Pandemie ve světě: Francie bude očkovat i v lékárnách, v Polsku rostou denní přírůstky nakažených

Ve Francii se začne očkovat i v lékárnách. V Polsku rostou denní přírůstky nakažených. V Itálii mohou od soboty otevřít sjezdové areály a vleky, tuto možnost nicméně mají pouze regiony s nízkým výskytem koronavirové nákazy, mezi které zatím patří pouze Sardinie. V Německu se rychle šíří britská varianta koronaviru, která činí přes čtyřicet procent nalezených případů. Řecko si na mapě cestovatele od pondělí pohorší. Belgie zvažuje uvolnění některých restrikcí.

  • 22:34

    Rusko zaregistrovalo vakcínu proti covidu-19, která je určená pro zvířata. Očkovací látku nazvanou Karnivak-Kov vyvinuli vědci Federální veterinární a fytosanitární služby Rosselchoznadzor, informovala agentura TASS. Podle Rosselchoznadzoru je to první a zatím jediný preparát na světě, jenž má ochránit před nemocí z koronaviru SARS-CoV-2 zvířata.

  • 21:52

    Infekcí rychlým tempem přibývá i v Turecku, místní laboratoře pozitivní vzorky za posledních 24 hodin potvrdily v 39 302 případech, což je nejvyšší denní přírůstek od začátku pandemie

  • 21:51

    Řecko i přes nárůst počtu infekcí od příštího týdne uvolní část koronavirových opatření, aby pozvedlo morálku místních obyvatel. Na předchozí objednání se například otevřou malé obchody.

Denní přírůstky nově nakažených koronavirem v Polsku v posledních dnech neustále rostou a vláda se rozhodla zpřísnit omezující opatření v dalším vojvodství. Ministerstvo zdravotnictví předtím oznámilo, že během uplynulých 24 hodin přibylo dalších 15 829 potvrzených infekcí, což je podle webu listu Rzeczpospolita nejvyšší počet od 27. listopadu. Polsko má asi 38 milionů obyvatel.

Vláda se vzhledem k výrazně zhoršené situaci rozhodla rozšířit protikoronavirové restrikce v Pomořském vojvodství. Podle agentury PAP mezi ně patří uzavření kin, hotelů a bazénů, obnovení dálkové výuky prvních až třetích tříd základních škol zatím na týden od 13. března a omezení „aktivit“ v nákupních centrech. Podobná opatření už platí ve Varmijsko-mazurském vojvodství a vláda jejich platnost prodlužuje o další týden. V ostatních vojvodstvích se prodlužují mírnější omezení, která tam platí doposud. Kabinet již také ve středu rozhodl o aktivování dočasných nemocnic v devíti ze 16 vojvodství. 

V Itálii se mohou od soboty otevírat sjezdovky i vleky. Prozatím tomu tak bude zřejmě jen na Sardinii, otevřít totiž mohou jen oblasti s nízkým výskytem nákazy. Vláda chtěla v polovině února spustit vleky v regionech se středně závažným výskytem (takzvané žluté zóny), plošný zákaz provozu ale prodloužila do páteční půlnoci. Sjezdovky ve žlutých zónách zůstanou i po sobotě zavřené.

Osmi z dvaceti regionů přitom hrozí přeřazení do vyššího stupně pandemických opatření. Do něho budou zařazeny regiony Emilia-Romagna a Kampánie. V nich je zakázáno prezenční vyučování na školách, barům a restauracím je povolen pouze rozvoz nápojů a jídla a otevřené zůstávají výlučně obchody s nezbytným zbožím. Kromě opodstatněných důvodů obyvatelé nesmí opustit území obce, kde bydlí. 

Počet denně odhalených případů nákazy v týdnu stoupal. Ve čtvrtek testy odhalily 22 865 případů infekce. Během rok trvající epidemie se v Itálii nakazily bezmála tři miliony lidí, z nichž téměř 99 tisíc zemřelo.

Belgie uvažuje o rozvolnění

Také v Belgii se uvažuje o rozvolnění některých opatření. Možná je oznámí už po svém pátečním jednání belgická vláda. Zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský připomněl, že tato země patřila při první vlně k nejvíce postiženým a byla hodnocena jako jedna z nejhorších. „Dnes by Belgie mohla být ukazována jako země, která se dokázala poučit z jarního neúspěchu“.

Za zlepšením stojí například to, že země přijala přísná opatření, která v létě příliš neuvolňovala. S výjimkou otevření restaurací, které se však v září hned zavřely. Neuvolňovalo se ani na podzim, ani před Vánocemi. „Belgie si tak zvykla na tuto realitu života s virem.“ Došlo sice k některým incidentům, například při pořádání sešlostí v parcích či studentských večírků, kdy musela zasahovat policie, ale podle zpravodaje byly spíše ojedinělé a země jako celek se naučila s novou realitou žít. Zmínil například dodržování opatření v obchodech či ze strany veřejnosti. Belgie také podle něho důsledně uzavřela hranice. Nyní se však hovoří o tom, že je na nátlak Evropské komise bude muset od dubna zase více otevřít. 

