Je mladý, působil v Afghánistánu a nebojí se dát najevo, že je homosexuál. Osmatřicetiletý Pete Buttigieg, který zvítězil v demokratickém souboji v Iowě, ovládá hned sedm cizích jazyků a za sebou má úspěšné oživení stotisícového města v Indianě, jemuž dělal starostu. Vycházející hvězda demokratů má jasný cíl: dostat Donalda Trumpa z Bílého domu. Plánuje zmírnit imigrační zákony, klást důraz na ekologii a zrušit trest smrti.
Na stranických shromážděních v Iowě svedl Buttigieg velmi vyrovnaný zápas se senátorem Berniem Sandersem, kterého nakonec velmi těsně porazil. O prezidentské nominaci budou demokraté rozhodovat na sjezdu v létě. „Nesmíme se bát vykročit směrem do budoucnosti. Nesmíme se bát nových myšlenek,“ zdůrazňuje Buttigieg.
Do mladého politika už si stihl rýpnout současný šéf Bílého domu. „Říkají mu Starosta Pete. Víte proč? Protože nikdo neumí vyslovit jeho jméno. Nikdo nemá ani ponětí,“ prohlásil Trump.
Syn přistěhovalce z Malty
Buttigieg je vůbec prvním demokratem usilujícím o nominaci, který se otevřeně hlásí k homosexuální orientaci. V roce 2018 se oženil se středoškolským učitelem Chastenem Glezmanem. Za názory na LGBT komunitu kritizuje například viceprezidenta Mikea Pence.
Buttigieg se narodil v roce 1982 v Indianě, jeho kořeny ale sahají až na Maltu. Jeho otec, profesor literatury, přišel do USA jako imigrant právě z tohoto středomořského ostrova.
Buttigieg pokračoval v otcových šlépějích – kromě historie a literatury na Harvardu má diplom rovněž z politologie a ekonomie, které vystudoval na Oxfordské univerzitě. Umí norsky, arabsky a částečně i afghánský jazyk darí.
V roce 2004 byl členem volebního štábu Johna Kerryho, kterého nakonec porazil George Bush. Po škole pracoval Buttigieg několik let jako konzultant. Poté se již vydal na dráhu politika.
Město v Indianě vstalo z mrtvých
V roce 2012 se stal starostou v South Bend, což je čtvrté největší město v Indianě. Už jeho politické začátky lze považovat za úspěšné. Časopis Newsweek nedlouho před jeho nástupem do funkce označil South Bend za „umírající město“. Buttigieg z něj učinil prosperující oblast, upozornila televice CBS.
V roce 2014 si vzal na sedm měsíců neplacené volno, aby odjel jako příslušník americké armády bojovat do Afghánistánu. Buttigieg pokládá invazi do této země po teroristických útocích z 11. září 2001 za oprávněnou. Nyní by ale uvítal stažení amerických vojsk z oblasti.
„Realitou je, že naše země má před sebou ještě pořádný kus cesty, co se týče péče o veterány. Musíme k nim přistupovat správně během jejich služby i po ní,“ říká možný prezidentský kandidát.
Je stoupencem Izraele, podporuje dvoustranné řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Kritizoval Trumpovo rozhodnutí stáhnout americké jednotky ze Sýrie, což podle kritiků dalo Turecku zelenou k zahájení ofenzivy proti tamním Kurdům. Jako prezident by také usiloval o návrat k mezinárodní dohodě s Íránem, od níž Trump odstoupil.
Do prezidentské volební kampaně vstoupil Buttigieg loni v dubnu jako nejmladší demokratický uchazeč. „Je to víc než jen trošku odvážné ucházet se ve věku 37 let o nejvyšší úřad v zemi,“ podotkl loni. Jeho cíl zní jasně: dostat Donalda Trumpa z Bílého domu. Trumpovi mimo jiné vytýká, že svou protiimigrační politikou přispěl k růstu xenofobie v zemi.
„Nebyl jsem si jistý, jak lidé v South Bend zareagují. Komunita mě ale podpořila. Věřím, že tohle je země, kde je všechno možné,“ komentoval svou homosexuální orientaci nadějný politik.
Právo na potrat, důraz na ekologii
Mezi demokraty je Buttigieg považován za umírněného kandidáta. Podporuje Zelený nový úděl (Green New Deal), což je rozsáhlý plán přechodu na ekologické hospodářství. Chce také znovu připojit Spojené státy k Pařížské klimatické dohodě, od níž Trump odstoupil, a hodlá usilovat o to, aby USA byly do roku 2050 uhlíkově neutrální zemí.
Dále prosazuje daňovou reformu, legalizaci marihuany, právo na potrat a uvolnění imigračních zákonů. Zatímco budování zdi ve stylu Trumpa odmítá, sám prosazuje lepší zajištění bezpečnosti na hranicích.
Je také pro zrušení trestu smrti a podporuje větší kontrolu nad zbraněmi ve společnosti, zákaz vojenských útočných zbraní a národní systém udělování licencí na zbraně.
V rozhovorech pro média se Buttigieg staví do role mluvčího generace „mileniálů“ neboli lidí narozených zhruba od začátku 80. let až do přelomu tisíciletí. Podporuje vysokoškolské vzdělání zdarma pro studenty z rodin s nižšími příjmy.
Pokud jde o práva LGBT komunity, chce zákonem zakázat diskriminaci těchto osob v zaměstnání, zrušit současné rozdělení pohlaví v amerických pasech a vrátit dávky veteránům z LGBT komunity, kteří přišli o práci kvůli své sexualitě.
V posledních týdnech Buttigiegova obliba roste. Podle analytiků se mu dařilo v televizních debatách, je schopen též úspěšně oslovovat dárce a sponzory. Například v posledním čtvrtletí roku 2019 Buttigieg získal 24,7 milionu dolarů, více si ale připsal další z jeho demokratických soupeřů – senátor Bernie Sanders (34,5 milionu), méně pak získal Joe Biden (22,7 milionu).
