Němečtí extremisté tajně chystali odsun přistěhovalců. To nyní vyvolalo demonstraci za zákaz AfD

Nahrávám video

Německou politikou otřásá skandál tajné konference krajně pravicových skupin, které na podzim podle investigativního týmu Correctiv jednaly o plánech na deportaci „neasimilovaných“ Němců cizího původu. Přítomni byli dva zástupci protiimigrační strany Alternativa pro Německo, ale i dva členové konzervativní CDU.

Tisíce lidí v posledních dnech demonstrují proti neonacistům a za zákaz politické strany Alternativa pro Německo.

„Myslím, že teď je nejvyšší čas k tomu, aby se konečně ozvalo mnohem více lidí, dříve, než bude pozdě. To se může stát. Myslím, že AfD nesmíme podcenit,“ říká Doris, členka hnutí Babičky proti krajní pravici.

V Postupimi v neděli demonstranty podpořili kancléř Scholz a ministryně zahraničí Baerbocková. Přivedla je tam odhalení investigativního týmu Correctiv – v listopadu se podle něj v hotelu u Postupimi sešly dvě desítky neonacistů, podnikatelů, krajně pravicoví influenceři, dva vysocí politici AfD, i dva členové CDU.

Dlouholetý mluvčí rakouského etnicky nacionalistického hnutí Martin Sellner potvrdil, že na konferenci představil plán, jak ze země vyhnat – remigrovat, jak to nazývá – miliony Němců neněmeckého původu. Tedy imigranty.

Druhé Wannsee

„Tato konference je přezdívaná druhá konference z Wannsee. To, že se tolik politických stran středu posouvá doprava, aby oslabily AfD, způsobuje, že se AfD sama ještě více radikalizuje,“ myslí si demonstrantka Anja.

Na konferenci ve Wannsee v roce 1942 připravovali nacističtí pohlaváři vyhlazení evropských Židů. Koncem třicátých let přitom kalkulovali s jejich vyhoštěním na Madagaskar. Plán diskutovaný na podzim u Postupimi je mrazivou ozvěnou. Princip takzvané remigrace nikdo podle Correctivu nezpochybnil, probírala se pouze proveditelnost.

„Ukazuje to, že i vysoce postavení politici AfD zastávají za zavřenými dveřmi radikální krajně pravicové postoje, které by nikdy neventilovali veřejně,“ říká jeho šéfredaktor Justus von Daniels.

Alternativa pro Německo, původně protievropská, dnes protiimigrační, je v parlamentu necelých sedm let. Před rokem ji podporovalo 14 procent voličů, ale nyní už 23. Především v bývalých komunistických spolkových zemích. AfD těží z nespokojenosti lidí kvůli inflaci, energetické krizi a problémům ekonomiky.

V těchto dnech podporuje zemědělce proti rušení dotací – ty přitom v minulosti sama chtěla omezovat. Mezi traktory přicházejí ale také zástupci extremistických organizací, kteří by chtěli svrhnout demokratický systém jako takový.

Kancléř Scholz o víkendu zveřejnil apel v obavách ze zneužití protestů na sociálních sítích. „To není jen nesmysl, je to nebezpečné. Když se legitimní protesty zvrhnou v hněv nebo ignorování demokratických procesů a institucí, pak prohrajeme všichni.“

Uznaní extremisté

Zpravodaj v Německu Pavel Polák připomněl, že zemské svazy AfD v některých regionech označuje tamní rozvědka jako pravicově extremistické, stejně jako její mládežnickou organizaci. Demonstranti nyní podle něj po zrušení strany volají zejména kvůli tomu.

Kromě toho je popudila právě zmíněná konference v Postupimi. Polák připomněl, že Německo zatím zakázalo politickou stranu pouze dvakrát. Objevují se proto i obavy, že by strana mohla naopak získat ještě více voličů.

Polák připomněl, že do Německa teď proudí významně méně uprchlíků než před deseti lety, lidé jsou ale podle něj unavení, protože jejich příliv nekončí. Právě z nejistoty politiků a voličů extremistické strany těží.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 19 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
včera v 02:48
Načítání...