Palestinci nesmějí být nuceně přesidlováni, řekl Blinken na setkání s Abbásem

Šéf americké diplomacie Antony Blinken při schůzce s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem uvedl, že Palestinci nesmějí být nuceně přesidlováni. Napsala to agentura Reuters. Ministr zahraničí do Ramalláhu zajel na předem neohlášenou schůzku během své současné cesty po Blízkém východě, kam se vypravil kvůli válce Izraele proti teroristickému hnutí Hamás v Pásmu Gazy vedené v odvetě za útok, při kterém Hamás zabil stovky izraelských civilistů. Francouzská šéfka diplomacie Catherine Colonnaová v neděli jednala s katarským emírem Tamimem bin Hamadem Sáním.

Abbás stojí v čele palestinské samosprávy od roku 2005, je zástupcem strany Fatáh, která je rivalem Hamásu ovládajícího Pásmo Gazy. Úřad spravuje ty části Západního břehu, které nemá zcela pod kontrolou Izrael.

Blinken řekl Abbásovi, že palestinská samospráva by měla sehrát ústřední roli v situaci, která nastane po skončení konfliktu v Pásmu Gazy. Reuters to sdělil vysoce postavený představitel amerického ministerstva zahraničí. „Budoucnost Gazy nebyla hlavním tématem schůzky, ale zdálo se, že palestinská samospráva je ochotna hrát v ní určitou roli,“ dodal činitel americké diplomacie.

Blinken a Abbás spolu hovořili zhruba hodinu, po jednání však neuspořádali tiskovou konferenci. Ministr zahraničí již dříve naznačil, že největší smysl by dávalo, aby v Pásmu Gazy nakonec vládla „efektivní a revitalizovaná“ palestinská samospráva. Současně připustil, že v mezidobí zřejmě sehrají svou roli v oblasti bezpečnosti a správy území Gazy i jiné státy a mezinárodní agentury.

Blinken vyzval k zastavení násilí

Blinken mimo jiné Abbásovi řekl, že Spojené státy budou nadále podporovat snahy o vytvoření palestinského státu. Vyzval také k zastavení „extremistického násilí“ proti Palestincům na Západním břehu, píše agentura AFP.

Šéf palestinské samosprávy prohlásil, že v Pásmu Gazy musí být „okamžitě vyhlášeno příměří“ a že na toto území musí být vpuštěna humanitární pomoc. Deník The Guardian připomíná, že Blinken doposud dával najevo, že vyhlášení příměří by jen znamenalo poskytnout Hamásu příležitost k přeskupení sil.

Židovský stát vede v Gaze rozsáhlou vojenskou operaci poté, co Hamás 7. října provedl nečekaný a brutální útok uvnitř jeho území. V Izraeli při něm zemřelo přes čtrnáct set lidí, a to hlavně civilistů. Při následných akcích izraelské armády v Pásmu Gazy podle tamních úřadů ovládaných Hamásem přišlo o život asi 9500 lidí. Tuto bilanci nicméně nelze nezávisle ověřit.

Turecko chce mít rozhodující slovo, tvrdí expert

Blinken podle agentury Reuters během neděle odlétne do Ankary. „Turecko se cítí být regionální velmocí. Dlouhodobě říká, že cítí odpovědnost za dění na Blízkém východě. Z tohoto důvodu také Turecko v tomto ohledu reaguje agresivně, tvrdě a rozhodně. Snaží se ukázat, že je mocí, která bude mít rozhodující slovo při řešení konfliktu,“ vysvětlil politický geograf Tomáš Drobík z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Ostravské univerzity.

Podle něho byly vztahy mezi Tureckem a Izraelem dlouhodobě nadstandardní, začaly se ale zhoršovat okolo roku 2007. Došlo to až tak daleko, že obě země přerušily diplomatické vztahy. „Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se velice agresivně postavil vůči první válce v Gaze už v roce 2007, kdy byl premiérem. Tyto vztahy nejsou úplně jednoduché a bude záležet, jestli se najde společná řeč,“ dodal Drobík.

