Odhalení čínských policejních stanic vztahy Německa s Pekingem nezmění, míní europoslanci

„V minulých letech jsme viděli rychlý nárůst čínských mezinárodních represí. Jejich představitelé zastrašují, sledují a vyhrožují kritikům čínského režimu po celém světě, aby je umlčeli,“ řekla ředitelka neziskové organizace Safeguard Defenders Laura Harthová. Jednotlivé členské státy už působení čínských zámořských stanic začaly vyšetřovat. Čeští europoslanci se však domnívají, že shoda na společném postupu vůči Číně bude složitá.

Safeguard Defenders (SD) během podzimu zveřejnila dvě zprávy popisující, jak čínské policejní stanice vyvíjejí tlak na disidenty v zahraničí, aby se vrátili do země. „Čína vysílá signál, že se její občané nemají kde schovat, ani v srdci evropských hlavním měst. Je naprosto nezbytné, abychom reagovali,“ konstatoval v úvodu jednání výborů Evropského parlamentu předseda zvláštního výboru pro zahraniční vměšování do demokratických procesů EU Raphaël Glucksmann.

„Doporučuji přezkoumat a pozastavit dohody o spolupráci s čínskými subjekty, které vedou nezákonné snahy o zavlečení svých krajanů zpět do země. Jedná se zejména o Ústřední výbor pro disciplinární komisi, ministerstvo veřejné bezpečnosti a další orgány, které se podílejí na hrubém porušování lidských práv,“ řekla Harthová a doplnila, že zodpovědní jednotlivci a subjekty by měli čelit trestu například v podobě ekonomických sankcí.

Pro obranu před čínským zasahováním do svrchovanosti států je podle ní důležitý aktivní přístup všech vládních institucí, protože daný problém se týká více aspektů společnosti. Některé členské státy Evropské unie již čínské policejní aktivity začaly vyšetřovat, mezi nimi je i Česká republika. Ředitelka SD vyzvala vlády k vzájemné koordinaci a ke spolupráci EU se Spojenými státy a dalšími spojenci.

Podle Harthové je potřeba zavést mechanismy, které poškozeným lidem umožní nahlásit aktivitu čínských policistů. Zároveň je podle ní nutné dostatečně proškolit policii a soudy v jednotlivých státech, aby se seznámily s čínskými policejními praktikami. 

Číňané vydírají disidenty přes rodinné příslušníky

Peking popírá, že by zahraniční policejní stanice provozoval. Podle jeho tvrzení se jedná o střediska poskytující konzulární služby. Jejich cílem má být pomoci čínským krajanům s vyřízením byrokratických nezbytností v nové zemi.

Jejich zřizovatelem jsou však podle SD policejní sbory z několika čínských měst, které na území členských států EU působí bez jakéhokoliv souhlasu příslušných úřadů.

Jejich pracovníci různými prostředky vyvíjejí nátlak na své krajany, aby se vrátili do Číny. Používají k tomu například obvinění z telekomunikačních podvodů, které dopadá i na rodiny obviněných.

Pokud obvinění Číňané žijící v Evropě nebo jinde ve světě neuposlechnou výzvu, aby se vrátili do země, jejich děti – pokud stále žijí v Číně – mohou ztratit přístup ke vzdělání.

Jejich nejbližší rodinní příslušníci by také mohli přijít o možnost pracovat ve veřejné správě nebo ztratit zdravotní pojištění. V některých případech by jim úřady podle čínského práva mohly zabavit majetek nebo je vystěhovat.

Organizace SD na svých stránkách popsala, jak probíhá přesvědčování obviněných Číňanů k návratu do jejich vlasti. Například pan Liu z provincie Čching-tchien, který pobýval v Madridu, byl v Číně podezřelý ze znečištění životního prostředí. Spojili se s ním členové místní zámořské policejní stanice, aby mu sdělili jeho obvinění.

Tito lidé následně zorganizovali videohovor, kde se s Liuem spojil Úřad veřejné bezpečnosti v Čching-tchienu. Videozáznam dokládá, že na místě byli i jeho rodinní příslušníci, aby ho pomohli přesvědčit k návratu. Liu se nakonec do Číny vrátil a už o něm nejsou další zprávy.

