Papež Lev XIV. při inaugurační mši kritizoval násilí i hospodářský systém

Ve Vatikánu se uskutečnila inaugurační mše nového papeže Lva XIV., který při příjezdu věřící poprvé pozdravil z takzvaného papamobilu. Samotný obřad začal v deset hodin. Pontifik v projevu kritizoval násilí i hospodářský systém, jenž nadměrně využívá přírodu a nechává na okraji chudé. Jeho slova poslouchalo mnoho zahraničních politiků, na náměstí svatého Petra bylo podle úřadů na 150 tisíc lidí.

Věřící začali přicházet na náměstí svatého Petra po šesté hodině ranní. Podle odhadů tam bylo několik desítek tisíc lidí, další se shromáždili na přilehlé ulici via della Conciliazione. Lidé papeže vítali křikem, potleskem a máváním. V davu bylo vidět i několik českých vlajek. Papamobil se při jízdě jednou zastavil a papež požehnal dvěma malým dětem.

Obřad k začátku vlády nové hlavy katolické církve začal známým úryvkem z evangelia podle Matouše, ve kterém se Ježíš obrací ke svému apoštolovi Šimonovi, který se pak stane Petrem, jedním z prvních vůdců křesťanů. „Ty jsi Petr; a na této skále zbuduji svou církev,“ zpíval chór. Papež pak spolu s představiteli východních církví sestoupil k Petrově hrobu v bazilice svatého Petra a následně v procesí vyšel spolu s kardinály na prostranství před chrám.

Nahrávám video

Tři kardinálové z Evropy, Afriky a z Asie při mši předali pontifikovi předměty, které symbolizují jeho úřad v čele katolické církve – papežský prsten, zvaný rybářský, a pallium z vlny, které odkazuje na úlohu papeže jako dobrého pastýře. Kardinálové a další zástupci katolických věřících pak slíbili poslušnost novému papeži.

Lev XIV. odmítl být autokratem v církvi

Ve své homilii papež odmítl roli „šéfa, který je nad všemi“. „Přicházím k vám jako bratr, který bude sloužit vaší víře a radosti,“ prohlásil. Řekl, že byl zvolen bez zásluh a s obavou. Nový papež chce být pastýřem, který chrání bohaté dědictví víry a současně je schopen vidět těžkosti dnešní doby. Církev podle něj věřící nemá získávat svou mocí či „náboženskou propagandou“.

Lev XIV. dále řekl, že ve světě vidí „příliš mnoho ran způsobených nenávistí, násilím, předsudky, obavami z odlišného, ekonomickým systémem, který vykořisťuje zdroje Země a nechává na okraji chudé“. Vyzval také k budování „nového světa, kde zavládne mír“ společně s dalšími věřícími a dalšími lidmi dobré vůle. Věřící rovněž vyzval, aby se milovali navzájem a budovali misionářskou církev, která „otevírá náruč světu, zvěstuje slovo (boží), nechává se oslovovat dějinami a stává se kvasem pro svornost v lidstvu“.

„Při obřadu jsem cítil silnou duchovní přítomnost papeže Františka, který nás doprovází z nebe,“ řekl na konci mše nový pontifik.

Zmínil konflikty v Pásmu Gazy, kde lidé hladovějí, v Myanmaru a na Ukrajině, která podle papeže „konečně čeká na jednání pro spravedlivý a trvalý mír“. Lev XIV. také poděkoval účastníkům, zahraničním delegacím a zástupcům jiných církví a náboženství.

Obřad se konal převážně v latině, zazněla ale také angličtina, italština, polština, arabština, čínština či španělština. Mše se zúčastnilo podle italských úřadů na 150 tisíc věřících, což je méně než očekávaných 250 tisíc lidí.

Nahrávám video

Dorazila řada významných osobností

Na prostranství před bazilikou se usadili zahraniční hosté, mezi kterými byli americký viceprezident JD Vance, italská premiérka Giorgia Meloniová, německý kancléř Friedrich Merz, francouzský premiér Francois Bayrou nebo předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Hosté na inaugurační mši papeže Lva XIV.
Zdroj: Jacquelyn Martin/Pool via Reuters

Mezi hosty byl i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, s nímž se papež odpoledne soukromě setkal. Zelenskyj po rozhovoru vyjádřil Vatikánu vděk za ochotu být místem pro přímá jednání mezi Kyjevem a Moskvou.

Rusko měla zastupovat ministryně kultury Olga Ljubimovová, ruská agentura Interfax ale napsala, že se do Vatikánu nedostala z technických důvodů, konkrétně kvůli „nesrovnalosti v letecké trase“. Ruskou delegaci vedl velvyslanec Ivan Soltanovskij. Zmíněnou nesrovnalost agentura nevysvětlila. Ljubimovová se podle Interfaxu účastnila pohřbu papeže Františka.

Na mši byla ohlášena také účast polského prezidenta Andrzeje Dudy či slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. Účastnili se i panovníci z tradičně katolických zemí, například Španělska či Belgie. Česko zastupoval podle Vatikánu ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Inaugurační mše se zúčastnil i předseda České biskupské konference a olomoucký arcibiskup Josef Nuzík. „Dojem je silný, protože to je událost, kterou jsem ještě nezažil,“ okomentoval své pocity. „Měli jsme i s biskupem Janem Vokálem z Hradce Králové pěkné místo. Byli jsme asi tak dvacet metrů od oltáře. Tu a tam jsme zahlédli i papeže z velice blízké vzdálenosti,“ dodal. Z homilie Nuzíka zaujala zejména pokora nové hlavy katolické církve. „Byl si vědom, že do té služby ho zvolili jeho bratři kardinálové,“ zmínil.

Nahrávám video

Na inaugurační mši přijela i řada náboženských vůdců včetně konstantinopolského patriarchy Bartoloměje, zástupce dalších křesťanských církví či muslimů a buddhistů.

Inaugurační mše je označována za zahájení pontifikátu, papež je v čele církve a má plnou moc od chvíle, kdy byl zvolen a souhlasil s volbou kardinálů. Lev XIV. tak stihl od 8. května, kdy byl zvolen do čela katolické církve, několik oficiálních aktů, pronesl řadu projevů a mluvil s politickými lídry, například s ukrajinským prezidentem Zelenským či francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Lev XIV., občanským jménem Robert Prevost, je prvním papežem narozeným na území Spojených států.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 31 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 34 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...