Nová slovenská vláda pokračuje v policejní „čistce“. Opozice už volá po odvolání ministra vnitra

Nová slovenská vláda už odvolala či vyměnila několik státních tajemníků (náměstků) na ministerstvech i představitele různých institucí. Personální rošády odstartoval kabinet premiéra Roberta Fica (Smer–SD) krátce po nástupu do úřadu. Patrně největší kritiku si vysloužil za „čistky“ v policii. I proto chce nejsilnější opoziční strana Progresívne Slovensko (PS) iniciovat mimořádnou schůzi Národní rady na odvolání Matúše Šutaje Eštoka (Hlas–SD). Ministr vnitra se hájí, že postupuje podle zákona.

Šestatřicetiletý Šutaj Eštok, vystudovaný právník a bývalý vedoucí Úřadu vlády, nejprve den po nástupu do funkce odvolal policejního prezidenta Štefana Hamrana. Následně zrušil pozici jeho viceprezidentům – Branku Kiššovi a Damiánu Imremu – a mimo službu odstavil kvarteto vyšetřovatelů v čele s Jánem Čurillou z Národní kriminální agentury (NAKA), kteří se dlouhodobě zabývali například kauzou Očistec, jež se týká i zneužívání policie k politickým zájmům Smeru–SD.

Nového šéfa resortu vnitra chce opozice odvolat právě v souvislosti s postavením více vyšetřovatelů mimo službu, o čemž informoval poslanec PS Michal Truban, který tvrdí, že Šutaj Eštok porušil zákon. Připomněl, že vyšetřovatelé měli status chráněného oznamovatele. Negativně vnímá i nominaci Branislava Zuriana na post šéfa Úřadu inspekční služby (ÚIS) kvůli řadě střetů zájmů.

ÚIS má kromě jiného odhalovat a vyšetřovat trestné činy policistů. Stal se součástí takzvané války ve slovenských bezpečnostních složkách, když předloni obvinil zmíněné kvarteto vyšetřovatelů NAKA, kteří se zabývali citlivými kauzami, z manipulace s vyšetřováním a svědeckými výpověďmi. Bratislavský krajský soud vyšetřovatele propustil z vazby a jejich stíhání označil za neopodstatněné; zrušit obvinění ale soudy na Slovensku nemohou.

Zurian, někdejší šéf NAKA, po předloňském odchodu do civilu podle slovenského tisku dvakrát čelil stíhání pro podezření z vynášení informací z policie. Obvinění vůči Zurianovi ale opakovaně zrušila generální prokuratura, která v minulosti zastavila stíhání v několika sledovaných kauzách, včetně obvinění Fica v případu možného zneužívání policie v době, kdy byla jeho strana u moci.

Šutaj Eštok upozornil, že ve všech rozhodnutích postupoval v souladu se zákonem. Kišše s Imrem od policie nevyhodil, ale přeložil do jiných pozic.

Nový ministr tak učinil, přestože Kišš s Imrem, ale i kvarteto vyšetřovatelů získali teprve nedávno status chráněných oznamovatelů. Ten má propuštění z policie i jakémukoli zásahu zaměstnavatele zabránit.

Úřad na ochranu oznamovatelů proto označil rozhodnutí Šutaje Eštoka za neplatné a stejně reagoval i advokát policistů. Denník N zároveň upozornil, že z rozhodnutí ministra, které má k dispozici, vyplývá, že při postavení mimo službu policistů argumentuje i částí obvinění, jež mu mezitím generální prokuratura zrušila.

„Rád v parlamentu poslancům PS vysvětlím, že podle zákona o státní službě policistů jsem povinen postavit mimo službu každého příslušníka policie, který je důvodně podezřelý z porušení zákona,“ řekl Šutaj Eštok s tím, že pod jeho vedením se v policii bude zákon dodržovat a platit pro všechny. Privilegia tolerovat odmítá.

Podivné odvolání Hamrana

Nyní už bývalý policejní prezident Hamran avizoval svůj odchod ze služby před volbami. „Tam, kde začíná Robert Fico, já končím,“ vysvětlil své rozhodnutí požádat o odchod do civilu. „S takovými lidmi si neumím představit spolupráci. Popírají vše, co jsme zde budovali poslední dva roky,“ zdůraznil.

Hamran narážel mimo jiné na fakt, že v posledních dvou letech se jeho úřadu podařilo stíhat, obvinit a odsoudit desítky prominentů Ficovy éry.