Nahrávám video
Studio ČT24: Politický geograf Tomáš Drobík o Blinkenově cestě do Turecka
Zdroj: ČT24

Zároveň uvedl, že Turecko je jedním z nejhlasitějších obránců Palestinců a jejich práva na rovnoprávné postavení vůči Izraeli. Fakt, že Erdoganova země udržuje kontakty s hnutím Hamás, podle Drobíka rovněž souvisí s tím, že země chce mít v otázce řešení konfliktu rozhodující slovo.

Turecko chce uspořádat summit

„Svádí to ke spekulacím, protože Erdoganova strana AKP je velmi islamisticky zaměřena, což odpovídá zaměření hnutí Hamás, které ve své rétorice také silně rezonuje islámský akcent. Tyto dvě složky v sobě našly vzájemné partnery a vzájemně se podporují,“ řekl Drobík.

Podle něho se dříve sešel íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf a jeho turecký protějšek Mevlüt Çavuşoğlu. Tématem schůzky měla být snaha o řešení problematiky konfliktu Izraele s Hamásem vytvořením mezinárodního summitu.

„Tohle bude jeden z nástrojů, kdy se Turecko bude chtít stát lídrem řešení a potvrdit svůj velmocenský status. Připraví s Íránem velký summit a budou hledat řešení. Erdogan se chce stát garantem bezpečnosti na straně Palestiny, provést ji složitým obdobím a nabídnout bezpečnostní garance dvoustátního řešení,“ dodal Drobík.

Šéfka francouzské diplomacie vyzvala k humanitární pauze

Francouzská ministryně zahraničí Colonnaová během neděle po jednání s katarským emírem vyzvala k okamžité humanitární přestávce v bojích mezi Izraelem a hnutím Hamás. Přestávka v bojích by mohla vést i k příměří, dodala.

„Okamžité, dlouhodobé a široce podporované humanitární pauzy jsou naprosto nezbytné a měly by umožnit dosažení příměří,“ prohlásila Colonnaová. Francie podle ní usiluje o to, aby text v tomto smyslu přijala i Rada bezpečnosti OSN.

Rada bezpečnosti byla dosud v názorech na text o dění v Pásmu Gazy velmi nejednotná a žádnou rezoluci nepřijala. Tu nakonec schválilo jen Valné shromáždění OSN, jehož rezoluce je sice silná, ale nikoliv závazná.

Colonnaová v Kataru také řekla, že při bombardování Pásma Gazy již zemřelo příliš mnoho civilistů a zvláštní ochranu potřebují zejména školy, nemocnice, humanitární pracovníci a novináři. Připomněla i nadcházející mírovou konferenci v Paříži, která by 9. listopadu měla hledat řešení konfliktu i konkrétní kroky, jak pomoci tamnímu obyvatelstvu, píše agentura Reuters.

Catherine Colonnaová při jednání s katarským emírem
Zdroj: Imad Creidi/Reuters

Katarský emír pronesl, že jeho země bude dále prostředníkem v jednáních o propuštění rukojmí z Pásma Gazy, uvedla agentura AFP. Řekl, že se šíří nepravdivé informace, týkající se vyjednávání o propuštění izraelských rukojmí z Pásma Gazy, což diplomatům značně komplikuje práci. Nepomáhají ani „kroky izraelských okupantů“, uvedl emír.

Katar, který je dlouhodobě jednou z diplomatických centrál v regionu plném nepřátelských vztahů, vede otevřený dialog s židovským státem i Hamásem. Výsledkem těchto kontaktů bylo dosud propuštění čtyř rukojmí zadržovaných teroristickým hnutím. Katar v posledních patnácti letech patří k největším podporovatelům Hamásu. Poskytuje mu politickou i finanční podporu, třeba při obnově infrastruktury zničené při izraelských útocích. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 58 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...