Nord Stream 1 zůstane mimo provoz, údržba turbíny odhalila závady, tvrdí Gazprom

Údržba jediné provozuschopné turbíny plynovodu Nord Stream 1 odhalila závady. Do jejich odstranění zůstane plynovod mimo provoz. V pátek to uvedla ruská plynárenská společnost Gazprom. Neupřesnila, kdy by se dodávky tímto plynovodem mohly obnovit. Podle německé firmy Siemens Energy nicméně zjištěný problém nepředstavuje důvod k přerušení provozu. Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie.

Rusko již ve středu kvůli údržbářským pracím dodávky plynovodem Nord Stream 1 přerušilo. Podle původních informací měla odstávka skončit v sobotu ráno. Gazprom ale v pátek vpodvečer uvedl, že údržba provedená společně se zástupci německé firmy Siemens Energy odhalila únik oleje v kompresorové stanici Portovaja, takže není možné zajistit bezpečný provoz.

„Takovéto úniky obvykle nemají vliv na provoz turbíny a lze je utěsnit na místě. Je to rutinní procedura v rámci údržbářských prací,“ uvedla nicméně firma Siemens Energy. „Ani v minulosti výskyt takovéhoto typu úniku nevedl k přerušení provozu,“ upozornila. Navíc dodala, že v kompresorové stanici Portovaja je dostatek dalších turbín k zajištění jejího provozu.

Ruská nespolehlivost podle Německa

Německé ministerstvo hospodářství uvedlo, že Německo je nyní na zastavení dodávek ruského plynu připraveno mnohem lépe než dříve. „Situace na trhu s plynem je napjatá, ale dodávky jsou zabezpečené,“ prohlásila mluvčí ministerstva. „Nespolehlivost Ruska jsme viděli již v předchozích týdnech, takže jsme pokračovali v opatřeních k posílení své nezávislosti na dovozu ruské energie,“ dodala.

Německé zásobníky plynu jsou podle mluvčí naplněny z 84,3 procenta. „Říjnového cíle 85 procent bychom tak měli dosáhnout již začátkem září,“ uvedla mluvčí. Německý úřad pro regulaci síťových služeb Bundesnetzagentur také poukázal na větší připravenost země na zastavení ruských dodávek. Zároveň ale vyzval německé obyvatele i podniky ke snižování spotřeby plynu.

Evropská komise obvinila Gazprom, že dodávky plynovodem Nord Stream 1 zastavil kvůli falešným záminkám. „Je to další potvrzení jeho nespolehlivosti jakožto dodavatele,“ uvedl mluvčí komise Eric Mamer. „Je to rovněž důkaz cynismu Ruska, které plyn raději pálí, než aby plnilo závazky,“ dodal.

Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. Moskva v červnu snížila dodávky plynovodem Nord Stream 1 na 40 procent kapacity a v červenci až na 20 procent. Zdůvodnila to problémy s údržbou způsobenými sankcemi. Evropská unie ale tvrdí, že technické problémy jsou pouhou záminkou a že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů.

Nejistota kolem dodávek z Ruska vyvolává obavy z nedostatku plynu v Evropě v zimních měsících. To vedlo k výraznému nárůstu evropských cen plynu i elektřiny. Evropská unie nyní zvažuje různá opatření ve snaze omezit růst nákladů na energie, který má negativní dopady na unijní ekonomiku.

„Pokud se dodávky plynovodem Nord Stream neobnoví a zima bude průměrná, evropské zásoby plynu by na konci března mohly být plné z šestadvaceti procent. To je stále příznivý výhled, protože Evropa tak bude mít vyšší úroveň zásob než na začátku letošního léta,“ uvedl analytik Mauro Chavez ze společnosti Wood Mackenzie.

„Hlavní riziko představuje scénář, ve kterém bude letos Evropa čelit extrémně studené zimě. Pokud se tak stane, odhadujeme, že Evropa by mohla skončit zimu se zásobami na osmi procentech, tedy pod technickými limity,“ dodal. To by podle něj společně s nižší produkcí jaderných, uhelných a vodních elektráren mohlo vést k zavedení přídělového systému u dodávek plynu a elektřiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 4 mminutami

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. Jen z několik kilometrů vzdáleného estonského města Narva byl vidět stoupající dým po požárech v areálu. Je to už druhý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim.
09:45Aktualizovánopřed 58 mminutami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 4 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 7 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 10 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 14 hhodinami
Načítání...