Nigerská junta uzavřela vzdušný prostor. Vypršelo ultimátum pro návrat prezidenta

Nahrávám video

Nigeru v noci na pondělí vypršelo ultimátum, které dalo Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) armádě na to, aby vrátila do úřadu svrženého prezidenta Mohameda Bazouma. ECOWAS bude ve čtvrtek jednat o dalším postupu. Minulý týden přitom pohrozilo vojenskou intervencí. Itálie v pondělí regionální blok států vyzvala, aby ultimátum prodloužil. Nigerská junta ještě před vypršením termínu pro splnění požadavku uzavřela vzdušný prostor země.

ECOWAS podle agentury Reuters uvedlo, že vydá prohlášení ohledně svých další kroků v reakci na postoj nigerské armády, která odmítá podvolit se zahraničnímu tlaku a vrátit moc prezidentovi Bazoumovi. Ten byl svržen při převratu 26. července.

„Nigerské ozbrojené síly a všechny naše obranné a bezpečnostní složky, podporované neochvějnou podporou našeho lidu, jsou připraveny bránit celistvost našeho území,“ uvedl zástupce junty v prohlášení ve státní televizi.

ECOWAS uspořádá ve čtvrtek v nigerijském hlavním městě Abuja summit, na kterém se bude jednat o převratu v Nigeru, řekl v pondělí agentuře Reuters mluvčí organizace Emos Lungu. Ministři obrany regionálního spolku v pátek oznámili, že mají hotový plán intervence, včetně toho, kde a kdy by státy společenství udeřily, pokud by sesazený prezident Bazoum nebyl propuštěn a dosazen zpět do úřadu. Podrobnosti ale regionální blok nezveřejnil.

V otázce vojenského zásahu ovšem není ECOWAS jednotný. Mali a Burkina Faso uvedly, že by intervenci v Nigeru považovaly za „vyhlášení války“ i proti sobě. Obě země ale mají v organizaci pozastavené členství, protože se tam rovněž moci chopily vojenské junty.

Malijská armáda v pondělí oznámila, že Mali a Burkina Faso na výraz solidarity vyslaly do nigerského hlavního města Niamey společnou delegaci, kterou vede jeden z předáků malijské junty Abdoulaye Maïga. Její příjezd na místo je očekáván ještě během dne, napsala agentura AFP.

Reakce světových politiků

Každý den, kdy Německo nemůže létat nad Nigerem, je pro Bundeswehr neúspěchem, reagoval mluvčí ministerstva obrany v Berlíně na rozhodnutí nigerské junty uzavřít tamní vzdušný prostor.

Čínští státní příslušníci v Nigeru by měli odjet do třetí země nebo se dočasně vrátit domů, pokud nemají důvod v západoafrické zemi zůstat, prohlásilo v pondělí tamní čínské velvyslanectví. Lidé, kteří mají v nejbližší době v plánu navštívit Niger, by se měli zdržet cestování, pokud to není nezbytné.

Situaci okomentovala i Itálie. „Není jiná cesta než diplomatická. Doufám, že lhůta ECOWAS, která vypršela o půlnoci, bude dnes prodloužena,“ řekl italský ministr zahraničí Antonio Tajani v pondělním rozhovoru s listem La Stampa.

Itálie již v neděli oznámila, že snížila počet svých vojáků v Nigeru, aby uvolnila místo na vojenské základně pro italské civilisty, kteří by mohli potřebovat ochranu v případě zhoršení bezpečnostní situace.

Francouzské ministerstvo zahraničí vydalo varování pro své občany před cestami do Nigeru. Francouze v oblasti vyzvalo, aby byli maximálně obezřetní, nepřibližovali se ke shromážděním velkého počtu lidí a pravidelně se o situaci v zemi informovali.

Americká diplomacie oznámila, že USA po převratu pozastavily pomoc Nigeru v hodnotě přesahující sto milionů dolarů (2,2 miliardy korun). Jde o prostředky určené na rozvoj i bezpečnost; jejich poskytnutí Washington podmiňuje obnovením zvolené vlády.

Letecká omezení

Společnost Air France v reakci na uzavření nigerského vzdušného prostoru pozastavila lety do Ouagadougou v Burkina Fasu a do Bamaka v Mali, a to až do 11. srpna. V západoafrickém regionu se očekává prodloužení doby letu.

„Uzavření vzdušného prostoru Nigeru dramaticky rozšiřuje oblast, nad kterou nemůže létat většina komerčních letů mezi Evropou a jižní Afrikou,“ uvedla na svém blogu sledovací služba FlightRadar24. Mluvčí společnosti Air France očekává, že lety ze subsaharské Afriky budou mít zpoždění.

Niger je bývalá francouzská kolonie a disponuje mimo jiné velkými zásobami uranu či ropy. Dosud byl považován za posledního spolehlivého partnera Západu v boji proti džihádistům v oblasti Sahelu. Na výcviku tamních vládních jednotek se podílely USA a Francie, které tam stále mají své vojáky (Francie kolem patnácti set a USA asi tisíc).

Vystupňování konfliktu v Nigeru by dále destabilizovalo jeden z nejchudších regionů světa, který se potýká s hladem a násilnostmi provokovanými islamistickými povstalci, při nichž zahynuly tisíce lidí a miliony dalších musely opustit své domovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...