Nový pakt, rozkol mezi spojenci. O co se hraje na opačné straně zeměkoule?

Bezpečnostní pakt AUKUS, který minulý týden uzavřely Spojené státy, Velká Británie a Austrálie, naznačuje rostoucí americký zájem o region východní Asie, kde se stále asertivněji prosazuje i konkurenční Čína. Vytváření západní protiváhy Pekingu se ale neděje jednotně – své zájmy v regionu má totiž i Francie, která součástí amerického paktu není a anglosaskou iniciativu kritizuje.

Před deseti lety dávala Čína na armádu asi dvakrát víc peněz než Japonsko, loni to už bylo pětkrát víc. Před deseti lety mělo americké námořnictvo víc lodí než čínské, dnes je tomu naopak. „Kvantitativní srovnání mají svá omezení, ale základní trend měnící se rovnováhy je jasný,“ upozorňují výzkumníci Zack Cooper a Adam P. Liff v časopise Foreign Affairs.

Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger už v roce 2014 v této souvislosti varoval: „Jak ukázala jedna harvardská studie, z patnácti historických příkladů vzájemné interakce vzmáhající se a etablované mocnosti jich deset skončilo válkou.“

Zvlášť přitom upozornil, že v tomto případě se obě cítí výjimečné. Čína se po staletí považovala za jedinou suverénní vládu na světě, jíž ostatní, byť třeba vojensky silnější, musí projevovat podřízenou úctu. Spojené státy zase věří, že jejich vnitropolitické principy mají evidentně univerzální platnost a jsou vždy a všude prospěšné, takže smyslem jejich zahraniční politiky je šíření hodnot.

Silná slova

Americké deklarace o nutnosti nedopustit čínskou hegemonii v Asii jsou stejně staré jako rychlý čínský růst. Už před deseti lety administrativa Baracka Obamy oznámila politiku „návratu Asie do rovnováhy“. Ovšem jak píší Cooper s Liffem, silná slova Obamy, Trumpa, Bidena i předních republikánských i demokratických politiků o tom, jak jsou Asie a soutěžení s Čínou významné pro americkou budoucnost, nedoprovázely odpovídající činy v podobě reálné politiky, rozpočtů ani diplomatické pozornosti.

Shrnují, že americká aliance s Austrálií, Japonskem a Jižní Koreou je po trumpovských bouřích znovu na pevné půdě, ale spojenectví s Thajskem a Filipínami to mají nahnuté hlavně kvůli tamnímu plíživému odklonu od demokratických principů vládnutí spojenému s vyhýbáním se dráždění Číny.

Americká vojenská přítomnost v západním Pacifiku
Zdroj: Wikimedia Commons

Za největší selhání americké politiky považují neúčast na dohodě o Transpacifickém partnerství, které zbývajících jedenáct zemí po americkém odřeknutí přejmenovalo a uzavřelo. Od té doby vznikl ještě masivní a relativně volný hospodářský spolek Regionální ekonomické partnerství spojující Japonsko, Čínu, státy ASEAN a Austrálii. EU také uzavřela obchodní dohodu s Japonskem.

„Spojené státy zůstávají nápadně stranou,“ píší Cooper s Liffem. Radí zaměřit se na vlastní pozitivní agendu a strategii místo reagování na kroky Číny, aktivnější přístup k obchodu a hospodářské integraci a posílení diplomatické i vojenské přítomnosti v oblasti.

AUKUS

Někteří výzkumníci věří, že se to začíná dít. „Vleklé války na Blízkém východě jsou konečně dobojované. Donald Trump už není v Bílém domě. A prezident Joe Biden slibuje blízkou spolupráci se spojenci a partnery v soutěži s Čínou a snaze obnovit roli Ameriky ve světě,“ píší Ashley Townshendová, Susannah Pattonová a Tom Corben z australského Lowy Institute.

Text publikovali krátce poté, co Austrálie 16. září oznámila, že odstoupí od smlouvy na výrobu konvenčních ponorek v hodnotě 40 miliard dolarů (866 miliard korun), které jí měla dodat francouzská firma Naval Group. Místo toho hodlá postavit nejméně osm ponorek na jaderný pohon, což má umožnit nový bezpečnostní pakt mezi se Spojenými státy a Británií (AUKUS).

Podle vedoucí výzkumnice skupiny Asie-Pacifik z Ústavu mezinárodních vztahů Alica Kizekové pakt znamená přitvrzení protičínské pozice a je problematický pro mnohé státy v regionu. Ty se dlouhodobě snaží o snížení napětí. AUKUS míří opačným směrem a dává především Austrálii možnost tvrdšího postoje se silnějí „hard power“ v zádech.

