„Nemůžeme jen tak sedět, když zabírají naše území.“ BBC natáčela s ukrajinskými rekruty

Ukrajina se snaží vypořádat s obrovskou masou vojáků, které Rusko neustále vrhá na frontu. Snížila odvodový věk a zrychluje také harmonogram výcviku nových rekrutů. S některými z nich na několika blíže neurčených místech na severovýchodě Ukrajiny mluvili novináři stanice BBC.

Žurnalisté BBC navštívili mimo jiné výcvikové středisko v Černihivské oblasti, kde jsou účastníci posledního náboru připravováni k rychlému přesunu na bojiště. Podle BBC je většině z nich mezi čtyřiceti a padesáti lety.

Mezi rekruty je i Rostyslav, na kterého doma v Oděské oblasti čeká manželka a dvě děti. Před měsícem byl řidičem, příští měsíc by se mohl ocitnout v boji v ruské Kurské oblasti.

„Myslím, že je to správná věc,“ říká o ukrajinské operaci v ruském příhraničí. „Podívejte se, jak dlouho jsou na našem území. Trpíme tak dlouho, musíme něco udělat. Nemůžete jen tak sedět, když zabírají naše území. Co budeme dělat potom? Staneme se jejich otroky?“

Harmonogram výcviku, kterého byli novináři BBC svědky, odráží zrychlený program, který podstupují noví vojáci. Ukrajina se tak snaží vypořádat s obrovskou masou mužů, které Rusko posílá do první linie. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že jen v květnu a červnu dosáhly ruské ztráty sedmdesáti tisíc.

„Nepošleme je na smrt“

Více než deset let po začátku války a dva a půl roku od zahájení plnohodnotné ruské pozemní invaze Ukrajina zoufale potřebuje více vojáků. Snížila proto odvodový věk mužů – pro ženy vojenská služba není povinná – z 27 na 25 let. Snaha o mladší brance se ale neodrazila ve skupině, jejíž výcvik sledovala BBC. Jako nejmladší podle ní vypadá třicetiletý stavař Maksym.

„Musíme trénovat, trénovat a zase trénovat. Čím více budeme trénovat, tím více se zde naučíme. Pomůže nám to v první linii,“ říká novinářům, kteří se ho ptají, kde to bude. „Jsme připraveni bránit naši zemi buď na Donbasu, nebo v Kursku,“ odpovídá hrdě, i když s nervózním smíchem.

Všichni rekruti, které BBC sledovala, už měli za sebou třicetidenní základní výcvik, po němž se učí ošetřovat bojová zranění – zlomené kosti, střelná poranění či katastrofální krvácení.

Jeden z vojáků, kteří novináře doprovázeli, řekl, že pokud nová jednotka nezíská dostatek bojových dovedností, nebude poslána do první linie. „Nepošleme je na smrt,“ prohlásil ostře.

Přesto zaznívají stížnosti, zejména od profesionálních vojáků, že noví rekruti bývají posíláni do bojů na frontu bez dostatečného výcviku, připomíná BBC. Agentura AP nedávno s odvoláním na některé velitele napsala, že někteří nováčci odmítají střílet či utíkají z boje.

„Ukrajina je ta menší země“

Vpád do Ruska z minulého měsíce posílil morálku Ukrajinců a dodal válce nový rozměr. Kyjev však nyní vede bitvu na další frontě a jeho generálové musejí dělat těžká strategická rozhodnutí ohledně toho, kam poslat nové rekruty, píše BBC a dodává, že bojů v Rusku se účastní údajně až deset tisíc elitních ukrajinských vojáků.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že Kyjev má v regionu tisíce obětí. Podle velitele ukrajinské armády Oleksandra Syrského Rusové vyslali na obranu Kurské oblasti třicet tisíc vojáků, pokračuje BBC s tím, že všechna tato čísla je těžké ověřit.

Voják s přezdívkou Producent, jenž tři roky neviděl své dvě děti, se kterými jejich matka utekla hned po únoru 2022 do Itálie, novinářům britské stanice unaveně řekl, že chce, aby válka skončila.

„To proto, že pro to (válku) není žádný důvod. Jeden muž, Vladimir Putin, zaútočil na naši zemi. Co tedy musíme udělat? Musíme bránit náš domov. Bránit, bránit, bránit. Ale Ukrajina je ta menší země,“ naráží na nepoměr sil mezi Moskvou a Kyjevem.

„Rusové mohou zasáhnout nás, ale my je nikoliv“

Právě kvůli této nerovnováze volá ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vytrvale po větší západní pomoci. Ukrajina upozorňuje, že na rozdíl od Ruska nemá neomezené rezervy branců, které by mohla vrhat na frontovou linii, připomíná BBC.

Zelenskyj proto zdůrazňuje, že větší americká a evropská pomoc v protivzdušné obraně je důležitější než kdy jindy a že je naléhavě nutné udělit Kyjevu povolení k použití střel dlouhého doletu zahraniční výroby k útokům hlouběji v Rusku.

Rostyslav, který se touží vrátit do Oděsy, věří, že prezident má naprostou pravdu. „Rusové mohou dosáhnout našeho území zbraněmi dlouhého doletu a my nemáme takovou zbraň, abychom dosáhli jejich území. To už nemůžeme dál vydržet,“ vysvětluje. „Chtěli bychom zasáhnout Moskvu, abychom ukončili tuto špinavou válku. Děti a civilisté trpí, všichni trpí."

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 23 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...