Novinář Muratov vydražil Nobelovu medaili, rekordní sumu pošle dětským uprchlíkům z Ukrajiny

Ruský novinář a laureát Nobelovy ceny míru Dmitrij Muratov za rekordní sumu vydražil medaili spojenou s tímto pacifistickým oceněním. V aukci v New Yorku za ni získal rekordních 103,5 milionu dolarů (přes 2,4 miliardy korun). Peníze věnuje na pomoc dětským uprchlíkům z Ukrajiny, kteří utekli před ruskou invazí.

Muratov získal prestižní cenu v říjnu 2021 spolu s filipínskou novinářkou Marií Ressaovou za svůj boj za svobodu slova. Šedesátiletý novinář je spoluzakladatelem a šéfredaktorem ruského opozičního listu Novaja gazeta.

S nápadem vydražit cenu přišel sám Muratov. Smyslem daru je podle něj „dát dětem uprchlíků šanci na budoucnost“. „Nejdůležitějším poselstvím dneška je, aby lidé pochopili, že probíhá konflikt. Je třeba pomoci lidem, kteří trpí nejvíce,“ uvedl Muratov. Doufá prý, že výsledek aukce motivuje ostatní lidi, aby vydražili své cennosti, a pomohli tak Ukrajincům.

Novinář také zmínil, že mezinárodní sankce uvalené na Rusko by neměly bránit tomu, aby se k potřebným dostala humanitární pomoc, jako jsou léky na vzácná onemocnění a transplantace kostní dřeně.

Zájemci přihazovali po stovkách tisíc dolarů. Když se nabídka dostala nad 16 milionů, přišel neznámý kupec na telefonu s jedním z největších příhozů v aukční historii. Rovnou nabídl 103,5 milionu dolarů.

Dmitrij Muratov obří sumou zaskočen nebyl. „To nejsou peníze za medaili, za ocenění, za zlato. Jsou to peníze, které pomohou lidem. Je to akt veliké lidské vzájemnosti,“ řekl.

Jde o rekord aukční síně i nejvyšší částku, za jakou kdy byla vydražena medaile Nobelovy ceny. „Věděl jsem, že se prodá za miliony. Čekal jsem tři, možná osm milionů dolarů,“ připustil licitátor Mike Sadler. 

Nahrávám video

Reálná hodnota medaile: deset tisíc dolarů

Výtěžek z dražby půjde na program Dětského fondu OSN (UNICEF) pro ukrajinské děti vysídlené válkou, uvedla společnost Heritage Auctions, která dražbu pořádala. Kdyby se medaile, která se vydražila za více než sto milionů dolarů, roztavila, měla by podle Reuters hodnotu asi deset tisíc dolarů.

Dražby se mohli účastnit jen předem prověření zájemci. Suma na účet UNICEF dorazí v nejbližších dnech a aukční síň si nevezme žádné poplatky.

Držitelem předchozího rekordu byl laureát Nobelovy ceny z roku 1962 James Watson, který v roce 2014 vydražil svou medaili za 4,8 milionu dolarů. Watson získal Nobelovu cenu za lékařství jako spoluobjevitel struktury DNA. Jednalo se tehdy o vůbec první Nobelovu medaili draženou dosud žijícím držitelem.

Novaja gazeta přerušila činnost

Při přebírání Nobelovy ceny míru ji Dmitrij Muratov symbolicky věnoval šesti svým zavražděný kolegům. Především vzpomněl na uznávanou novinářku Annu Politkovskou, od jejíž vraždy letos uplyne už 16 let.

List si vydobyl uznání investigativní žurnalistikou, která v minulosti stála život několik jejích novinářů, kromě Politkovské například také redaktora Igora Domnikova.

Novaja gazeta musela pozastavit své vycházení v papírové podobě i na internetu, a to až do „ukončení speciální operace na území Ukrajiny“, jak Rusko oficiálně nazývá invazi, kterou v rámci své dlouholeté agresi vůči sousední zemi zahájilo před téměř čtyřmi měsíci.

Muratova na začátku dubna napadl neznámý pachatel, který novináře polil olejovitou barvou s acetonem a údajně přitom křičel: „Muratove, to máš za naše chlapce!“, čímž myslel ruské vojenské jednotky. Podle Washingtonu za útokem stála ruská tajná služba, uvedly s odkazem na své zdroje deníky The Washington Post a The New York Times. 

O reakci Kremlu se nemluvilo

Šéfredaktor Muratov odmítá mluvit o obavách z reakce ruského režimu. Do Moskvy se plánuje brzy vrátit.

Dražbu v New Yorku pozorně sledovali v Moskvě Muratovovi spolupracovníci z Nové Gazety. Rekordní suma je mile překvapila.

„Doufali jsme, že zájem bude veliký, že kupujících bude hodně. Nakonec to předčilo všechna naše očekávání,“ řekla zástupkyně šéfredaktora Naděžda Prusenkovová.

Novináři se nyní rozhodli založit nový časopis. „Nebude vysloveně politický, ale spíš zaměřený humanitně a společensky. Taková ta obecná a věčná témata. Otázkou zůstává, jak psát o válce, když stále probíhá,“ uvedla Prusenkovová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...