Orbán rozšiřuje svou nadvládu nad univerzitami, píše Reuters

Maďarský parlament v úterý přijal zákon umožňující vytvoření nadací, které převezmou řízení chodu univerzit a kulturních institucí. Oznámila to agentura Reuters. Opozice se podle agentury MTI obává, že nová norma umožní převedení státních aktiv v řádu miliard forintů do soukromých rukou a dovolí vládnoucí straně premiéra Viktora Orbána rozšířit politickou kontrolu do vysokého školství. V současnosti je většina maďarských univerzit státních, těší se ale velké akademické autonomii.

Podle předlohy, již připravila Orbánova vláda, je třeba univerzity zreorganizovat, jelikož současné podmínky vyžadují „přehodnocení role státu“ a vysoké školy budou efektivněji řídit nadace. Premiérova strana Fidesz, jež má dvoutřetinovou většinu v parlamentu, zákon schválila.

Orbánova vláda bude následně jmenovat správní rady nadací, které budou kontrolovat klíčová aktiva v nemovitostech a těžit z fondů Evropské unie v hodnotě miliard eur, přičemž budou mít i značný vliv na každodenní život univerzit. Kabinet hodlá reformě pomoci vkladem svých podílů ve společnostech MOL a Richter, na obnovu univerzit rovněž přidělí v přepočtu více než sedmdesát miliard korun z evropských fondů.

„Plánujete těmto nadacím rozdat zbytky národního bohatství,“ obvinila vládu opoziční poslankyně Erzsébet Schmucková. Premiér na to řekl, že státní univerzity nebudou zprivatizovány a že jeho vláda investuje do vysokoškolského vzdělávání.

Přijetí zákona je součástí ideologické války, řekl profesor

Orbán, který se vrátil k moci v roce 2010, posílil svou kontrolu nad většinou maďarského veřejného života, jako jsou média, vzdělávání a vědecký výzkum. Jeho vláda, která propaguje křesťanské konzervativní hodnoty, se silně postavila proti imigraci a omezila adopce homosexuálními páry a legální uznání transgenderových osob.

Profesor Attila Chikán z Korvínovy univerzity v Budapešti prohlásil, že přijetí zákona je součástí „ideologické války“, kterou vyhlásil předseda vlády. „Netají se tím, že chtějí převzít intelektuální moc po moci politické a ekonomické,“ řekl. K tomuto kroku došlo poté, co vláda posílila kontrolu nad akademickým výzkumem a donutila liberální Středoevropskou univerzitu k přestěhování do Vídně.

Opozice se obává, že exponenti Fideszu v radách nadací by mohli Orbánovi ponechat jistou kontrolu nad univerzitami i po volbách, jež se mají konat v příštím roce. Vláda nicméně tvrdí, že nový model univerzitám prospěje. Komisař zodpovědný za změny ve školství István Stumpf odmítl agentuře Reuters rozhovor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 2 hhodinami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...