Pandemie ve světě: Rakousko míří k povinnému očkování, Řecko už pracuje se čtvrtou dávkou

Poslanci rakouské Národní rady ve čtvrtek velkou většinou schválili všeobecnou povinnost očkování proti covidu-19 pro lidi starší 18 let. Sedmidenní incidence v Německu je rekordní. Španělské regiony opatrně uvolňují pandemická opatření, Itálie naopak zpřísňuje. V Řecku se mohou někteří lidé zaregistrovat na čtvrtou dávku. Evropský parlament schválil posílení pravomocí lékové agentury EMA. Na třicet výrobců generik bude vyrábět levnou verzi léku na covid.

  • 17:47

    Lidem, kteří prodělali covid-19, hrozí i rok po infekci koronavirem zvýšené riziko nejrůznějších kardiovaskulárních problémů od mozkové mrtvice po plicní embolii. Vyplývá to z výsledků bádání amerických vědců publikovaných v pondělí odborným časopisem Nature Medicine. Vlády po celém světě by podle autorů článku měly být připravené na nárůst výskytu kardiovaskulárních onemocnění v důsledku pandemie.

  • 21:13

    Kanadský premiér Justin Trudeau oznámil, že má pozitivní test na koronavirus a tento týden bude pracovat na dálku. Na Twitteru uvedl, že se cítí dobře. Předseda vlády má za sebou očkování třetí dávkou vakcíny proti covidu-19.

  • 21:12

    Britská vláda zvažuje, že upustí od povinného očkování anglických zdravotníků proti covidu-19, uvedl před poslanci ministr zdravotnictví Sajid Javid. Povinnost už podle Javida není přiměřená současné pandemické situaci, píše deník The Guardian. Změna by se týkala Anglie, ostatní části Británie o protipandemických opatřeních rozhodují samy.

Poslanci rakouské Národní rady ve čtvrtek velkou většinou schválili všeobecnou povinnost očkování proti covidu-19 pro lidi starší 18 let. Zákon bude ještě projednávat druhá komora parlamentu, Spolková rada. Platit má začít 1. února. Rakousko je první evropskou zemí, která zavádí tuto praxi.

Zpravodaj ČT ve Vídni Petr Obrovský uvedl, že očkování se má týkat všech dospělých s trvalým nebo přechodným pobytem v Rakousku. „Nyní je v této skupině asi 1,5 milionu lidí bez platného očkovacího certifikátu,“ dodal. Výjimku budou mít těhotné ženy, dále lidé, kteří covid nedávno prodělali, nebo ti, co nemohou být očkováni ze zdravotních důvodů. Zákon má sice platit od 1. února, ale reálně se bude vymáhat až od poloviny března a to namátkovými policejními kontrolami.

V dubnu chtějí úřady spustit registr, kterým jim pomůže vytipovat neočkované. Těm budou posílat výzvy, aby se k očkování dostavili. Pokud tak neučiní, mají následovat pokuty od 600 do 3600 eur (zhruba 88 tisíc korun). Za nesplnění očkovací povinnost by ale nikdo neměl jít do vězení.

Rakouská vláda také zprovozní loterii, při níž budou lidé očkovaní proti covidu-19 moci vyhrát stovky eur. V loterii bude mít šanci vyhrát každý desátý očkovaný, a to jak ti, kteří již vakcínu dostali, tak i ti, kteří se k tomu teprve chystají. Výhrou budou poukázky v hodnotě 500 eur (12 100 korun), které bude možné uplatnit v obchodech, restauracích, hotelech či kulturních a sportovních zařízeních. Loterii bude provozovat veřejnoprávní stanice ORF.

Pro obce zavede Rakousko systém finančních pobídek. Průměrná obec se třemi tisíci obyvateli dostane podle kancléře Karla Nehammera v případě dosažení 80procentní proočkovanosti 30 tisíc eur (730 tisíc korun), při 85procentní 60 tisíc eur (1,46 milionu korun) a při 90procentní 120 tisíc eur (2,9 milionu korun). V celém Rakousku je nyní očkováno proti covidu zhruba 72 procenta obyvatel.

Nahrávám video
Události: Rakousko míří k všeobecné očkovací povinnosti
Zdroj: ČT24

Hrozí potíže pro české školáky

Na cizince, kteří přijedou do Rakouska, se očkovací povinnost nevztahuje. Musí ale počítat s tím, že certifikáty se budou dál vyžadovat na hranicích nebo při vstupu do různých provozoven.

Tady však nastává změna v tom, že od února chce Rakousko uznávat certifikáty s druhou dávkou jen šest měsíců. To může dopadnout například na české žáky ve věku 12 až 18 let, kteří chtějí jet do Rakouska lyžovat a vzhledem k věku nemají ještě posilovací dávku. 

České ministerstvo zdravotnictví proto bude v nejbližší době jednat o možnosti posilovací dávky i pro tyto žáky.

V Německu přibyl rekordní počet nově nakažených

V Německu za uplynulý den přibylo 133 536 nových případů koronavirové infekce, což je dosavadní rekord. Sedmidenní incidence, která udává počet nově nakažených v týdenním úhrnu v přepočtu na 100 tisíc obyvatel, vzrostla na 638,8, což je nejvyšší hodnota od začátku pandemie. Vyplývá to z dat Institutu Roberta Kocha (RKI). V týdenní zprávě RKI uvedl, že v Německu s výjimkou Meklenburska-Předního Pomořanska koronavirová varianta omikron zcela převládla. Její podíl činí 89,3 procenta.

