Odhalení čínských policejních stanic vztahy Německa s Pekingem nezmění, míní europoslanci

„V minulých letech jsme viděli rychlý nárůst čínských mezinárodních represí. Jejich představitelé zastrašují, sledují a vyhrožují kritikům čínského režimu po celém světě, aby je umlčeli,“ řekla ředitelka neziskové organizace Safeguard Defenders Laura Harthová. Jednotlivé členské státy už působení čínských zámořských stanic začaly vyšetřovat. Čeští europoslanci se však domnívají, že shoda na společném postupu vůči Číně bude složitá.

Safeguard Defenders (SD) během podzimu zveřejnila dvě zprávy popisující, jak čínské policejní stanice vyvíjejí tlak na disidenty v zahraničí, aby se vrátili do země. „Čína vysílá signál, že se její občané nemají kde schovat, ani v srdci evropských hlavním měst. Je naprosto nezbytné, abychom reagovali,“ konstatoval v úvodu jednání výborů Evropského parlamentu předseda zvláštního výboru pro zahraniční vměšování do demokratických procesů EU Raphaël Glucksmann.

„Doporučuji přezkoumat a pozastavit dohody o spolupráci s čínskými subjekty, které vedou nezákonné snahy o zavlečení svých krajanů zpět do země. Jedná se zejména o Ústřední výbor pro disciplinární komisi, ministerstvo veřejné bezpečnosti a další orgány, které se podílejí na hrubém porušování lidských práv,“ řekla Harthová a doplnila, že zodpovědní jednotlivci a subjekty by měli čelit trestu například v podobě ekonomických sankcí.

Pro obranu před čínským zasahováním do svrchovanosti států je podle ní důležitý aktivní přístup všech vládních institucí, protože daný problém se týká více aspektů společnosti. Některé členské státy Evropské unie již čínské policejní aktivity začaly vyšetřovat, mezi nimi je i Česká republika. Ředitelka SD vyzvala vlády k vzájemné koordinaci a ke spolupráci EU se Spojenými státy a dalšími spojenci.

Podle Harthové je potřeba zavést mechanismy, které poškozeným lidem umožní nahlásit aktivitu čínských policistů. Zároveň je podle ní nutné dostatečně proškolit policii a soudy v jednotlivých státech, aby se seznámily s čínskými policejními praktikami. 

Číňané vydírají disidenty přes rodinné příslušníky

Peking popírá, že by zahraniční policejní stanice provozoval. Podle jeho tvrzení se jedná o střediska poskytující konzulární služby. Jejich cílem má být pomoci čínským krajanům s vyřízením byrokratických nezbytností v nové zemi.

Jejich zřizovatelem jsou však podle SD policejní sbory z několika čínských měst, které na území členských států EU působí bez jakéhokoliv souhlasu příslušných úřadů.

Jejich pracovníci různými prostředky vyvíjejí nátlak na své krajany, aby se vrátili do Číny. Používají k tomu například obvinění z telekomunikačních podvodů, které dopadá i na rodiny obviněných.

Pokud obvinění Číňané žijící v Evropě nebo jinde ve světě neuposlechnou výzvu, aby se vrátili do země, jejich děti – pokud stále žijí v Číně – mohou ztratit přístup ke vzdělání.

Jejich nejbližší rodinní příslušníci by také mohli přijít o možnost pracovat ve veřejné správě nebo ztratit zdravotní pojištění. V některých případech by jim úřady podle čínského práva mohly zabavit majetek nebo je vystěhovat.

Organizace SD na svých stránkách popsala, jak probíhá přesvědčování obviněných Číňanů k návratu do jejich vlasti. Například pan Liu z provincie Čching-tchien, který pobýval v Madridu, byl v Číně podezřelý ze znečištění životního prostředí. Spojili se s ním členové místní zámořské policejní stanice, aby mu sdělili jeho obvinění.

Tito lidé následně zorganizovali videohovor, kde se s Liuem spojil Úřad veřejné bezpečnosti v Čching-tchienu. Videozáznam dokládá, že na místě byli i jeho rodinní příslušníci, aby ho pomohli přesvědčit k návratu. Liu se nakonec do Číny vrátil a už o něm nejsou další zprávy.