Web Politico za krokem vidí americkou nelibost nad evropskou politikou vůči Asii a zejména Číně. Píše, že Bidenova administrativa ji považuje za příliš měkkou a vstřícnou vůči sílícímu a stále asertivnějšímu komunistickému režimu v Pekingu. Washington dlouhodobě usiluje o vystrčení Číny zejména ze spolupráce na vývoji technologií, zatímco Brusel se tento americký tlak snaží osekávat, upozorňuje Politico.

Nůž do zad

Francie kvůli ponorkám odvolala své velvyslance z Washingtonu a Canberry a její vládní politici včetně prezidenta Emmanuela Macrona dávají najevo velké rozladění. Ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian krok označil za dýku do zad. Ve středu si sice Biden s Macronem zavolali ve smířlivém tónu, pachuť však zůstává.

Do sporu se Francie snaží zatáhnout celou EU, a hrozí, že může zkomplikovat vrcholící rozhovory o obchodní smlouvě mezi Evropskou unií a Austrálií. EU je pro Austrálii třetím největším obchodním partnerem a vzájemná obchodní výměna se blíží 50 miliardám eur (1,3 bilionu korun) ročně.

Roli Unii v diplomatickém dramatu přisoudili i sami Australané. Anglosaský pakt totiž oznámili jen pár hodin před tím, než šéf unijní diplomacie Josep Borrell prezentoval novou indo-pacifickou strategii, upozorňuje Politico.

Tradiční francouzská přítomnost

Francie je jednoznačně motorem unijního angažmá v Pacifiku. Roku 2016 prosadila, že její území Nová Kaledonie a Francouzská Polynésie se staly členy regionálního uskupení Fórum pacifických ostrovů. „Symbolicky se tak uznalo, že Francie je tichomořskou zemí,“ podotýká výzkumnice Kizeková.

Současné državy
Zdroj: Wikipedia.org

Zdůrazňuje, že smlouva o dodávkách ponorek pro Austrálii tak nebyla pro Francouze jen lukrativním obchodem, ale měla právě i rozměr posílení přítomnosti v podobě vojenské a techonologické spolupráce se silným regionálním hráčem.

Francie také navazuje na svou historickou roli. Kromě tichomořských ostrovů dlouho ovládala i část Indočíny. Silné historické vazby na region mají i Britové, Nizozemci a Američané.

Pacifik 1. září 1939
Zdroj: Wikipedia.org

Geopolitika

V geopolitické hře v širokém regionu jižní, jihovýchodní a východní Asie jde o hodně. Je domovem asi poloviny obyvatel planety. Nachází se v něm osm z patnácti nejlidnatějších zemí.

Anamorfovaná mapa, na které plocha zemí odpovídá jejich populaci. Každý čtvereček představuje půl milionu lidí
Zdroj: Ourworldindata.org

Oblast roste i ekonomicky a v první desítce států podle nominálního HDP jsou z ní čtyři: Čína, Japonsko, Indie a Jižní Korea. V tomto ukazateli se ukazuje i důležitost jinak populačně malé Austrálie, jejíž ekonomika je podle Mezinárodního měnového fondu 13. největší na světě.

Asijské státy se také plně zapojily do globální ekonomiky a obchodu, který se v drtivé většině odehrává po moři. Na trasách východního Indického a západního Tichého oceánu jsou závislé nejen státy regionu. Čína vypravuje svou masivní produkci do celého světa a je závislá na dodávkách uhlí z Austrálie a Indonésie nebo ropy z Perského zálivu.

Hlavní trasy námořního obchodu
Zdroj: Jean-Paul Rodrigue/Hofstra University

Pro Čínu je proto nejcitlivější oblastí Jihočínské moře, které si nárokuje v podstatě celé. Nekouká na zájmy okolních zemí a buduje vojenské základny na Paracelských a Spratlyho ostrovech. Ty si přitom nárokují i Filipíny, Malajsie nebo Vietnam.

Nároky v Jihočínském moři
Zdroj: Voanews

Pro západní země je představa, že ztratí kontrolu nad tamním námořním obchodem, těžko stravitelná. Proto do oblasti vysílá vojenské flotily. Tradičně v indo-pacifických vodách operují Francouzi, Britové a Nizozemci.

Fregatu Bayern do Jihočínského moře vyslalo v srpnu také Německo. K takovému kroku se odhodlalo po dvou dekádách. Žádost o návštěvu v přístavu Čína nepřekvapivě odmítla.

Tyto flotily v součtu s americkými, australskými, japonskými a jihokorejskými zatím čínskou námořní sílu jednoznačně převyšují. Pekingští komunisté však mají výhodu jednoty a odhodlání. A také nikam nespěchají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...