Ochrana řek proti vodním elektrárnám spojila Bosňáky a Srby

Nahrávám video

Ochránci přírody v Bosně a Hercegovině slaví důležité vítězství. Parlament schválil zákon, který zakazuje stavbu malých vodních elektráren na tamních řekách. Ekologové i obyvatelé dotčených toků už dvacet let upozorňují na to, že odčerpávání vody z koryt zásadně ohrožuje křehký ekosystém.

Průzračné vody bosenské řeky Neretvy pravidelně lákají raftaře z celé Evropy. Lidé z horního toku ale v posledním desetiletí žili v neustálých obavách, že tento kout panenské přírody o svou blankytnou tepnu přijde. Paradoxně kvůli stavbám, které měly životnímu prostředí ulevit – malým vodním elektrárnám nahrazujícím špinavé zdroje energie.

„Jak se ukázalo, jejich dopad byl velmi škodlivý. Úbytek vody pro zemědělce, zvířata i pití, stejně jako lesní eroze, byly brzy patrné na první pohled,“ popisuje jedna z aktivistek Lejla Kusturicová.

Aby balkánský stát snížil svou závislost na uhlí, nabídl investorům do čistých zdrojů na skoro dvou stech padesáti řekách dotace, dlouhodobě stálé ceny výkupu elektřiny a daňové úlevy. Po celé Bosně vyrostlo za 15 let 110 malých vodních děl z plánovaných tří set padesáti. Jenže z nich pořád pochází pouze 2,5 procenta v Bosně a Hercegovině vyrobené elektřiny, navíc na úkor vyschlých koryt.

Občanský protest

„Balkánci se postavili proti investorům na svých řekách. Nebyli to žádní vzdělaní lidé, žádní ekologičtí odborníci nebo vědci. Byli to lidé, kteří u řeky žili,“ vysvětluje koordinátor kampaně Zachraňte modré srdce Evropy, Ulrich Eichelmann.

Snaha zastavit stavbu malých přehrad spojila i Srby a bosenské Muslimy, což je v administrativně i národnostně ostře rozdělené Bosně a Hercegovině téměř nevídaný jev. Obyvatelé povodí začali pečlivě dokumentovat škody, které spuštěním elektráren v jejich okolí vznikly, napadali povolení ke stavbě u soudů a celé měsíce blokovali přístupy k řekám, aby se k nim nedostala těžká technika. Pravidelně také protestovali před parlamentem. 

Jejich úsilí se nakonec vyplatilo. Na Neretvě a jejích přítocích mělo vzniknout 67 děl. Díky soudům se zatím podařilo zabránit nebo aspoň oddálit vznik 56 z nich – včetně dvou zařízení v blízkosti jedinečného soutoku hlavní bosenské řeky s Bunou. Teď navíc vstupuje v platnost poslanci schválený zákon, který budování malých vodních elektráren úplně zakazuje. 

„Je to velké vítězství, ale pořád máme co dělat. Zákon se týká budoucích projektů. Proti těm zahájeným nebo dokončeným budeme muset dál bojovat,“ dodává Kusturicová.

Majitelé již schválených koncesí mají tři roky na to, aby získali potřebná povolení od místních úřadů a pokračovali ve stavbě nebo provozu svých děl. Ochránci přírody se proto obávají, že investoři najdou cestu, jak přísnější pravidla obejít, a vyschlých řek na Balkáně bude pořád přibývat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 12 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 19 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
včera v 02:48
Načítání...