Od masakru v Beslanu uplynulo 15 let. Pozůstalí se dodnes dožadují celé pravdy

Nahrávám video
Události: V Rusku si připomněli patnácté výročí tragédie v Beslanu
Zdroj: ČT24

Příbuzní obětí krvavého útoku ve škole v Beslanu v Severní Osetii, při kterém před 15 lety na začátku září zemřelo přes tři sta lidí, stále čekají na odpovědi na své otázky. Evropský soud pro lidská práva v Štrasburku před dvěma lety Rusku uložil vyplatit kompenzace za masakr a vyzval Moskvu, aby vyšetřila veškeré detaily krveprolití. Podle předsedkyně organizace Beslanské matky, která sdružuje příbuzné obětí, se tímto rozhodnutím ale nikdo neřídí.

Příbuzní obětí si 15leté výročí tragédie připomněli přímo v beslanské škole, kde se konala vzpomínková ceremonie. Místo zaplnili hračkami a svíčkami. Většina pozůstalých a svědků tehdějších událostí je dodnes přesvědčená, že za vysokým počtem obětí je chaotická osvobozovací akce ruských bezpečnostních sil. Tvrdí, že operace ruských jednotek byla zpackaná a vláda a soudy se snaží zakrýt skutečnou pravdu o jejich selhání. 

Žalobci u evropského soudu proto obvinili ruský stát, že nedostatečně chránil bezpečnost obětí a že vyšetřování tragédie nebylo dostatečné. A štrasburský soud jim dal za pravdu. Souhlasil s tvrzením, že byla vážně porušena evropská konvence o ochraně lidských práv a základních svobod.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Miroslav Karas: Lidé v Beslanu přinášejí vodu, která měla pro rukojmí cenu zlata
Zdroj: ČT24

Chyby byly podle něj jak v plánování a provedení policejní operace, tak i ve vyšetřování. Rusko mělo podle soudu v první řadě útoku zabránit. Moskva dostala mimo jiné od soudu za úkol, aby udělala vše pro to, aby o tehdejším dění vyšla najevo celá pravda.

„Ani jedním z bodů tohoto rozsudku se bohužel nikdo neřídí, a to je velmi smutné,“ uvedla předsedkyně organizace Beslanské matky Susanna Dudijevová. „Stále se vracíme do té doby mezi 1. a 3. zářím 2004, protože tam zůstávají prázdná místa a my pořád máme otázky… Máme obavy, že nebylo učiněno vše, protože nedošlo na žádné objektivní vyšetřování,“ uvedla. Organizace proto bude opět žádat, aby vyšetřování beslanského útoku bylo obnoveno.

Nahrávám video
Redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup k tragédii ve škole v Beslanu
Zdroj: ČT24

Útok trval tři dny, na konci byly stovky obětí

Skupina teroristů přepadla školu v Beslanu 1. září 2004 a vzala si jako rukojmí více než tisícovku lidí. Incident po třech dnech skončil úmrtím 334 lidí včetně více než 180 dětí, dalších více než 700 lidí bylo zraněno. Nejvíce obětí měly podle oficiálních zpráv na svědomí nálože odpálené teroristy, zřícená střecha a střelba teroristů. 

Parlamentní vyšetřovací komise připustila, že operaci na záchranu rukojmích provázely chyby a nedostatky a že pochybili hlavně severoosetští policisté a bezpečnostní složky. Kritizovala také lži místních orgánů o skutečném počtu rukojmích. Odmítla ale přiznat odpovědnost ruských úřadů za vznik celé situace i za nepodařené osvobození školy. 

„Požadavkem teroristů bylo, aby ruský prezident Vladimir Putin zastavil protiteroristickou operaci v Čečensku, což Kreml odmítl. Pak se už jen čekalo na to, co se stane a kdy se to stane,“ uvedl redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup.

V září 2004 byli odvoláni z funkce severoosetský ministr vnitra a šéf severoosetské Federální bezpečnostní služby (FSB). Tři policisté obvinění ze zanedbání povinnosti v souvislosti s masakrem byli omilostněni.

17. září 2004 internetový server kavkazcenter.com oznámil, že k odpovědnosti za útok se přihlásil obávaný čečenský polní velitel Šamil Basajev. Teroristické komando mělo tvořit deset čečenských mužů, dvě Čečenky, devět Ingušů, tři etničtí Rusové, dva Arabové a další Rusové z různých etnických skupin.

Basajev, který byl v roce 2006 zabit, v červenci 2005 svůj podíl na útoku v Beslanu popřel, aby vzápětí oznámil, že byl k útoku dotlačen ruskými tajnými službami. Plánoval totiž útok ve Vladikavkazu, o kterém tajné služby věděly. Při pokusu o únik se poté prý „náhodou“ ocitli v Beslanu.

Zadržet živého se podařilo pouze jediného teroristu, Nur-Pašu Kulajeva, který byl v květnu 2006 odsouzen k doživotí. Vzhledem k tomu, že ruská vláda vyhlásila moratorium na trest smrti, nemohl být odsouzen k hrdelnímu trestu. 

Tragédie se stala námětem knih, písní a natočila se o ní řada filmů a dokumentů. Masakru je například věnována píseň Black Widow's Eyes (Oči černé vdovy) britské legendární skupiny The Who. Útoku se totiž zúčastnily i takzvané „černé vdovy“, příslušnice oddílu sebevražedných atentátnic, jejichž manželé nebo příbuzní zahynuli v bojích proti ruským jednotkám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 44 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...