V době, kdy instituce čelila hluboké nedůvěře a kdy se samotný policejní sbor a jeho vedení staly terčem útoků ze všech stran, stoupla podle průzkumů důvěryhodnost policie na historicky nejvyšší úroveň. Trend rostoucí důvěry zachytila ​​agentura AKO již v roce 2022 a potvrdila ho posledním průzkumem ze září 2023, kdy důvěru policii vyjádřilo 66,4 procenta obyvatel Slovenska.

Pro hlubší kontext je nutné připomenout, v jaké době dosáhl policejní sbor tohoto nárůstu důvěry. Fico a mnoho dalších politiků Smeru a Hlasu zpochybňovalo práci vyšetřovatelů a vedení policie. Kritizovali i jejich přístup k velkému nárůstu počtu migrantů přicházejících z Maďarska. Panovala navíc pandemie koronaviru, v níž musela policie vynucovat nepopulární opatření. 

Opomenout nelze ani skutečnost, že ministr vnitra odvolal Hamrana tři dny před jeho zmíněným odchodem do civilu. Vyčítal mu, že „vnášel politické a osobní postoje do výkonu funkce policejního prezidenta“. Jako poslanec kritizoval i manipulace trestních řízení a politicky motivované procesy.

Před odchodem do civilu měl osmačtyřicetiletý Hamran dosloužit na okresním ředitelství v Popradu. Na novém pracovišti se ale ze zdravotních důvodů nepřihlásil. „Chtěl jsem tam nastoupit z principu, ale nakonec jsem se rozhodl i vzhledem k mému zdravotnímu stavu, že kvůli třem dnům tam nepůjdu,“ konstatoval Hamran.

Lídr opozice Martin Šimečka z Progresívneho Slovenska to označil za demonstraci moci. „Odvolat policejního prezidenta tři dny předtím, než mu na vlastní žádost skončí služební poměr, udělat to bez osobního setkání a ze dne na den ho převelet na druhý konec republiky je ubohé a dospělí politici by takto konat nikdy neměli.“

Jmenování Santusové

Dalším krokem nejmladšího člena nové vlády, který vzbudil silnou kritiku opozice, bylo jmenování Diany Santusové do funkce ředitelky odboru ochrany, prevence a boje proti korupci na Úřadu inspekční služby (ÚIS). Před ní vedl tento obor Pavol Ďurka, blízký Čurillův spolupracovník.

Santusová, bývalá šéfka vyšetřovacího týmu Oblouk, nastoupila do pozice poté, co Šutaj Eštok odstavil dosavadního ředitele ÚIS Petra Juháse a nahradil ho dle slovenského tisku dvakrát stíhaným Zurianem.

Progresívne Slovensko tento krok odsuzuje. Podle jeho šéfa Šimečky je z povýšení Santusové zřejmé, na jaké straně takzvané války ve slovenských bezpečnostních složkách stojí a bude stát společně s Šutajem Eštokem a Zurianem.

„Ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok nezasahuje do personálních rozhodnutí ředitele Úřadu inspekční služby. Ministr zároveň plně důvěřuje všem krokům, které jako ředitel ÚIS Branislav Zurian vykonává,“ reagovalo ministerstvo.

Tým Oblouk, který Santusová v minulosti vedla, vyšetřoval mimo jiné i to, zdali Čurilla a jeho kolegové nemanipulují s vyšetřováními a svědeckými výpověďmi v nejzávažnějších kauzách včetně zneužívání policie v období, kdy na Slovensku naposledy vládl Ficův Smer–SD. 

Současný premiér v této souvislosti opakovaně zdůraznil, že šlo o politicky motivované procesy, jejichž cílem bylo zlikvidovat představitele tehdejší opozice. Postup NAKA mnohokrát označil za nezákonný, absurdní a smyšlený. Ministr obrany Robert Kaliňák, který v kauzách rovněž figuroval, a loni v dubnu byl dokonce policií zadržen, hovořil o falšování důkazů.

Kaliňáka v rámci akce Soumrak obvinila NAKA společně s Ficem ze založení a zosnování zločinecké skupiny. Šéfa Smeru–SD ale policie nezadržela, protože byl v té době poslancem a k jeho zadržení byl zapotřebí souhlas Národní rady.

Pokud je možné odvozovat z předvolební rétoriky a prvních kroků vlády, je „čistka“ policejního sboru jedním ze stěžejních cílů pro úvodní období vládnutí. Více než sto lidí spojených se Smerem–SD je totiž vyšetřováno v různých kauzách, píší slovenská média.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 59 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...