Nástup omikronu v Německu byl velmi rychlý. Ještě na přelomu roku měla tato varianta podíl 40 procent, v prvním letošním týdnu to bylo 73,3 procenta a o týden později již 89,3 procenta. Kdysi dominantní delta má podíl deseti procent, zbývající rozdíl připadá na další varianty.

V předchozí týdenní zprávě delta převládala ve čtyřech z 16 spolkových zemí, nyní je to jen v jedné, a to v Meklenbursku-Předním Pomořansku na severovýchodě Německa, kde má omikron podíl 16,2 procenta. V Bavorsku, Berlíně, Brémách, Hamburku, Hesensku, Dolním Sasku a Severním Porýní-Vestfálsku má omikron přes devadesát procent. V Sasku, které stejně jako Bavorsko sousedí s Českem, je to 65 procent.

Molnupiravir získá i podobu levného generika

Bezmála třicet výrobců generických léků podepsalo s americkou farmaceutickou společností Merck & Co smlouvu o výrobě levných verzí přípravku proti covidu-19 nazvaného molnupiravir. Informovala o tom ve čtvrtek mezinárodní organizace Medicines Patent Pool (MPP), která má podporu OSN a která usiluje o lepší dostupnost léků v zemích s nízkými nebo středními příjmy.

Dohoda, kterou MPP vyjednala se společností Merck, umožňuje 27 výrobcům generických léků z Indie, Číny a dalších zemí Afriky, Asie a Blízkého východu vyrábět přísady a hotový lék. Léky se budou podle smlouvy distribuovat do 105 méně rozvinutých zemí. Molnupiravir je antivirotikum určené k léčbě covidu a Merck je vyvinul spolu s americkou společností Ridgeback Biotherapeutics a s americkou Emoryho univerzitou. Zmíněné podniky ani vysoká škola nebudou za prodej levné verze léku dostávat žádné licenční poplatky.

Do České republiky bylo zatím dodáno 14 400 dávek antivirotika molnupiravir, další se očekávají na přelomu ledna a února. Další podobný lék paxlovid Česko objednává od společnosti Pfizer.

Katalánsko a Kantábrie uvolňují opatření

Dva španělské regiony, Katalánsko a Kantábrie, začaly uvolňovat svá pandemická opatření. Ve Španělsku tento týden začal mírně klesat výskyt koronavirové nákazy. Dalších pět regionů se ale rozhodlo prodloužit opatření, která zavedly na konci loňského roku. 

Katalánsko od pátku zruší zákaz nočního vycházení, který platí od jedné do šesté hodiny ranní. Region také zvažuje, že zruší povinnost se prokazovat covidovým certifikátem při vstupu do barů a restaurací. K tomuto kroku již tento týden přistoupil region Kantábrie. 

Itálie dál zpřísňuje opatření

Na zpřísnění podmínek používání covidových certifikátů sází Itálie, kde je naočkováno 76 procent obyvatel. Od čtvrtka platí povinnost se prokázat základním certifikátem, který lze získat po očkování, prodělání nemoci či díky negativnímu testu, v kadeřnictvích a dalších provozovnách služeb péče o tělo.

Italská vláda má ve čtvrtek vydat nařízení, které určí, kde od února nebude vyžadován žádný druh certifikátu. Podle listu Corriere della Sera se to bude týkat obchodů s potravinami, drogerií či pohonnými hmotami. Do výčtu by se měly dostat i stánky s denním tiskem, naopak pro vstup do prodejen s cigaretami bude zapotřebí základní certifikát.

Řecko nabízí omezeně čtvrtou dávku

O týden prodlouží pandemická opatření, jež měla původně vypršet v neděli, řecká vláda. Podle ministerstva zdravotnictví jsou nemocnice v zemi stále pod velkým tlakem, ačkoliv počet nakažených v posledních dnech klesal, napsal deník Kathimerini.

Od čtvrtka se v Řecku mohou lidé registrovat na čtvrtou dávku, napsala agentura EFE. Tu mohou v zemi dostat osoby s problémy s imunitou, a to nejdříve tři měsíce po třetí dávce. Do skupiny by mělo spadat zhruba půl milionu lidí. Úřady v současnosti nepočítají s tím, že by čtvrté dávky rozšířily i na další skupiny obyvatel. Čtvrtou dávkou očkuje ve světě jen několik málo států, například Izrael nebo Chile. Druhé přeočkování pro lidi s oslabenou imunitou schválilo i Španělsko.

Evropský parlament schválil posílení pravomocí EMA

Evropský parlament výraznou většinou schválil posílení pravomocí Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), aby byla lépe vybavena pro zvládání budoucích zdravotních krizí a panovala vyšší transparentnost při schvalování a registraci nových léčiv. Nařízení bude platné od 1. března.

Jedním z podnětů pro tento krok byla nynější pandemie, do jejíhož řešení je EMA zapojena. EMA například hodnotí a schvaluje použití vakcín proti covidu-19 a léků pro boj s touto nemocí.

EMA vytvoří dvě „řídicí skupiny pro monitorování nedostatku“, jednu pro léčivé přípravky, druhou pro zdravotnické prostředky. Vznikne také Evropská platforma pro monitorování nedostatku. Informace o nedostatkových lécích budou dostupné veřejnosti na nové internetové stránce pod správou EMA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...