Organizace SD vychází při svém vyšetřování z otevřených zdrojů a dokumentů, které jsou dostupné na webových stránkách zámořských stanic. SD se zabývá i tím, jak Čína k získání mezinárodního vlivu využívá dvoustranných bezpečnostních dohod s evropskými nebo africkými zeměmi.

Po nedávném rozsudku Evropského soudu pro lidská práva by mohla být zablokována veškerá vydávání z Evropy do Číny. Soudci ve Štrasburku jednomyslně rozhodli, že tchajwanský státní příslušník Hung Tao Liu obviněný z telekomunikačních podvodů nebude vydán z Polska do Číny. Mohl by totiž čelit špatnému zacházení nebo mučení a nemusel by mít přístup ke spravedlivému soudnímu procesu. K dodržování tohoto rozhodnutí vyzvala členy evropských výborů také Laura Harthová.

Evropská komise nabídla členským státům své koordinační služby

„Komise odsuzuje jakékoli cizí zásahy na svrchovaném území členských států EU a je znepokojena zprávami o čínských zámořských policejních stanicích,“ odpověděl tiskový mluvčí Evropské komise Andrea Masini na dotazy webu ČT24.

Podle něj je nepřijatelné, aby kterákoliv třetí země vykonávala jakoukoli formu exteritoriální jurisdikce v členských státech EU bez jejich souhlasu, a je třeba respektovat nástroje policejní a justiční spolupráce.

Během posledního zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci informovala komisařka Ylva Johanssonová ministry spravedlnosti a ministry vnitra členských zemí EU o činnosti čínských policejních stanic a nabídla jim koordinační služby Evropské komise, včetně výměny informací v této záležitosti spadající do vnitrostátní pravomoci, doplnil Masini.

„Předně jde o suverenitu a bezpečnost členských států, takže bude na nich, aby konaly. Kvůli rozsahu celého problému se bude toto téma také řešit na příští schůzce ministrů vnitra zemí EU,“ míní analytička Asociace pro mezinárodní otázky Ivana Karásková, která se zabývá čínským působením v Evropě.

Podle europoslanců bude shoda složitá

Postoj Evropy vůči Číně se za poslední tři roky výrazně změnil. Obchodní zájmy zejména Berlína a Paříže ve vztahu k Číně nezmizely, ale všechny členské státy si začaly více uvědomovat bezpečnostní rizika čínského působení v Evropě, popsala Karásková. Samotný případ policejních stanic podle ní v krátkodobém horizontu neovlivní obchodní výměny mezi Čínou a EU, ale přispěje k vnímání Číny jako rizikového partnera.

„Nemyslím si, že by se kvůli čínským stanicím třeba Německo vzdalo svých obchodních vztahů k Číně. Německá expozice je tam obrovská, ve hře mají desítky, možná stovky miliard,“ prohlásil europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Jako příklad uvedl spolupráci německého operátora T-Mobile a čínského výrobce chytrých telefonů Huawei na vývoji 5G sítí.

Podobně vidí obchodní vazby Německa i europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) – vyjádřila pochyby, že by napříč členskými zeměmi EU mělo dojít k sjednocení vztahů s Čínou.

„Za výbor pro cizí vměšování bychom vyzvali Evropskou komisi k adekvátní reakci. Tou mohou být i sankce či přísnější nároky na zakládání čínských stanic. Například by se musely povinně registrovat,“ dodala Gregorová.

„Zpravodajské služby, nejenom ty české, upozorňují na rizika vyplývající ze vzrůstající mocenské asertivity Číny. Společný evropský postup vůči Číně by byl určitě vhodný, ale nebude jednoduché ho dosáhnout s ohledem na odlišné zájmy členských zemí,“ myslí si europoslanec Ondřej Kovařík (ANO).

Podle europoslankyně Radky Maxové (ČSSD) je potřeba, aby členské státy spolupracovaly a zajistily průběh každé extradice na základě zákona. Velkou úlohu by v tomto ohledu mohl sehrát Europol. Zároveň souhlasí s tím, že by mělo dojít k zavedení nahlašovacích mechanismů pro lidi vystavené čínským nelegálním aktivitám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...