Nový Bundestag je nejrozmanitější v historii. Více než desetina poslanců má migrační kořeny

Německo má za sebou volby do Spolkového sněmu. Kromě toho, že Bundestag opět nabobtná a bude největší v historii, když v něm zasedne 735 poslanců, bude také nejrozmanitějším parlamentem v německých dějinách, všímá si Deutsche Welle, podle nějž nové složení sněmu více odráží složení tamní společnosti.

Průzkum platformy Mediendienst Integration ukázal, že minimálně 83 poslanců v novém Bundestagu má imigrační historii – buď oni sami, nebo alespoň jeden z jejich rodičů jsou přistěhovalci. V celé německé společnosti má takové kořeny čtvrtina obyvatel. „Máme více politiků s africkými a tureckými kořeny,“ popisuje Deniz Nergizová, ředitelka Federální rady pro imigraci a integraci.

Přes jedenáct procent nových poslanců pochází z komunit imigrantů – je to o tři procentní body více než v minulém sněmu. Největší zastoupení zákonodárců s migračním pozadím má v Bundestagu Die Linke (Levice) – jde o téměř třetinu jejích poslanců. Naopak nejméně – ani ne pět procent – jich je v CDU/CSU.

Liberálové z FDP mají přes pět procent poslanců s přistěhovaleckou historií a sedm procent takových zákonodárců zastupuje v Bundestagu Alternativu pro Německo. V případě vítězných sociálních demokratů jde o sedmnáct procent poslanců. „Je to součást trendu, všechny strany se musejí otevřít. Ještě nejsme tam, kdy bychom být měli, ale strany už tomu rozumějí,“ konstatuje Nergizová.

Jedním z nejmladších zákonodárců nového Bundestagu je Armand Zorn, zvolený za SPD. Narodil se v Kamerunu a do Německa se jeho rodina přistěhovala, když mu bylo dvanáct let. Dle svých slov má Zorn důvěru v budoucnost. Nejrozmanitější sněm v historii podle něj ukazuje, že nezáleží, odkud člověk pochází, ale kam směřuje.

„Během kampaně se mi líbilo, že nešlo o barvu kůže, vše se netočilo kolem toho, že jsem černoch. Šlo o mou osobnost, o mou expertizu na poli digitalizace, byznysu a financí,“ cituje Zorna Deutsche Welle.

„Nová generace má oproti první či druhé generaci migrantů mnoho výhod,“ shrnuje Nerzigová a poukazuje například na to, jak důležité je projít německým vzdělávacím systémem. Lidem s přistěhovaleckým pozadím to pomáhá v jejich kariéře, vysvětluje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 37 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...