K rozvolňování došlo od 2. března také v Nizozemsku, například při otevření některých obchodů či v tom, že žáci vyšších ročníků se na jeden den v týdnu vrátili do škol.

Případů s britskou mutací v Německu přibývá

Šéf Institutu Roberta Kocha (RKI) Lothar Wieler prohlásil, že Německem se rychle šíří britská varianta koronaviru, která činí přes čtyřicet procent případů. „Před čtyřmi týdny to bylo šest, před dvěma dvacet a v posledním týdnu více než čtyřicet procent zkoumaných vzorků,“ řekl.

V zemi je také delší dobu potvrzen výskyt jihoafrické varianty. „Její podíl činí jedno procento,“ uvedl Wieler. Vyzval veřejnost, aby se nechala očkovat, pokud takovou nabídku dostane. „Schválené vakcíny jsou bezpečné a účinné, a to i proti mutacím. Chrání před těžkým průběhem nemoci,“ řekl.

Podle něho dostalo první dávku pět procent obyvatel země, tři procenta populace obdrželo i druhou dávku, která imunizační cyklus uzavírá. V Německu za uplynulý den přibylo 10 580 nakažených a 264 úmrtí.

Ve Francii se začne očkovat i v lékárnách

Francouzská vláda chce urychlit očkování, aby vakcínu do léta dostalo 30 milionů obyvatel. Od 15. března se proto začne očkovat i v lékárnách. Epidemická situace v zemi se stále nelepší. Premiér však navzdory očekávání neoznámil zpřísnění opatření v Paříži a okolí, uvedl zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd. Čekal se přitom minimálně víkendový lockdown. „Situace je zde dramatická, ale není kritická, jako například v Nice nebo hlavně na severu Francie, kde vláda rozhodla o zpřísnění současných opatření.“

Vláda se proto rozhodla z hlediska restrikcí postupovat lokálně, nikoliv plošně, protože se situace například mezi Paříží a Bretaní se výrazně liší. „Vláda také poprvé naznačila, za jakých okolností by mohlo dojít k uvolnění opatření. Mluví se o polovině dubna.“ Zvažuje se tak například, za jakých okolností by mohly být otevřeny restaurace. Někteří experti to však považují za předčasné a čekají, že v polovině března by mohlo dojít k výraznému nárůstu nových onemocnění, jako důsledek nových variant.

Paříž varuje před nákupem vakcín mimo rámec EU

Francouzský státní tajemník pro evropské záležitosti Clément Beaune řekl v pátečním vysílání rozhlasu RTL, že státy EU by neměly usilovat o dodávky vakcín mimo společný mechanismus sedmadvacítky. Budou-li země usilovat o čínské nebo ruské vakcíny, bude to prý „vážné“.

Tajemníkovo vyjádření reaguje na přibývající snahy zemí opatřovat si přípravky nad rámec dodávek zajišťovaných Evropskou komisí. Po Maďarsku například přijalo ruské vakcíny Sputnik V i Slovensko. „Nemělo by se jen tak vystupovat z evropského rámce. Budou-li země usilovat o čínskou nebo ruskou vakcínu, mám za to, že by to bylo vážné,“ míní Beaune. Dodal, že diskuse je zatím v politické rovině a že z jeho strany nejde o žádné vyhrožování. „Bude-li to pokračovat, nemůžete mít přínos z evropského rámce a zároveň se pokoušet o národní řešení,“ řekl Beaune.

Jeho slova potvrzují informace webu Politico o nespokojenosti Francie s počínáním východních členů EU. Ti jsou v jejích očích těmi, kdo ze společného obstarávání vakcín těží nejvíce. „Je nepřijatelné, aby ti, kdo z ní profitují nejvíce, plivali evropské solidaritě do tváře,“ citoval web nejmenovaný zdroj ve francouzské diplomacii.

Řecko si na mapě cestovatele od pondělí pohorší

Řecko bude od pondělí nově patřit do červených zemí s vysokým rizikem koronavirové nákazy, tedy druhé nejrizikovější kategorie. Dosud bylo na mapě cestovatele oranžové, cesta ze země tak bude pro české cestovatele obtížnější. Naopak Baleárské ostrovy se přesunou z červených území do oranžových se středním rizikem nákazy. Ze seznamu červených zemí se do nejrizikovější kategorie přesune Malta, opačným směrem poputují Lotyšsko a Andorra. Vyplývá to z nejnovějšího sdělení ministerstva zdravotnictví.

Při návratu ze zemí s velmi vysokým rizikem, značených tmavě červenou barvou, je povinný test před cestou do ČR, po příjezdu musí cestující absolvovat karanténu. Po pěti dnech si mohou udělat druhý PCR test, který v případě negativního výsledku umožní karanténu ukončit. Do této kategorie patří většina členských států Evropské unie i třetích zemí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 19 mminutami

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. V příspěvku na telegramu zmínil, že v přístavu jsou škody, a poté uvedl, že hasiči likvidují požár. Přístav se stal terčem útoku již poněkolikáté tento týden. Rusko také pokračovalo v útocích na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim. Ruské drony také znovu útočily v Oděské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 25 mminutami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 4 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 9 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 13 hhodinami
Načítání...