Odhalení ruských invazních plánů bouřlivou reakci Západu nevyvolalo. I Ukrajina byla skeptická

Několikaměsíční varování Spojených států ohledně ruských plánů na invazi velkých rozměrů vyvolalo mezi západními lídry skeptické reakce. Rezervovaný postoj k informacím rozvědky zastávali i ukrajinští představitelé, a to včetně prezidenta Volodymyra Zelenského, napsal americký deník The Washington Post (WP). Zelenskyj v reakci uvedl, že chtěl zabránit šíření paniky. Chaos by podle něj zemi ekonomicky oslabil a Ukrajina by padla v řádu dní.

Rozsáhlý text amerického deníku je založený na rozhovorech s desítkami západních a ukrajinských činitelů. Podle něj špičky amerických tajných služeb v říjnu předstoupily před amerického prezidenta Joea Bidena s tím, že Rusko plánuje rozsáhlou invazi na Ukrajinu s cílem obsadit většinu jejího území. 

Dle WP neměli američtí představitelé o chystané invazi pochybnosti, podporovaly je rozsáhlé a velmi detailní informace získané americkými bezpečnostními složkami. Jasno neměli jen v tom, kdy přesně k útoku dojde.

Nepochybovalo jen Pobaltí a Velká Británie

Američané proto rozběhli jednání na několika úrovních. Do Moskvy vyslali diplomata, který ruskému lídru vzkázal, že o jeho plánech Spojené státy ví, a pokud dojde k jejich naplnění, budou mít rozsáhlé konsekvence.

Varováni byli také lídři západních zemí. Podle WP o ruském plánu nepochybovaly pobaltské státy a Spojené království, u jiných však zjištění zvedala obočí.

Ředitelka americké zpravodajské služby Avril Hainesová v polovině listopadu informovala Radu NATO. „Řada členů vznesla otázky a byla skeptická k myšlence, že se Vladimir Putin vážně připravuje na možnost rozsáhlé invaze,“ uvedla Hainesová pro americký deník.

Zdráhavé reakci Ukrajiny přispěla i poskvrněná pověst americké rozvědky

Skepse podle WP panovala i na straně ukrajinských představitelů. Americký ministr zahraničí Antony Blinken se na začátku listopadu sešel s Volodymyrem Zelenským. Ukrajinský prezident mu připadal „vážný, uvědomělý a stoický“, kombinace důvěry a nedůvěry. Podle deníku si nemohli Ukrajinci dovolit paušálně odmítnout informace americké rozvědky, zároveň však z jejich pohledu byly spekulativní.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba řekl, že až do posledních dnů před začátkem invaze poskytla americká strana jen málo konkrétních informací. Také skepse části západních spojenců podle něj vedla k rezervovanosti ukrajinského postoje.

„Vžijte se do naší situace,“ řekl Kuleba americkému listu. „Na jedné straně máte USA, které vám říkají něco naprosto nepředstavitelného. Všichni ostatní na vás ale mrkají a říkají, že tohle se nestane.“

The Washington Post navíc upozornil, že americká zpravodajská služba má problematickou pověst a neplatí za zcela důvěryhodný zdroj. Spojené státy se například odvolávaly na „hluboce chybnou analýzu“ tajných služeb před začátkem války v Iráku, přecenily také odolnost afghánské vlády v době, kdy se ze země stahovala americká armáda.

Podle tvrzení ve WP někteří západní spojenci považují americké tajné služby za náchylné k politické manipulaci.

Ukrajině mělo zůstat jen západní území „obydlené neonacistickými rusofoby“

Podle rozvědky Rusko plánovalo sevřít Kyjev do kleští a získat nad městem kontrolu během několika dní. „Jejich speciální jednotky Spetsnaz měly najít a odstranit prezidenta Zelenského, v případě potřeby ho zabít a dosadit loutkovou vládu přátelskou Kremlu,“ píše WP.

V rámci několika týdnů pak ruské plány počítaly s obsazením jihovýchodního pobřeží. Po přeskupení pak měla invazní armáda posunout hranici směrem na západ, za níž měl zůstat zbytek Ukrajiny – podle Putina část „obydlená nenapravitelnými neonacistickými rusofoby“.

Zelenskyj: Přišla varování, ale nepřišly zbraně

Podle Zelenského měla ale Ukrajina jen omezené možnosti, jak na americká varování reagovat. „Můžete milionkrát říct: ‚Poslouchejte, může dojít k invazi.‘ Dobře, může dojít k invazi – dáte nám letadla?“ zeptal se podle svých slov Zelenskyj. „Dáte nám protivzdušnou obranu? ‚Ale vy nejste členem NATO.‘ Tak o čem se bavíme?“ popsal Zelenskyj konverzaci.

„Pokud jde o všechna varování nebo signály od určitých partnerů, vysvětlil jsem jim toto: Pokud nebudeme mít dostatek zbraní, bude pro nás těžké bojovat. Ale bojovat budeme, to je jisté,“ řekl Zelenskyj v rozhovoru pro The Washington Post.

Podle ukrajinské novinářky Olgy Tokariukové se na Ukrajině objevují pochybnosti o roli Zelenského v konfliktu. Otazníky podle ní vzbuzuje zejména přesvědčování obyvatel do poslední chvíle, že k invazi nedojde. „Padají otázky týkající se Zelenského předválečné komunikace. Proč Ukrajincům v polovině ledna sdělil, že v květnu budou chodit na grilovačky? V té době už musel vědět, že se to určitě nestane,“ napsala na Twitteru.

Zelenskyj tento postoj hájí. Pokud by Ukrajincům radil začít se připravovat na válku, došlo by podle něj k šíření paniky a útěku lidí ze země. To by pak vedlo k masivním ekonomickým ztrátám a oslabení Ukrajiny, uvedl. „Od loňského října bychom přicházeli o sedm miliard dolarů měsíčně. V okamžiku, kdy by Rusové zaútočili, by nás za tři dny dostali,“ řekl pro The Washington Post.

Kritika na lídra ale směřuje i z údajně nedostatečné přípravy na rozsáhlou invazi. Například šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov uvedl, že už tři měsíce před vpádem ruské armády přesunul archivy a zajistil záložní palivo a munici.

Americký list napsal, že pro Zelenského bylo klíčem k odražení invaze udržení lidí v zemi, kde mohou bránit své domovy. Také on sám se rozhodl na Ukrajině setrvat a odmítl výzvy k opuštění země jím samotným, jeho rodinou nebo ukrajinskou vládou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...