na své blízké vztahy k Latinské Americe – dlouho totiž působil v Peru.
Kardinálové a Lev XIV. se na mši společně modlili za jednotu církve, za nového papeže i za vymizení nenávisti a zášti z lidských srdcí. Pontifik zmínil situace, kdy je víra spíše menšinovým jevem. „Ani dnes není málo prostředí, kde je křesťanská víra považována za něco absurdního, pro slabé a málo inteligentní lidi; prostředí, kde se upřednostňují jiné jistoty, jako technologie, peníze, úspěch, moc, potěšení,“ prohlásil papež.
Ztráta víry má dramatické důsledky, varoval papež
„Jsou to prostředí, kde není snadné svědčit o evangeliu a hlásat je a kde jsou věřící vysmíváni, pronásledováni, opovrhováni nebo nanejvýš tolerováni a litováni. Právě proto jsou to však místa, kde je mise naléhavá, protože nedostatek víry často přináší s sebou dramata, jako je ztráta smyslu života, zapomenutí milosrdenství, porušování důstojnosti člověka v nejdramatičtějších podobách, krize rodiny a mnoho dalších ran, kterými naše společnost značně trpí,“ uvedl Lev XIV.
Nový papež se modlil, aby jeho pontifikát pomohl katolické církvi být světlem v „temné noci tohoto světa“, napsala agentura Reuters. „Bůh mi (...) svěřil tento poklad, abych byl s jeho pomocí jeho věrným správcem pro dobro celého mystického těla církve,“ řekl.
Vatikán později oznámil papežův program pro nejbližší dny. Například v sobotu se setká s kardinály, v pondělí se zástupci zahraničních médií a v pátek s diplomaty akreditovanými ve Vatikánu. V neděli 18. května se uskuteční inaugurační mše nového pontifika, jíž se zřejmě zúčastní i zahraniční delegace. První generální audience Lva XIV. s věřícími se uskuteční 21. května a o tři dny později se papež setká s římskou kurií a zaměstnanci Vatikánu.
Otazník zatím visí nad možnou návštěvou Turecka, kam se podle některých zdrojů ke konci května chystal papež František, než onemocněl zápalem plic. Jeho cesta měla připomenout 1700. výročí prvního nikajského koncilu, důležité události v dějinách křesťanství.
Papež také dočasně potvrdil ve funkci šéfy vrcholných orgánů římské kurie. Mnohým z nich mandát oficiálně zanikl úmrtím papeže Františka v pondělí 21. dubna. „Svatý otec si totiž chce vyhradit jistý čas k rozjímání, pro modlitbu a dialog, než někoho jmenuje či definitivně potvrdí,“ uvedl k rozhodnutí Vatikán. Předchůdce Lva XIV. papež František jmenoval do čela některých vysokých vatikánských úřadů i ženy, čímž nedodržel zvyky panující v katolické církvi.
Kardinálové zvolili ve čtvrtek papežem amerického kardinála Roberta Prevosta, který si zvolil jméno Lev XIV. Odkazuje tím na svého předchůdce Lva XIII., který encyklikou Rerum novarum položil základy soudobé sociální doktríny katolické církve. Podle vatikánského mluvčího Mattea Bruniho tím chtěl pontifik odkázat „na muže a ženy, na jejich práci v dobách umělé inteligence“.
„To, že si papež nedal jméno František II., ukazuje i na touhu být originální, pokračovat v pontifikátu Františka, ale svým vlastním způsobem. Více stabilizovat a ukotvit to, co se teď poměrně živelně za poslední roky narodilo,“ míní řeholní sestra Klára Maliňáková.
