Omilostnění politici PiS se střetli se stráží Sejmu. Trvají na tom, že jsou poslanci

Nahrávám video
Události: Potyčka politiků PiS se stráží Sejmu
Zdroj: ČT24

Dva politici polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Mariusz Kamiński a Maciej Wasik se pokusili dostat na zasedání Sejmu a způsobili potyčku. Trvají na tom, že zůstávají poslanci, i přes verdikt soudu, který je poslal na dva roky do vězení za zneužití pravomoci a mandátu tím zbavil. Oba politiky posléze omilostnil polský prezident a spojenec PiS Andrzej Duda.

Odsouzením zanikly Kamińskému a Wasikovi poslanecké mandáty, oba politici ale trvají na tom, že jejich mandáty po omilostnění Dudou trvají.

Ve středu se pokusili protlačit na schůzi parlamentu. Předseda Sejmu Szymon Holownia ale nechal uzamknout hlavní dveře a postavil před ně stráž. „V Sejmu není místo pro politické chuligánství a aroganci,“ uvedl. Zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos popsal následné dění jako „dynamický incident“.

Konflikt podle něj trval půl hodiny až čtyřicet minut, během nichž stráž vytlačila chumel politiků PiS, v jehož středu byli právě Kamiński s Wasikem, z bezprostřední blízkosti budovy. V chumlu byl mimo jiné i šéf PiS Jaroslaw Kaczyński. Politici takto překonali dvě stě až tři sta metrů od závory, která dělí areál Sejmu od ulice.

„Chtěli deklarovat, že stále zůstávají poslanci, že mají mandát tak, jak ho měli ještě uprostřed prosince. Ale podle polské ústavy o něj přišli ve chvíli, kdy byli pravomocně odsouzeni za zneužití pravomocí. Byli poté omilostněni, ale podle polské ústavy to nepředpokládá, že se jim vrátí mandát,“ shrnul situaci zpravodaj ČT.

Chaos v justici

Jenže situace je komplikovaná. O statutu Kamińského a Wasika může rozhodnout například ústavní soud. Jenže vládní koalice ho neuznává kvůli rozsáhlým reformám z období vlády PiS. Opozice zas neuznává rozsudky soudů, které během vlastní vlády neovládla. „V Polsku v současné chvíli neexistuje autorita, která by dokázala tento spor spolehlivě rozsoudit. To je největší problém, to je to, proč se hovoří o krizi právního státu,“ konstatoval Papadopulos.

Několik soudů vyneslo ve stejné věci protichůdné rozsudky. Ještě před středečním jednáním Sejmu jeho předseda prohlásil, že Wasik a Kamiński nejsou poslanci, přičemž se odvolal na verdikt varšavského soudu. „Nebudou vpuštěni, nebudou hlasovat, nebudou se podílet na práci parlamentu,“ zdůraznil.

„Jsme poslanci v souladu s rozhodnutím ústavního soudu,“ kontroval Wasik dle agentury Reuters. „Počítali jsme s tím, že jim bude umožněno vykonávat jejich povinnosti. Nejvyšší soud jim mandáty potvrdil,“ uvedl poslanec PiS Marek Ast. Také nejvyšší soud podle koalice dál ovládá bývalá vládní strana.

Případ obou politiků je podle polských právních expertů příkladem chaosu v tamní justici, která během vlády PiS prošla masivními reformami.

„Kaczyński se v tomto podobá Donaldu Trumpovi. Kaczyński a jeho voliči se neumí smířit s prohrou ve volbách,“ domnívá se ministr státních aktiv Borys Budka. „Směřujeme k obyčejné diktatuře. Navíc takové, která slouží cizím zájmům,“ tvrdí Kaczyński.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos o potyčce v Sejmu
Zdroj: ČT24

Dvě odsouzení a dvě milosti

Papadopolus podotkl, že jde o další ze sporů, který má hluboké kořeny, jež sahají ještě před minulou dekádu. Dá se podle něj předpokládat, že ze strany Kamińského a Wasika nešlo o poslední pokus dostat se do Sejmu a deklarovat tak, že dle svého výkladu zůstávají poslanci.

Politici Práva a spravedlnosti tvrdili, že Kamiński a Wasik jsou prvními polskými politickými vězni od pádu komunismu v roce 1989. jejich případ sahá do roku 2007, kdy tito muži stáli v čele protikorupční agentury CBA.

Za tehdejší zneužití pravomocí je v roce 2015 soud nepravomocně odsoudil, prezident Duda ale oba politiky následně omilostnil. Nejvyšší soud později zpochybnil milost udělenou ještě před pravomocným odsouzením a jiný soud loni v prosinci oba politiky PiS poslal do vězení na dva roky. Policie je v lednu tohoto roku zadržela, když byli na pozvání Dudy v prezidentském paláci. Ten je pak omilostnil znovu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...