Od masakru v Beslanu uplynulo 15 let. Pozůstalí se dodnes dožadují celé pravdy

Nahrávám video

Příbuzní obětí krvavého útoku ve škole v Beslanu v Severní Osetii, při kterém před 15 lety na začátku září zemřelo přes tři sta lidí, stále čekají na odpovědi na své otázky. Evropský soud pro lidská práva v Štrasburku před dvěma lety Rusku uložil vyplatit kompenzace za masakr a vyzval Moskvu, aby vyšetřila veškeré detaily krveprolití. Podle předsedkyně organizace Beslanské matky, která sdružuje příbuzné obětí, se tímto rozhodnutím ale nikdo neřídí.

Příbuzní obětí si 15leté výročí tragédie připomněli přímo v beslanské škole, kde se konala vzpomínková ceremonie. Místo zaplnili hračkami a svíčkami. Většina pozůstalých a svědků tehdějších událostí je dodnes přesvědčená, že za vysokým počtem obětí je chaotická osvobozovací akce ruských bezpečnostních sil. Tvrdí, že operace ruských jednotek byla zpackaná a vláda a soudy se snaží zakrýt skutečnou pravdu o jejich selhání. 

Žalobci u evropského soudu proto obvinili ruský stát, že nedostatečně chránil bezpečnost obětí a že vyšetřování tragédie nebylo dostatečné. A štrasburský soud jim dal za pravdu. Souhlasil s tvrzením, že byla vážně porušena evropská konvence o ochraně lidských práv a základních svobod.

Nahrávám video

Chyby byly podle něj jak v plánování a provedení policejní operace, tak i ve vyšetřování. Rusko mělo podle soudu v první řadě útoku zabránit. Moskva dostala mimo jiné od soudu za úkol, aby udělala vše pro to, aby o tehdejším dění vyšla najevo celá pravda.

„Ani jedním z bodů tohoto rozsudku se bohužel nikdo neřídí, a to je velmi smutné,“ uvedla předsedkyně organizace Beslanské matky Susanna Dudijevová. „Stále se vracíme do té doby mezi 1. a 3. zářím 2004, protože tam zůstávají prázdná místa a my pořád máme otázky… Máme obavy, že nebylo učiněno vše, protože nedošlo na žádné objektivní vyšetřování,“ uvedla. Organizace proto bude opět žádat, aby vyšetřování beslanského útoku bylo obnoveno.

Nahrávám video

Útok trval tři dny, na konci byly stovky obětí

Skupina teroristů přepadla školu v Beslanu 1. září 2004 a vzala si jako rukojmí více než tisícovku lidí. Incident po třech dnech skončil úmrtím 334 lidí včetně více než 180 dětí, dalších více než 700 lidí bylo zraněno. Nejvíce obětí měly podle oficiálních zpráv na svědomí nálože odpálené teroristy, zřícená střecha a střelba teroristů. 

Parlamentní vyšetřovací komise připustila, že operaci na záchranu rukojmích provázely chyby a nedostatky a že pochybili hlavně severoosetští policisté a bezpečnostní složky. Kritizovala také lži místních orgánů o skutečném počtu rukojmích. Odmítla ale přiznat odpovědnost ruských úřadů za vznik celé situace i za nepodařené osvobození školy. 

„Požadavkem teroristů bylo, aby ruský prezident Vladimir Putin zastavil protiteroristickou operaci v Čečensku, což Kreml odmítl. Pak se už jen čekalo na to, co se stane a kdy se to stane,“ uvedl redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup.

V září 2004 byli odvoláni z funkce severoosetský ministr vnitra a šéf severoosetské Federální bezpečnostní služby (FSB). Tři policisté obvinění ze zanedbání povinnosti v souvislosti s masakrem byli omilostněni.

17. září 2004 internetový server kavkazcenter.com oznámil, že k odpovědnosti za útok se přihlásil obávaný čečenský polní velitel Šamil Basajev. Teroristické komando mělo tvořit deset čečenských mužů, dvě Čečenky, devět Ingušů, tři etničtí Rusové, dva Arabové a další Rusové z různých etnických skupin.

Basajev, který byl v roce 2006 zabit, v červenci 2005 svůj podíl na útoku v Beslanu popřel, aby vzápětí oznámil, že byl k útoku dotlačen ruskými tajnými službami. Plánoval totiž útok ve Vladikavkazu, o kterém tajné služby věděly. Při pokusu o únik se poté prý „náhodou“ ocitli v Beslanu.

Zadržet živého se podařilo pouze jediného teroristu, Nur-Pašu Kulajeva, který byl v květnu 2006 odsouzen k doživotí. Vzhledem k tomu, že ruská vláda vyhlásila moratorium na trest smrti, nemohl být odsouzen k hrdelnímu trestu. 

Tragédie se stala námětem knih, písní a natočila se o ní řada filmů a dokumentů. Masakru je například věnována píseň Black Widow's Eyes (Oči černé vdovy) britské legendární skupiny The Who. Útoku se totiž zúčastnily i takzvané „černé vdovy“, příslušnice oddílu sebevražedných atentátnic, jejichž manželé nebo příbuzní zahynuli v bojích proti ruským jednotkám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 28 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...