Nový šéf ukrajinských sil velel u Kyjeva i na Donbase. Syrskyj armádu přetvořil podle Západu

Nahrávám video

Oleksandr Syrskyj byl jmenován hlavním velitelem ukrajinských ozbrojených sil a vystřídal na této pozici svého předchůdce Valerije Zalužného. Nový šéf ukrajinské armády vystudoval sovětské vojenské školy, patří ale do generace velitelů, kteří se dlouhodobě snažili armádu přebudovat podle západních standardů. Zatímco některá média ho vykreslují jako jednoho z nejzkušenějších generálů, jiná ho popisují jako tvrdého vůdce. Na návrh Syrského už skončil v čele generálního štábu Serhij Šaptala, kterého prezident odvolal a nahradil Anatolijem Barhylevyčem.

Například agentura Unian označila Syrského za generála, který se během dvou let bojů proti ruským invazním jednotkám „proslavil neméně než jeho předchůdce“ ve funkci hlavního velitele. Kolegové zase současného generálplukovníka popisují jako asketického člověka, který tráví hodně času v posilovně.

Mezi ukrajinskými vojáky, soudě podle sociálních sítí, přitom převládají dva názory. Buď se podle nich na bojišti celkově nic nezmění, anebo bude ještě hůř kvůli Syrského pověsti tvrdého velitele, který při plnění úkolů nemá s vojáky slitování, napsal server Strana.ua.

ČTK s odkazem na některá média informovala, že Syrskyj není kvůli svým tvrdým metodám v armádě příliš oblíben, on sám ale morálku svých vojáků považuje za prioritu. Zabývá se jejich vzkazy, pravidelně je navštěvuje v poli a snaží se „respektovat ducha armády“.

Syrskyj se učil zásadám NATO v Bruselu

„Nový velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj je hyperaktivní pedant, mistrně ovládající detaily, který se těší velkému uznání mezi ukrajinskými generály. Ale někteří západní analytici mají pochybnosti. Stejně tak mnoho těch, kdo sloužili pod jeho přísným velením,“ poznamenal novinář Oliver Carroll z britského časopisu The Economist.

Někteří západní analytici tvrdí, že v Syrského taktice lze stále nalézt stopy sovětského přístupu, od ruských generálů se ale liší schopností v případě potřeby reagovat flexibilně a přizpůsobit se aktuální situaci. Syrskyj zastává rovněž zásady decentralizovaného velení NATO, které se naučil během svého pobytu v Bruselu v roce 2013, napsal o novém šéfovi ukrajinské armády The Economist.

Syrskyj: Úspěch Ukrajiny je podmíněn inovacemi vedení boje

Nový velitel ukrajinských ozbrojených sil v příspěvku na Telegramu napsal, že cesta Ukrajiny k vítězství ve válce s Ruskem je podmíněna neustálými změnami a inovacemi ve způsobu vedení boje. Zároveň vyzdvihnul technologické prvky, jako jsou drony nebo prostředky elektronického boje.

„Na programu jsou nové úkoly. Především je to přehledné a podrobné plánování akcí všech vojenských orgánů velení s přihlédnutím k potřebám fronty ohledně nejnovějších zbraní dodávaných mezinárodními partnery,“ napsal generálplukovník.

Za hlavní hodnotu ukrajinské armády označil životy a zdraví vojáků. Hlavním úkolem vojenské logistiky podle něj zůstává rychlá a efektivní distribuce všeho potřebného bojovým jednotkám. „Úkolem velitelství na všech úrovních je znát všechny potřeby na frontě bez výjimky a zvládat situaci v každé její oblasti,“ uvedl Syrskyj, který dále zmínil potřebu rovnováhy mezi plněním bojových úkolů a obnovou jednotek.

Nahrávám video

Vladislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy uvedl, že Syrskyj je zkušeným válečníkem, kterého v letošním roce nicméně čeká trochu jiná forma boje než jeho předchůdce. „Víme, že již vydal rozkaz, že na severní části fronty a u hranic s Běloruskem dojde k vybudování zákopů, aby se část tamních sil mohla přesunout na jižní a východní frontu,“ prohlásil.

Dvojitý absolvent vyznamenaný v bojích na Donbase

Osmapadesátiletý Syrskyj se narodil v roce 1965 v ruské vsi Novinki ve Vladimirské oblasti, jako patnáctiletý se ale přestěhoval na Ukrajinu, kde žije dodnes. Podle ukrajinského listu Kyiv Independent v 80. letech studoval na moskevské vojenské škole. Ve vzdělání posléze pokračoval na Ukrajině, kde absolvoval s vyznamenáním.

Vojenskou kariéru Syrskyj zahájil v roce 1986 jako velitel motostřelecké čety. Na začátku 21. století velel mechanizované divizi, která byla přejmenována na samostatnou mechanizovanou brigádu. V roce 2013 byl Syrskyj generálmajorem a zástupcem náčelníka hlavního velitelského centra ozbrojených sil, zmínil Kyiv Independent.

Když Rusko v roce 2014 spustilo vojenskou invazi na ukrajinský Donbas, Syrskyj byl jmenován zástupcem velitele „protiteroristické operace“. O tři roky později nad ní převzal velení. Během prvních let ruské invaze na východní Ukrajinu hrál Syrskyj klíčovou roli v bojích o město Vuhlehirsk a vesnice Ridkodub a Lohvinove v Doněcké oblasti, napsal ukrajinský list.

V roce 2015 koordinoval stažení ukrajinských jednotek z téměř obklíčeného města Debalceve, za což obdržel ukrajinské vojenské vyznamenání Řád Bohdana Chmelnického. Na místo šéfa ukrajinských pozemních sil nastoupil Syrskyj v srpnu 2019 a udržel si ho i po spuštění plnohodnotné ruské invaze v roce 2022.

Bránil Kyjev a Bachmut, velel útoku v Charkovské oblasti

Podle listu Kyiv Independent byl Syrskyj zodpovědný za obranu Kyjeva, který Moskva původně plánovala dobýt „do tří dnů“. Ruské síly místo toho ustoupily poté, co utrpěly těžké ztráty ve více než měsíc trvající bitvě. Syrskyj v rámci obrany hlavního města nařídil všem vojenským výcvikovým střediskům vytvořit speciální dočasné prapory a dodat do Kyjeva dělostřelecké systémy.

„Syrskyj rozdělil město a okolní region na sektory. Pověřil generály z vojenských vzdělávacích středisek vedením každé oblasti, čímž vytvořil jasný řetězec velení, kterému se budou zodpovídat všechny ukrajinské vojenské jednotky a bezpečnostní služby,“ napsal tehdy americký deník Washington Post.

Na podzim 2022 Syrskyj vedl úspěšnou protiofenzivu v Charkovské oblasti, která zatlačila Rusy o desítky kilometrů na východ a během níž se podařilo osvobodit na pět set obcí a města Izjum, Kupjansk nebo Balaklija. V loňském roce stál i za obranou Bachmutu, jež mnoho měsíců vyčerpávala útočící ruské síly, ale kterou někteří odborníci kritizovali kvůli velkým ztrátám na ukrajinské straně.

Oleksandr Syrskyj mezi vojáky
Zdroj: Reuters/Zohra Bensemra

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 12 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 18 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 23 hhodinami
Načítání...