Novináři Le Monde chtějí od svého spolumajitele Křetínského záruku nezávislosti

Jeden z nejprestižnějších světových deníků, francouzský Le Monde se obává o svou editoriální svobodu. Zaměstnance listu znepokojuje činnost českého miliardáře Daniela Křetínského, který spolu s dalším akcionářem Matthieuem Pigassem podle francouzských médií usiluje o větší kontrolu nad známými novinami. Otevřený dopis publikovaný v úterním vydání podepsalo přes čtyři sta šedesát novinářů.

Novináři v dopise vyzvali majitele akcií mediálního domu, aby jim do 17. září písemně zaručili vydavatelskou nezávislost. „Jde o naši redakční svobodu,“ píší.

Na dopis reagoval člen představenstva Křetínského firmy Czech Media Invest Daniel Častvaj: „Czech Media Invest (CMI), ve které Daniel Křetínský vlastní 50 procent, drží minoritní podíl (49 procent) ve společnosti Le Nouveau Monde (LNM). Majoritním vlastníkem LNM je pan Matthieu Pigasse – ten je zároveň oprávněn za společnost jednat. Ani CMI, ani pan Křetínský tedy logicky nic podepisovat za LNM nemůžeme. Respekt k redakční svobodě a nezávislosti je pro nás naprostou samozřejmostí.“

Novináři požadují také zveřejnění reálných vlastnických poměrů ukazujících, kdo Le Monde fakticky kontroluje. Zaměstnanci listu trvají na tom, že by měli mít právo schválit případné další navýšení vlastnického podílu Křetínského.

Záruku nezávislosti v pondělí podepsal jeden z majoritních vlastníků Xavier Niel. Novináři o stejnou garanci do 17. září žádají i Pigasseho a Křetínského, který deník spoluvlastní od loňského října. Vadí jim, že Čech se stal spolumajitelem skupiny bez konzultace se sdružením novinářů, zaměstnanců a čtenářů, které kontroluje 25 procent kapitálu deníku.

Křetínský letos v létě také vstoupil do francouzské energetiky. Začal přebírat tamní plynové, uhelné, větrné nebo solární elektrárny od německé firmy Uniper.

Informace nejsou zboží

„Informace nikdy nebyly považovány za produkt nebo pouhý zdroj zisku,“ zdůrazňují signatáři v dopise. Připomínají, že od roku 2010, kdy ztratili majetkovou kontrolu nad redakcí, majitelé nikdy nezasahovali do editoriálních rozhodnutí. Chtějí od nového spoluvlastníka záruku pokračování této praxe.

Podpis je pro Křetínského příležitost ukázat, že jeho činy odpovídají jeho slovům, píší dále v dopise. Podnikatel minulý týden v Paříži prohlásil, že investice do jednoho z nejvýznamnějších francouzských listů je motivována „ambicí podpořit tradiční žurnalistiku, (…) ambicí podpořit evropskou demokracii a boj proti manipulaci a populismu“.

Novináři chtějí znát skutečné úmysly majitelů

Obavy o nezávislost redakce vyvolalo jednání Křetínského a Pigasse o odkoupení podílu ve společnosti Le Monde Libre (LML), která má kontrolu nad 75 procenty kapitálu deníku. Podíl od španělské mediální skupiny Prisa by jim zaručil nárůst podílu v LML z 26 na 46 procent. Oba akcionáři zaměstnance Le Monde ujistili, že budou jednat v zájmu skupiny LML a plně se soustředit na podporu redakční nezávislosti a svobody.

Křetínský minulý rok investoval i do dalších francouzských médií, včetně skupiny CMI France, pod kterou spadají například časopisy Marianne nebo Elle. Jeho firma letos odkoupila dvě francouzské uhelné elektrárny a podíl v maloobchodní skupině Casino.

Podpis záruky je podle novinářů prvním krokem k diskusi o skutečných úmyslech Křetínského a důkazem toho, že podnikatel chápe jedinečnost skupiny Le Monde. „Není to vyhlášení války,“ ujistil šéfredaktor listu Jérome Fenoglio.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 29 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 31 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...