Papež František dorazil do Bagdádu. Žádný z jeho předchůdců Irák dosud nenavštívil

Papež František během pátečního poledne přiletěl do iráckého Bagdádu jako vůbec první hlava katolické církve. V rámci čtyřdenní návštěvy ho čeká mimo jiné setkání s jedním z nejvlivnějších šíitských duchovních Alím Sistáním. Zavítá také do několika měst, jako je historické Uru či křesťany obývaný Mosul. Právě přimět místní křesťany, kterých v zemi ubývá, aby vlast neopouštěli a podíleli se na obnově státu po mnohaletých bojích a diskriminaci, je cílem návštěvy. Podle komentátorů lze význam cesty srovnat s první návštěvou Jana Pavla II. v Polsku.

Letadlo s papežem přistálo na bagdádském letišti krátce po 14:00 místního času (12:00 SEČ). V centrální části metropole lidé vyvěsili plakáty a transparenty vítající hlavu katolické církve. Objevily se také billboardy, na kterých je vedle papežovy fotografie slogan „Všichni jsme bratři“.

Ulice zdobí irácké a vatikánské vlajky a na centrálním náměstí Tahrír byl umístěn umělý strom s vatikánským státním znakem. Irácký ministr zahraničí Fuád Husajn uvedl, že Iráčané jsou připraveni přijmout papežovo poselství míru a tolerance. Návštěvu označil za historické setkání „minaretů a zvonů“.

Mluvčí Vatikánu Matteo Bruni tento týden řekl, že papežova návštěva Iráku je „aktem lásky“ a že je důležité, aby to Iráčané věděli.

„Přicházím k vám jako poutník míru, abych zopakoval, že jste všichni bratři,“ řekl papež ve videovzkazu Iráčanům vpředvečer příletu. „Přicházím jako poutník míru hledající bratrství a hnán touhou společně se modlit a kráčet také s bratry a sestrami z jiných náboženství,“ doplnil.

Nahrávám video

Významné setkání s vůdcem šíitů

Papež pobyt zahájil na oficiální ceremonii s prezidentem Barhamem Sálihem a promluvil k diplomatickému sboru a duchovenstvu. „Zahraniční komentátoři se shodují na tom, že co do významu se dá (cesta) srovnat například s tím, když Jan Pavel II. poprvé přijel za železnou oponu a navštívil své rodné Polsko,“ komentoval návštěvu dramaturg náboženské tvorby ČT Martin Horálek.

Během proslovu papež vzpomenul na oběti válek a vyzval k jednotě napříč náboženstvími. Zmínil i komunitu jezídů, která byla terčem genocidy teroristů Islámského státu. „Ať utichnou zbraně! Ať už se (válka) dál nešíří ani zde, ani jinde! Ať skončí působení vlivů, které nemají co dělat s potřebami místních! Ať jsou slyšet stavitelé a mírotvůrci!“

Nahrávám video

V sobotu by se měl svatý otec setkat v Nadžafu s velkým ajatolláhem Alím Sistáním, hlavou irácké šíitské komunity a jedním z nejvýznamnějších šíitských představitelů vůbec. Celé setkání je připraveno do nejmenších podrobností, protože každé gesto má svůj význam, vysvětluje Horálek.

„Sistání například běžně při přijímání návštěv, při audiencích, zásadně nevstává ze svého místa. Tentokrát ale zcela výjimečně tento devadesátiletý muž povstane, aby přivítal papeže Františka. Ten se zase naopak jako výraz jakési vděčnosti a bratrství před vstupem do paláce zuje.“

Podobně významné setkání absolvoval papež před dvěma lety, kdy se ve Spojených arabských emirátech sešel s velkým imámem egyptské mešity al-Azhar šajchem Ahmadem Tajibem, považovaným za hlavu sunnitského islámu. Podepsali spolu tehdy takzvaný Dokument lidského bratrství, jehož obsahem je snaha posílit mezilidské vztahy, ukončit konflikty a pomoci těm nejchudším členům společnosti.

