Nigerská junta uzavřela vzdušný prostor. Vypršelo ultimátum pro návrat prezidenta

Nahrávám video
Horizont ČT24: Vývoj v Nigeru
Zdroj: ČT24

Nigeru v noci na pondělí vypršelo ultimátum, které dalo Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) armádě na to, aby vrátila do úřadu svrženého prezidenta Mohameda Bazouma. ECOWAS bude ve čtvrtek jednat o dalším postupu. Minulý týden přitom pohrozilo vojenskou intervencí. Itálie v pondělí regionální blok států vyzvala, aby ultimátum prodloužil. Nigerská junta ještě před vypršením termínu pro splnění požadavku uzavřela vzdušný prostor země.

ECOWAS podle agentury Reuters uvedlo, že vydá prohlášení ohledně svých další kroků v reakci na postoj nigerské armády, která odmítá podvolit se zahraničnímu tlaku a vrátit moc prezidentovi Bazoumovi. Ten byl svržen při převratu 26. července.

„Nigerské ozbrojené síly a všechny naše obranné a bezpečnostní složky, podporované neochvějnou podporou našeho lidu, jsou připraveny bránit celistvost našeho území,“ uvedl zástupce junty v prohlášení ve státní televizi.

ECOWAS uspořádá ve čtvrtek v nigerijském hlavním městě Abuja summit, na kterém se bude jednat o převratu v Nigeru, řekl v pondělí agentuře Reuters mluvčí organizace Emos Lungu. Ministři obrany regionálního spolku v pátek oznámili, že mají hotový plán intervence, včetně toho, kde a kdy by státy společenství udeřily, pokud by sesazený prezident Bazoum nebyl propuštěn a dosazen zpět do úřadu. Podrobnosti ale regionální blok nezveřejnil.

V otázce vojenského zásahu ovšem není ECOWAS jednotný. Mali a Burkina Faso uvedly, že by intervenci v Nigeru považovaly za „vyhlášení války“ i proti sobě. Obě země ale mají v organizaci pozastavené členství, protože se tam rovněž moci chopily vojenské junty.

Malijská armáda v pondělí oznámila, že Mali a Burkina Faso na výraz solidarity vyslaly do nigerského hlavního města Niamey společnou delegaci, kterou vede jeden z předáků malijské junty Abdoulaye Maïga. Její příjezd na místo je očekáván ještě během dne, napsala agentura AFP.

Reakce světových politiků

Každý den, kdy Německo nemůže létat nad Nigerem, je pro Bundeswehr neúspěchem, reagoval mluvčí ministerstva obrany v Berlíně na rozhodnutí nigerské junty uzavřít tamní vzdušný prostor.

Čínští státní příslušníci v Nigeru by měli odjet do třetí země nebo se dočasně vrátit domů, pokud nemají důvod v západoafrické zemi zůstat, prohlásilo v pondělí tamní čínské velvyslanectví. Lidé, kteří mají v nejbližší době v plánu navštívit Niger, by se měli zdržet cestování, pokud to není nezbytné.

Situaci okomentovala i Itálie. „Není jiná cesta než diplomatická. Doufám, že lhůta ECOWAS, která vypršela o půlnoci, bude dnes prodloužena,“ řekl italský ministr zahraničí Antonio Tajani v pondělním rozhovoru s listem La Stampa.

Itálie již v neděli oznámila, že snížila počet svých vojáků v Nigeru, aby uvolnila místo na vojenské základně pro italské civilisty, kteří by mohli potřebovat ochranu v případě zhoršení bezpečnostní situace.

Francouzské ministerstvo zahraničí vydalo varování pro své občany před cestami do Nigeru. Francouze v oblasti vyzvalo, aby byli maximálně obezřetní, nepřibližovali se ke shromážděním velkého počtu lidí a pravidelně se o situaci v zemi informovali.

Americká diplomacie oznámila, že USA po převratu pozastavily pomoc Nigeru v hodnotě přesahující sto milionů dolarů (2,2 miliardy korun). Jde o prostředky určené na rozvoj i bezpečnost; jejich poskytnutí Washington podmiňuje obnovením zvolené vlády.

Letecká omezení

Společnost Air France v reakci na uzavření nigerského vzdušného prostoru pozastavila lety do Ouagadougou v Burkina Fasu a do Bamaka v Mali, a to až do 11. srpna. V západoafrickém regionu se očekává prodloužení doby letu.

„Uzavření vzdušného prostoru Nigeru dramaticky rozšiřuje oblast, nad kterou nemůže létat většina komerčních letů mezi Evropou a jižní Afrikou,“ uvedla na svém blogu sledovací služba FlightRadar24. Mluvčí společnosti Air France očekává, že lety ze subsaharské Afriky budou mít zpoždění.

Niger je bývalá francouzská kolonie a disponuje mimo jiné velkými zásobami uranu či ropy. Dosud byl považován za posledního spolehlivého partnera Západu v boji proti džihádistům v oblasti Sahelu. Na výcviku tamních vládních jednotek se podílely USA a Francie, které tam stále mají své vojáky (Francie kolem patnácti set a USA asi tisíc).

Vystupňování konfliktu v Nigeru by dále destabilizovalo jeden z nejchudších regionů světa, který se potýká s hladem a násilnostmi provokovanými islamistickými povstalci, při nichž zahynuly tisíce lidí a miliony dalších musely opustit své domovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 7 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zasáhli porodnici v Oděse

Nejméně dvě oběti a deset zraněných včetně dítěte si vyžádal rozsáhlý nálet ruských dronů na přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny. O úderech, které zasáhly i porodnici, v sobotu ráno informoval šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko na Oděsu vyslalo přes šedesát dronů. Dva lidé podle úřadů zemřeli a dva utrpěli zranění při ruském útoku na Kryvyj Rih. Dronové útoky na svém území hlásí i Rusko.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...