Nový polský Sejm poprvé zasedl, povede ho Holownia. Duda pověřil Morawieckého sestavením vlády

Poslanci polského Sejmu vybraní v říjnových volbách se v pondělí sešli na první schůzi. Dosluhující premiér Mateusz Morawiecki na ní podal demisi své vlády. Polský prezident Andrzej Duda ji oficiálně přijal a současně jej pověřil sestavením nové vlády. Hlavou dolní komory, Sejmu, takzvaným maršálkem, se nově stal Szymon Holownia, šéf strany Polsko 2050 z uskupení Třetí cesta, která společně s Občanskou koalicí a Novou levicí již dříve podepsala koaliční smlouvu. Porazil Elžbietu Witekovou, která Sejm dosud vedla.

Holownia v hlasování porazil kandidátku dosavadní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) v poměru 265 ku 193 hlasům, uvedla na internetu televize TVN 24.

„Po tomto hlasování už nikdo nemůže pochybovat, že v tomto Sejmu je většina připravená převzít odpovědnost za zemi,“ prohlásil nový maršálek Sejmu v narážce na koalici tří uskupení dosavadní opozice, které disponují parlamentní většinou a které spolu uzavřely koaliční smlouvu jako základ budoucí vlády Donalda Tuska.

Nahrávám video

„Politika není násilí, politika je péče, a jednací sál není ringem bojových sportů, ale místem setkání a jednání,“ řekl Holownia a slíbil, že Sejm „nebude kolbištěm zničující války“ mezi Poláky odlišných názorů, ani „nebude azylem pro zločince, nebude polem pro korupci, ani nebude tribunou pro hlásání pohrdání“. Nejdůležitější bude slovo „patria“ (vlast), a ne „partia“ (strana), dodal. Přislíbil také odstranění bariér znemožňujících veřejnosti v přístupu k sídlu Sejmu.

„V demokracii je to tak, že ti, kteří jsou dnes u moci, budou za nějakou dobu v opozici. Vládnoucí politici příliš často na tuto skutečnost zapomínají,“ řekl v projevu před poslanci polský prezident Andrzej Duda, spojenec PiS.

Nahrávám video

Zástupkyně PiS nebyla zvolena místopředsedkyní sněmovny

Poslanci zvolili zástupce ostatních parlamentních stran místopředsedy sněmovny s výjimkou PiS, jejíž kandidátka Elžbieta Witeková „propadla“, když získala jen 203 z potřebných 230 hlasů, uvedl server Wirtualna Polska.

Nová parlamentní většina podle portálu připouští, že PiS má na tuto funkci nárok, ale Witekovou pokládá za „jednu z tváří ničení právního státu, ničení parlamentního pořádku, ničení zásad fungování Sejmu“, a to hlavně tím, že jako šéfka dolní komory nechávala sněmovnu v rozporu se zákonem opakovaně hlasovat, dokud výsledek neodpovídal očekávání PiS. Witeková novinářům řekla, že si nemá co vyčítat.

Poprvé se v pondělí sešli také nově zvolení polští senátoři. Předsedkyní horní komory se stala Malgorzata Kidawová-Blońská z Tuskovy Občanské koalice, která porazila svého soupeře o funkci maršálka Senátu, Marka Penka z PiS, v poměru 66:33 hlasům. „Je opravdu velký den, protože Polsko se od dneška mění,“ prohlásila podle TVN 24 po převzetí funkce.

Pokus pro Morawieckého

Nového maršálka si poslanci zvolili po třetí hodině, do té doby zasedání vedl takzvaný maršálek senior. Do jeho rukou složil demisi dosavadní premiér Mateusz Morawiecki ze strany Právo a spravedlnost, který byl později prezidentem Dudou opět oficiálně požádán o sestavení vlády. To se mu však vzhledem k rozložení sil v Sejmu pravděpodobně nepovede.

Duda podle listu Gazeta Wyborcza prohlásil, že doufá, že se Morawieckému podaří sestavit vládu, premiér jej totiž ujišťoval, že je s to vytvořit vládní koalici.

V případě neúspěchu za čtrnáct dní svůj pokus dostane i dosavadní opozice, která je považována za reálného vítěze voleb. Na vládě se dohodly tři uskupení, proevropská Občanská koalice (OK), středová Třetí cesta a Nová levice, které by dohromady získaly 248 křesel v 460členném Sejmu. V pátek podepsali koaliční smlouvu a podle jejich lídra Donalda Tuska jsou strany připravené převzít odpovědnost za Polsko.  

Duda už minulý týden oznámil, že sestavením kabinetu pověří Morawieckého. Podle tradice dá první pokus na sestavení vlády té straně, která se stala vítězem voleb. Získala sice nejvíce hlasů, a to 194, nemá však dostatek podpory, aby v parlamentu získala většinu.  

Polská média si všimla toho, že na své místo v parlamentní lavici nepřišel včas Jaroslaw Kaczyński a polskou hymnu zpíval na schodech. Ještě před začátkem ustavující schůze Sejmu zaútočil předseda PiS na svého největšího rivala Tuska. Bývalého šéfa Evropské rady nazval „člověkem Německa“. Tvrdí, že to Tusk „opakovaně doložil a že Německo přece neskrývá, že jeho plánem je vzít Polsku suverenitu“.

Koalice chce obnovit právní stát, v cestě může stát Duda

„Případné prezidentské veto nemůže být ospravedlněním pro neplnění volebních slibů,“ řekl v projevu před poslanci Duda, který podle analytiků může pravděpodobné příští vládě vedené Tuskem komplikovat prosazování programových cílů. Dudovo druhé funkční období skončí v roce 2025.

Strany trojkoalice chtějí v zemi obnovit právní stát, za jehož porušování vládu PiS kritizuje Evropská komise – Polsku kvůli tomu zmrazila výplatu části peněz z unijní kasy, včetně těch z fondu obnovy ekonomik po pandemii covidu-19. Poslankyně za Novou levici v pondělí oznámily, že předloží dva návrhy zákona týkající se potratů, které jsou v Polsku až na některé výjimky zakázané. Jeden se týká zrušení trestnosti potratů a poskytování pomoci při nich, druhý předpokládá povolení potratů do 12. týdne těhotenství.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 44 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 47 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...