Ostrá munice pro evropskou kampaň

Praha/Brusel - Ve volbách do Evropského parlamentu může své zástupce dohromady vybírat 400 milionů občanů. Z této množiny se však až necelá třetina voličů chystá hlasovat pro populistické a euroskeptické strany, které současný koncept evropské integrace odmítají. Nedůvěrou občanů v evropské i národní instituce jsou také ovlivněny předvolební kampaně v členských zemích. Mezi evropskými voliči se tak na mítincích debatuje hlavně o odmítnutí společné měny, zákazu imigrace či evropských úsporných opatřeních.

Londýnský think-thank Open Europe odhaduje, že různé antievropské protestní strany v květnových volbách obdrží až 31 % hlasů, což by jim zajistilo 218 křesel v 751místném Evropském parlamentu. Pokud tento odhad vyjde, znamenalo by to nárůst o více než 50 míst. Nyní ve štrasburském sněmu zasedá 164 poslanců považovaných za euroskeptiky.

Předseda EP Martin Schulz, který kandiduje na post šéfa Evropské komise, se ale zaplavení parlamentu populisty neobává. Podle něj bude v novém sněmu „naprostá většina prodemokratických a proevropských europoslanců“. Hlavní politické frakce - sociální demokraté a středopravá Evropská lidová strana - by podle průzkumů měly získat každá něco přes 200 poslanců. Zelení by měli mít přes 40 europoslanců a liberální demokraté kolem 60.

Jaká témata vévodí předvolebním kampaním ve členských zemích?

PŘEČTĚTE SI NÁSLEDUJÍCI PŘEHLED:

ITÁLIE

V zemi, která se poslední roky potýká s vážnými hospodářskými problémy včetně až 40procentní nezaměstnanosti mladých a patří k jedněm z největších dlužníků eurozóny, se před evropskými volbami horlivě mluví o opuštění jednotné evropské měny. Tématu se přirozeně chytily zejména euroskeptické strany v čele s protestním hnutím Pět hvězd někdejšího komika Beppeho Grilla, jež bodovalo v loňských parlamentních volbách, Berlusconiho Forza Italia (Vzhůru, Itálie) či pravicově konzervativní Bratři Itálie.

Nejostřeji se proti euru postavila radikální Liga Severu. Italský protějšek francouzské extrémně pravicové Národní fronty do kampaně před eurovolbami vstoupil se sloganem Basta Euro (Už dost eura) a její vůdce Matteo Salvini dokonce tvrdí, že nebýt členství v eurozóně, Itálie by se do krize nedostala. Euro je „zločinným“ projektem, který „zabil italské zemědělství, průmysl, řemesla, maloobchod i turistický ruch“.

Mateo Renzi
Zdroj: ČT24/ČTK/imago stock&people

Premiér Matteo Renzi o odchodu z eurozóny nechce ani slyšet. Přesto si tento zastánce italského členství v EU nedávno neodpustil poznámku, že by Brusel měl přestat šikanovat Řím svými požadavky na úsporná opatření a místo toho se soustředit na vytváření pracovních míst a růstu. Navzdory tomu se na jeho Demokratickou stranu (PD) v předvolebních průzkumech dotahuje právě Grillovo hnutí Pět hvězd prosazující odstoupení Itálie z fiskálního paktu a navrhující vyhlášení referenda o italském vztahu k jednotné měně. Koncem dubna obě strany dělilo jen 5 %.

FRANCIE

Protiunijní nálady jsou patrné také ve francouzské předvolební kampani. Průzkumům veřejného mínění zde totiž vévodí krajně pravicová Národní fronta (FN). Podle dubnového šetření institutu Ifop by extremisty volilo 24 % Francouzů, hlavní pravicová strana Svaz pro lidové hnutí (UMP) by skončila druhá s 23 % a socialisty (PS) prezidenta Francoise Hollanda hodlá podpořit 21 % dotázaných. Totožné pořadí vzešlo i z průzkumu loni v říjnu, tehdy měla vládní strana dokonce jen 16procentní podporu.

I proto chce PS kritické hlasy vůči evropské integraci ve své kampani využít ve svůj prospěch. „Od euroskepticismu jsme se dostali k eurofóbii a podle mého to je důsledek úsporných opatření a recese v Evropě,“ tvrdí šéf socialistické kampaně Jean-Christophe Cambadelis.

Protest Francouzů proti úsporným opatřením
Zdroj: ČTK/ABACA/Khanh Renaud

Po neúspěchu v komunálních volbách, po nichž provedli změny ve vládním kabinetu, se francouzští socialisté zaměřují spíš na celoevropská témata a domácí politice se raději vyhýbají. Kromě kritiky, jak evropská osmadvacítka reagovala na ekonomickou krizi, strana přesto odmítá následovat antiimigrantskou rétoriku Národní fronty. Místo toho klade důraz na vytváření nových pracovních míst a boj s daňovými úniky. „NF je posedlá imigranty, my jsme posedlí růstem,“ tvrdí Cambadelis.

