Norsko se může stát vůbec první zemí, která odstartuje komerční hlubokomořskou těžbu. Vláda se už dohodla s opozicí na zahájení průzkumu v arktické oblasti. Čeká se ještě na parlament, který bude o tématu debatovat a následně o něm hlasovat 4. ledna. Kontroverzní plán doprovází silný odpor vědců a ekologů.
Neprobádané hlubiny arktické oblasti údajně kromě přírodních krás ukrývají i rozsáhlé nerostné bohatství. Norsko si k němu otevírá cestu, která má vést od prvotního průzkumu až k hlubokomořské těžbě.
„Jestliže budeme schopní zajistit nerosty, které budeme potřebovat za deset, patnáct, dvacet let, musíme už dnes začít s průzkumem možností,“ míní norský ministr pro klima a životní prostředí Andreas Bjelland Eriksen ze Strany práce.
Tisíce metrů pod hladinou se nacházejí suroviny jako měď, kobalt a nikl. Kovy důležité pro výrobu baterií nebo turbín větrných elektráren. V době, kdy se chce Norsko vzdát fosilních paliv, jsou klíčem k udržitelné a zelenější budoucnosti nejen skandinávské země.
„Naše část světa nemá dostatek minerálů, nemáme dostatečně dobře zajištěnou jejich dodávku, takže průzkum bude mezinárodním přínosem,“ prohlásil poslanec Norské konzervativní strany Bård Ludvig Thorheim.
Odborníci před těžbou varují
Nové a zatím neověřené postupy hlubokomořské těžby by podle vědců mohly v málo probádaných vodách narušit křehkou rovnováhu podmořského ekosystému. Vláda ekologům oponuje, že průzkum, který hodlá spustit, velice přísně vyhodnotí rizika a teprve pak se přesune k těžbě. Menšinový kabinet si už pro svůj plán zajistil v parlamentu většinu díky hlasům dvou hlavních opozičních stran. Některá uskupení jsou ale stále proti.
„Obáváme se vážných dopadů na podmořský život. Přední vědci dlouho varují před hlubokomořskou těžbou. Zatím toho o životě v moři víme příliš málo a takové plány bychom měli zastavit,“ řekl poslanec za Stranu socialistické levice Lars Haltbrekken.
Ekologové varují, že těžba může vážně znečistit oceány a ohrozit celé populace ryb i podmořských savců. Tvrdí, že hlasité zvuky strojů mohou navíc narušit frekvence, které velryby a delfíni používají ke komunikaci i navigaci. Proti plánu norské vlády se staví hnutí Greenpeace nebo Světový fond na ochranu přírody. Jeho výzvu na zastavení hlubokomořské těžby po celém světě už podpořily giganti jako třeba Google nebo BMW.
„Tradičně Norsko nabádalo, abychom správně nakládali s moři. Teď děláme opak, protože stále nemáme dostatek znalostí. Všechny environmentální rady řekly, že něco takového bychom dělat neměli,“ dodala generální tajemnice norské pobočky Světového fondu na ochranu přírody Karoline Andaurová.
Plán Norska může navíc vyvolat napětí mezi státy. Oslo hodlá prozkoumat velkou oblast poblíž norského souostroví Špicberky ve vodách Barentsova a Grónského moře. V daném místě má podle svých slov výlučné těžební právo. Do sporu by se tady ale mohlo dostat se zájmy Ruska.