Šíitský duchovní Sistání má v regionu obrovské slovo, a i nynější setkání proto může mít nejen symbolický, ale i praktický význam. „Křesťanské komunity, které v tom regionu žijí, jsou prakticky na hraně vyhlazení, a jediné slovo či pár vět tohoto člověka může jejich situaci velmi změnit. A papež František a jeho doprovod jsou si toho samozřejmě velmi dobře vědomi,“ doplnil Horálek.

Papež vrátí křesťanům vzácný rukopis, který se povedlo zachránit před islamisty

Právě podpora irácké křesťanské komunity je také cílem papežovy cesty. Křesťané v zemi léta trpěli kvůli sektářskému násilí a útokům radikálů z teroristické organizace Islámský stát (IS). František zavítá i do měst Mosul a Karakoš, v nichž žila před vpádem bojovníků IS větší komunita křesťanů.

„Je to třiatřicátá cesta papeže Františka a zajímavé je, že je to už devátá cesta do majoritně muslimské země. I z toho je vidět, jak velký důraz papež František klade na to, aby navštěvoval právě ty země, kde křesťané nejsou úplně ve většině a kde ty křesťanské komunity také často trpí,“ podotkl Horálek.

Křesťanská menšina v Iráku se začala zmenšovat po americké invazi v roce 2003. Počty vyznavačů křesťanské víry ještě více klesly v roce 2014, když se IS prohnal křesťany obývanými městy v provincii Ninive. Islámský extremismus mnohé přiměl uprchnout do sousedního kurdského regionu nebo ještě dál, domů se jich vrátilo jen málo. Ty, kteří se k tomu rozhodli, čekaly zničené domy a kostely.

V roce 2003 byl počet křesťanů v Iráku odhadován na 1,4 milionu, nyní se hovoří o čtvrt milionu. Přímo z regionu kolem Mosulu a Karakoše odešlo sto tisíc křesťanů do zahraničí, dodal Horálek.

Právě do Karakoše vrátí papež vzácný rukopis Sidra z 14. či 15. století, který unikl okupaci islamistů. Rukopis je v aramejštině a obsahuje liturgické modlitby. Před IS byl zachráněn místními faráři, kteří ho pak předali biskupovi v Mosulu. Knihu se podařilo s pomocí církevních kruhů poslat do Itálie, kde byla zrestaurovaná.

František navštíví město proroka Abrahama, kterého uctívají věřící tří náboženství

Papež je očekáván i v iráckém Kurdistánu, který se ujal křesťanů prchajících z jiných částí Iráku. Další jeho zastávkou bude historický Ur, odkud podle bible pocházel prorok Abraham uctívaný židy, křesťany i muslimy.

„Je to cesta naděje v mnoha oblastech. Papež František má teď takové velké poselství, a to je všeobecné lidské bratrství. Ono to zaznělo i v jeho poslední encyklice Fratelli tutti. Se stejným mottem přijíždí teď i do Iráku,“ vysvětlil Horálek.

Návštěva je zároveň první Františkovou zahraniční cestou od počátku pandemie covidu-19. Bagdád i Vatikán odmítaly přílišné obavy z toho, že návštěva přispěje k dalšímu šíření koronaviru. Trvají na tom, že budou dodržovány rozestupy a budou vymáhána veškerá preventivní opatření.

Od pátku do neděle, tedy během papežovy návštěvy, platí v Iráku dokonce úplný zákaz vycházení. „Shodou okolností papežský nuncius, který připravoval jako velvyslanec státu Vatikán celou tu cestu, je covid pozitivní, takže se s papežem vůbec nesetká,“ dodal k tomu Horálek.

Desítky mužů, žen a dětí se však před Františkovým příletem shromáždily před jedním z bagdádských kostelů. Mnozí neměli roušky a nedodržovali rozestupy. Následně podle AP autobusem zamířili na letiště, aby tam papeže přivítali. 

Irák v očekávání hlavy katolické církve zavedl i mimořádná bezpečnostní opatření a na zastávky na papežově trase vyslal tisíce příslušníků speciálních jednotek připravených na nejrůznější mimořádné situace. Kvůli špatné bezpečnostní situaci zemi nenavštívili Františkovi předchůdci Jan Pavel II. a Benedikt XVI.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 19 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...