VELKÁ BRITÁNIE

O přistěhovalectví, především ze středoevropských a východoevropských zemí EU, se ovšem přou politici ve Velké Británii. Tento problém se po finanční krizi v roce 2008 stal jedním z ožehavých témat britské politiky a protievropská Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP), jež byla dosud považována za marginální a extremistické uskupení, díky tomu před volbami slaví úspěch. Podle průzkumů může porazit i konzervativce premiéra Davida Camerona, kteří patří k umírněnějším euroskeptikům.

UKIP, která rovněž usiluje o odchod Británie z EU, se na sérii plakátů, jež někteří politici označili za xenofobní, Brity přesvědčuje, že o jejich pracovní místa mají zájem miliony Evropanů. „Přicházejí vám sebrat práci“, „Britští pracující jsou tvrdě postiženi neomezeným počtem levné pracovní síly“, stojí na billboardech.

Nick Clegg a Nigel Farage v televizní debatě
Zdroj: ČTK/PA/Ian West

Proti omezení volného pohybu osob v rámci Unie i odchodu Británie z EU se staví hlavně Nick Clegg, šéf liberálních demokratů, kteří jsou nejvíce proevropskou britskou stranou. Opakovaně se s šéfem UKIP Nigelem Faragem střetl v televizních a rozhlasových debatách. Podle následných průzkumů však britský vicepremiér, jenž mimo jiné zdůrazňoval, že by Británie mimo EU byla chudší a měla méně vlivu, v těchto přestřelkách příliš neuspěl.

NĚMECKO

V Německu evropské hlasování zřejmě vyhraje konzervativní unie CDU/CSU, která v průzkumech s bezpečným náskokem více než deseti procent stojí před koaličním partnerem SPD. Partaj Angely Merkelové se tudíž před voliči sebevědomě hlásí ke své podpoře sjednocené Unie.

Na plakátech, na kterých se místo lídra stranické kandidátky Davida McAllistera na voliče usmívá oblíbená kancléřka, CDU slibuje posílenou Evropu jako místo pro podnikání, nová pracovní místa a lepší budoucnost pro mladé. „CDU chce smysluplně předvést pozitivní obraz Evropy,“ poznamenal generální tajemník strany Peter Tauber, podle něhož může Unie za úspěšné proplutí hospodářskou recesí děkovat právě Merkelové a ministrovi financí Schäubleovi.

Kampaň CDU před volbami do EP
Zdroj: ČT24/ČTK/imago stock&people

S o poznání méně pozitivní kampaní v Bavorsku přišla sesterská CSU. Ta prosazuje omezení pravomocí Evropské komise i počtu jejích členů. V eurovolbách chce navíc zopakovat úspěšnou taktiku z loňských voleb do Bundestagu a se sloganem „Kdo podvádí, musí z kola ven“ znovu Němce varuje před občany chudších států, kteří do země přijíždějí pouze využívat sociální systém. „Zdá se, že CSU cítí potřebu prosadit se jako zastánce tvrdé linie, vzhledem k tomu, že kancléřka nyní odvádí CDU více do levého středu,“ komentoval ostrou kampaň Gideon Botsch z postupimské univerzity.

POLSKO

Předvolební kampaň u našich severních sousedů se nenese v euroskeptickém tónu, výrazně ji totiž ovládla probíhající ukrajinská krize. V Polsku, jehož diplomacie se ostře staví na stranu nové kyjevské vlády, debaty o aktivní roli NATO a kritika Moskvy rezonují mezi voliči dokonce mnohem více než tradiční vnitropolitická témata, jako jsou nezaměstnanost, důchodová a zdravotnická reforma či utrácení evropských peněz.

„Ukrajinská a polská bezpečnost se v kampani stala zcela zásadním tématem, které odsunulo otázky domácí politiky do pozadí,“ potvrdil agentuře AFP polský odborník na politický marketing Eryk Mistewicz.

Donald Tusk a Radoslaw Sikorski
Zdroj: Alik Keplicz/ČTK/AP

Právě díky napětí na východní hranici Polska se podařilo premiérovi Donaldovi Tuskovi posílit své volební preference. Do letošního jara Tuskova středopravá Občanská platforma (OP) zaostávala za nacionalistickou stranou Právo a Spravedlnost (PiS) expremiéra Jaroslawa Kyczynského, nyní však OP průzkumy veřejného mínění ovládá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...