Organizace SD vychází při svém vyšetřování z otevřených zdrojů a dokumentů, které jsou dostupné na webových stránkách zámořských stanic. SD se zabývá i tím, jak Čína k získání mezinárodního vlivu využívá dvoustranných bezpečnostních dohod s evropskými nebo africkými zeměmi.

Po nedávném rozsudku Evropského soudu pro lidská práva by mohla být zablokována veškerá vydávání z Evropy do Číny. Soudci ve Štrasburku jednomyslně rozhodli, že tchajwanský státní příslušník Hung Tao Liu obviněný z telekomunikačních podvodů nebude vydán z Polska do Číny. Mohl by totiž čelit špatnému zacházení nebo mučení a nemusel by mít přístup ke spravedlivému soudnímu procesu. K dodržování tohoto rozhodnutí vyzvala členy evropských výborů také Laura Harthová.

Evropská komise nabídla členským státům své koordinační služby

„Komise odsuzuje jakékoli cizí zásahy na svrchovaném území členských států EU a je znepokojena zprávami o čínských zámořských policejních stanicích,“ odpověděl tiskový mluvčí Evropské komise Andrea Masini na dotazy webu ČT24.

Podle něj je nepřijatelné, aby kterákoliv třetí země vykonávala jakoukoli formu exteritoriální jurisdikce v členských státech EU bez jejich souhlasu, a je třeba respektovat nástroje policejní a justiční spolupráce.

Během posledního zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci informovala komisařka Ylva Johanssonová ministry spravedlnosti a ministry vnitra členských zemí EU o činnosti čínských policejních stanic a nabídla jim koordinační služby Evropské komise, včetně výměny informací v této záležitosti spadající do vnitrostátní pravomoci, doplnil Masini.

„Předně jde o suverenitu a bezpečnost členských států, takže bude na nich, aby konaly. Kvůli rozsahu celého problému se bude toto téma také řešit na příští schůzce ministrů vnitra zemí EU,“ míní analytička Asociace pro mezinárodní otázky Ivana Karásková, která se zabývá čínským působením v Evropě.

Podle europoslanců bude shoda složitá

Postoj Evropy vůči Číně se za poslední tři roky výrazně změnil. Obchodní zájmy zejména Berlína a Paříže ve vztahu k Číně nezmizely, ale všechny členské státy si začaly více uvědomovat bezpečnostní rizika čínského působení v Evropě, popsala Karásková. Samotný případ policejních stanic podle ní v krátkodobém horizontu neovlivní obchodní výměny mezi Čínou a EU, ale přispěje k vnímání Číny jako rizikového partnera.

„Nemyslím si, že by se kvůli čínským stanicím třeba Německo vzdalo svých obchodních vztahů k Číně. Německá expozice je tam obrovská, ve hře mají desítky, možná stovky miliard,“ prohlásil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Jako příklad uvedl spolupráci německého operátora T-Mobile a čínského výrobce chytrých telefonů Huawei na vývoji 5G sítí.

Podobně vidí obchodní vazby Německa i europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) – vyjádřila pochyby, že by napříč členskými zeměmi EU mělo dojít k sjednocení vztahů s Čínou.

„Za výbor pro cizí vměšování bychom vyzvali Evropskou komisi k adekvátní reakci. Tou mohou být i sankce či přísnější nároky na zakládání čínských stanic. Například by se musely povinně registrovat,“ dodala Gregorová.

„Zpravodajské služby, nejenom ty české, upozorňují na rizika vyplývající ze vzrůstající mocenské asertivity Číny. Společný evropský postup vůči Číně by byl určitě vhodný, ale nebude jednoduché ho dosáhnout s ohledem na odlišné zájmy členských zemí,“ myslí si europoslanec Ondřej Kovařík (ANO).

Podle europoslankyně Radky Maxové (ČSSD) je potřeba, aby členské státy spolupracovaly a zajistily průběh každé extradice na základě zákona. Velkou úlohu by v tomto ohledu mohl sehrát Europol. Zároveň souhlasí s tím, že by mělo dojít k zavedení nahlašovacích mechanismů pro lidi vystavené čínským nelegálním aktivitám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...