„Notre-Dame stále žije.“ V katedrále se poprvé od požáru sloužila mše

Nahrávám video

V pařížské katedrále Notre-Dame se konala první mše od 15. dubna, kdy svatostánek zpustošil rozsáhlý požár. Mši vedl pařížský arcibiskup Michel Aupetit a z bezpečnostních důvodů se jí směly zúčastnit jen tři desítky lidí. Obřad se odehrál v jedné z bočních kaplí, zasvěcené Panně Marii, kterou oheň ušetřil.

Bohoslužbu v přímém přenosu vysílala na internetu katolická televize KTO. Na záběrech bylo vidět, že všichni účastníci museli mít na hlavách bezpečnostní stavbařské přilby, ať šlo o duchovní, nebo laiky.

Pohled kamery z nitra katedrály ukázal také poničenou klenbu a střechu, skrz obří díru bylo vidět oblohu. Mši sledovali na svých mobilech také před katedrálou shromáždění věřící a jeptišky.

V sobotu uplynuly přesně dva měsíce od chvíle, kdy památku v srdci francouzské metropole zachvátil rozsáhlý požár. Katedrála ze 14. století v té době procházela rekonstrukcí, nehodu způsobil nejspíš elektrický zkrat. Oheň zničil střechu, krov a věžičku nad hlavní lodí. Na objasnění pohromy nadále pracuje patnáctičlenný tým vyšetřovatelů.

První mše v Notre-Dame po požáru
Zdroj: Karine Perret/Reuters

Datum první bohoslužby bylo vybráno s ohledem na to, že v půli června se tradičně slaví výročí zasvěcení Chrámu Matky Boží, obvykle však mši k této příležitosti slouží stovka duchovních. Letošní mši nicméně rektor katedrály Patrick Chauvet označil za důkaz, že „Notre-Dame stále žije“.

Velcí dárci si dávají načas

Velké francouzské firmy, které na obnovu katedrály slíbily bezprostředně po požáru štědré příspěvky, zatím nepřispěly. Většina příchozích darů tak pochází od drobných dárců ze Spojených států.

Podle mluvčího katedrály Andrého Finota chtějí movití dárci nejdřív přesně vědět, do čeho budou jejich peníze investovány, a využití prostředků schválit. Nejdříve je ovšem potřeba odklidit trosky a zjistit rozsah škod. Samotná rekonstrukce nezačne dříve než v roce 2020.

Rodina dědičky kosmetické firmy L’Oréal Francoise Bettencourtové Meyersové slíbila 200 milionů eur (přes pět miliard korun), dar ve stejné výši oznámila rodina Arnaultových, pod kterou spadají například módní domy Louis Vuitton nebo Dior.

Po 100 milionech eur (2,6 miliardy korun) slíbil miliardář Francois-Henri Pinault, šéf mezinárodní luxusní skupiny Kering. Stejnou částkou má přispět také energetická společnost Total.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 24 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...