Neohrozte mír v Severním Irsku, varoval Biden Johnsona při první návštěvě Evropy

Nahrávám video

Americký prezident zahájil svou první zahraniční cestu setkáním s britským premiérem Borisem Johnsonem. Lídra tradičního amerického spojence varoval, aby nedopustil konflikt s Evropskou unií a neohrozil tak křehký mír v Severním Irsku. Šéfa Bílého domu v Evropě čeká summit G7, summit NATO a setkání s ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Bidenova cesta je plná prvenství. Jde o první návštěvu Evropy v roli prezidenta, první setkání s britským premiérem na pobřeží Cornwallu, kde v pátek odstartuje první osobní setkání skupiny G7 od začátku pandemie. Zároveň je to cesta stvrzující staré pořádky – v čele s neochabujícím spojenectvím Washingtonu a Londýna.

„Řekl jsem panu premiérovi, že máme něco společného. Oba jsme se oženili až příliš dobře,“ glosoval Biden. Johnson odvětil, že může jedině souhlasit. „Nebudu panu prezidentovi odporovat ani v této věci, ani v žádné jiné,“ doplnil.

Biden ovšem pro Johnsona měl i nepříjemný vzkaz. Britského ministerského předsedu, který byl před pěti lety jedním z nejhlasitějších zastánců brexitu, varoval, aby zmírnil svůj ostrý přístup k pobrexitovým jednáním s Evropskou unií, která ohrožují mír v Severním Irsku.

„Prezident Biden jasně deklaroval, že pevně věří ve Velkopáteční dohodu jakožto základ pro poklidný život v Severním Irsku,“ zdůraznil Bidenův bezpečnostní poradce Jake Sullivan. Upozornil, že jakékoliv kroky, které by křehký mír rozviklaly, Washington přivítá nelibě.

Johnson trvá na tom, že Spojené státy, Británie i Evropská unie postupují v dokonalé harmonii ve snaze najít řešení a dodržet závazky Velkopáteční dohody. Biden podle britského premiéra nedal najevo silné znepokojení severoirskou situací.

Británie a USA po setkání obou lídrů vydaly společné prohlášení, v němž se zavázaly k úzké spolupráci všech stran na zachování míru v Severním Irsku.

Závan čerstvého vzduchu

Americký prezident se svou evropskou cestou snaží uklidnit situaci po čtyřletém působení Donalda Trumpa. „Je to velký závan čerstvého vzduchu. Je to nové, zajímavé a usilovně spolupracujeme,“ konstatoval Boris Johnson po čtvrtečním setkání s Bidenem. Podotkl, že s šéfem Bílého domu probral širokou škálu témat.

To Biden potvrdil a jednání označil za produktivní. Potvrdil také přetrvávající speciální vztah obou zemí, které jsou spojenci v boji proti klimatické změně i koronavirové pandemii.

Biden oznámil, že společně s Johnsonem aktualizoval Atlantickou chartu, tedy osmdesát let staré prohlášení prezidenta USA Franklina D. Roosevelta a britského premiéra Winstona Churchilla o společném postupu v probíhající válce, což nakonec vyústilo v založení OSN a NATO. Biden řekl, že spojenectví se nově zaměřuje na výzvy jako kybernetická bezpečnost, nové technologie, světové zdraví a klimatická krize.

Nová charta rovněž slibuje podporu volného obchodu, lidských práv či mezinárodního řádu založeného na dodržování pravidel. Charta je zároveň namířena proti zasahování do voleb dezinformacemi nebo proti nekalým hospodářským praktikám, které Západ přičítá Rusku a Číně.

Amerického prezidenta v neděli čeká také setkání s britskou královnou Alžbětou II. Panovnice se poprvé setkala s šéfem Bílého domu ve svých pětadvaceti letech – ještě jako princezna se v roce 1951 vydala za Harry Trumanem, od té doby pozvala všechny americké prezidenty až na Lyndona Johnsona.

Nahrávám video

Cestu Biden zakončí setkáním s Putinem

Na setkání lídrů zemí elitních světových ekonomik, které se koná od pátku do neděle, hodlá Biden dát jasně najevo, že Spojené státy a světové demokracie stojí bok po boku, aby čelily těžkým výzvám. Mezi ty hlavní americký prezident počítá následky pandemie, klimatické změny nebo Rusko Vladimira Putina.

Také o ruském lídrovi by měli zástupci G7 jednat o víkendu. „Partneři z G7 mají podobné názory na ruskou destruktivní činnost. EU odsuzuje ilegální, provokativní a destruktivní ruské aktivity,“ předeslal předseda Evropské rady Charles Michel.

I proto vzbuzuje největší očekávání a zájem závěrečná etapa první Bidenovy zahraniční cesty. Část švýcarské Ženevy už se začíná opevňovat před nadcházejícím summitem s jeho ruským protějškem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 11 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 18 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 23 hhodinami
Načítání...