Od začátku prosince do poloviny února muselo na severozápadě Sýrie podle informací OSN opustit své domovy osm set tisíc lidí. Je to důsledek ofenzivy vojsk syrského prezidenta Bašára Asada, který se ve snaze o konsolidaci moci snaží zlikvidovat odbojářské a radikální skupiny v provincii Idlib.
Severozápadní syrské provincii Idlib a částem sousedních provincií Hamá a Latákíja dominuje islamistická skupina Haját Tahrír aš-Šám (HTS), která je někdejší syrskou větví Al-Káidy. Na místě působí také skupiny odpůrců vlády v Damašku.
Jde o poslední větší region v Sýrii, který vládní síly dosud zcela nedobyly, a syrská armáda podporovaná Ruskem zde zahájila ofenzivu loni v dubnu. V srpnu sice bylo vyjednáno křehké příměří, boje ale znovu zesílily koncem listopadu a podle čtvrtečního sdělení Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) od začátku prosince vyhnaly z domovů přes osm set tisíc lidí.
„Asi šedesát procent z nich tvořily děti,“ stálo v prohlášení OCHA. Mluvčí David Swanson pak doplnil, že situace u syrské hranice s Tureckem, kam lidé před boji prchají, je stále tíživější tím spíš, že už loni tam před nejnovější eskalací bojů uprchlo více než čtyři sta tisíc lidí.
Syrský režim ve snaze potlačit poslední baštu odporu obývanou vedle civilistů i radikálními islamisty míří své bomby i na hustě osídlené oblasti. V Idlibu natáčel blízkovýchodní zpravodaj České televize Václav Černohorský – vesničané prchající před postupující armádou směrem k turecké hranici podle něj s sebou berou vše, co se jim vejde do aut, protože „nikdo neví, jestli se někdy budou moci vrátit“.
Varování z Ankary
Útočiště pro uprchlé představují nouzové tábory v koridoru mezi frontovou linií a uzavřenou hranicí s Tureckem – a právě Ankara do snah Damašku vstupuje také. Podle nedávného prohlášení tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana se totiž situace na severozápadě Sýrie nevyřeší, dokud se vojska Bašára Asada nestáhnou za linii, kterou stanovila dohoda mezi Tureckem a Ruskem.
Obě země ji uzavřely v roce 2018 a počítala s vytvořením takzvané deeskalační zóny v Idlibu, která měla násilnosti zastavit. Obnovená ofenziva Damašku v regionu ale nyní křehkou spolupráci Ruska a Turecka narušila – Ankara v syrském konfliktu podporuje některé povstalce, zatímco Moskva je hlavním spojencem Asada.
„Řešením (situace) v Idlibu je, že se režim stáhne k hranicím stanoveným dohodami. Jinak to do konce února vyřešíme,“ uvedl Erdogan, čímž zopakoval své dřívější varování, že Turecko je do konce měsíce připraveno zakročit.
„Chtěli bychom to udělat s podporou našich přátel. Pokud to ale budeme muset udělat tvrdým způsobem, jsme na to připraveni,“ pokračoval. „Dokud Sýrii nezbavíme teroristických organizací a krutého režimu, nebudeme mít klid.“
Pro syrskou vládu by ale nadiktovaný ústup znamenal opuštění zásadních územních zisků včetně strategické dálnice mezi metropolí a Aleppem, kterou znovu kontroluje po více než sedmi letech. Vývoj na bojišti tak dosud nezvrátily ani další turecké jednotky mířící do Idlibu.
Asad získává další území
Podle informací syrských médií Asadova vojska nejnověji dobyla většinu provincie Aleppo za podpory ruských válečných letounů. Zasažena byla podle místních aktivistů řada měst včetně Anadánu, který později dobyla pozemní vojska syrské armády s pomocí Íránem podporovaných milic.
V blízkosti syrské hranice s Tureckem ve městě Tal Abjad mezitím exploze nálože umístěné v autě zabila několik lidí, uvedla agentura Reuters s odvoláním na svědky. Bližší podrobnosti o počtu mrtvých a pachatelích zatím nejsou jasné. V uplynulých měsících si ale podobné útoky ve městě, ze kterého loni v říjnu turecká armáda vyhnala milici syrských Kurdů, vyžádaly životy desítek civilistů.
