Německý parlament schválil epidemickou brzdu, vláda s ní má získat více pravomocí

Němečtí poslanci schválili nouzovou brzdu, která vládě kancléřky Angely Merkelové umožní nehledě na postoj spolkových zemí zavádět v regionech karanténní opatření včetně omezení nočního pohybu. Novelu zákona o potírání infekčních chorob ve čtvrtek posoudí Spolková rada, ve které jsou zastoupeny přímo spolkové země. Po souhlasu Spolkové rady, který se očekává, musí úpravu podepsat ještě prezident Frank-Walter Steinmeier.

Pro návrh novely hlasovalo 342 poslanců, proti jich bylo 250 a dalších 64 se hlasování zdrželo. Během rozpravy úpravu jasně podporovala vládní koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD), proti byli naopak liberálové (FDP), postkomunistická Levice a Alternativa pro Německo (AfD), která je označována za populistickou až krajně pravicovou.

Merkelová brzdu považuje za nezbytný nástroj k překonání třetí vlny pandemie nemoci covid-19, protože Německu se nyní nedaří dostat šíření koronaviru pod kontrolu. Na brzdě se již dříve kancléřka dohodla s premiéry spolkových zemí, kteří ale nakonec k její aktivaci po zhoršení situace nepřistoupili. Merkelová se proto rozhodla tuto pravomoc přenést ze spolkových zemí na spolkovou vládu, což jí ještě více umožní sjednotit celoněmecký postup proti koronaviru.

Nouzovou brzdu vedle Merkelové hájí i sociálnědemokratický vicekancléř Olaf Scholz. „Potřebujeme jasné a důsledné kroky,“ řekl poslancům. Výhrady mají liberálové z FDP, kteří zopakovali, že proti omezení nočního pohybu podají ústavní stížnost. Alternativa pro Německo odmítá celou novelu jako nepřiměřenou. Čestný předseda AfD Alexander Gauland, který vede poslaneckou frakci strany, novelu označil za útok proti svobodě, federalismu a zdravému rozumu.

Noční pohyb rozděluje

Hlavním sporným bodem je omezení nočního pohybu, které bude zavedeno, jakmile sedmidenní průměr přesáhne stovku nových případů na 100 tisíc obyvatel. Aktuální průměr v Německu je nyní 160,1 případu, řada okresů ale přesahuje i hodnotu 300 a durynský okres Saale-Orla se blíží k hodnotě 500.

Omezení nočního pohybu původně vládní koalice navrhovala od 21:00 do 05:00, následně ale omezení stanovila až od 22:00. V rozmezí od 22:00 do půlnoci bude navíc platit mírnější režim, kdy si bude možné jít například zaběhat. Nutné ale bude, aby běžec trénoval sám. Po celou noc pak bude možné vycházet z domova kvůli zaměstnání či kvůli péči o zvířata.

Od sedmidenního průměru nad sto se počítalo i s uzavřením obchodů neprodávajících zboží denní potřeby. Limit ale nakonec koalice zvýšila na 150. Pokud bude týdenní průměr v pásmu od 100 do 150, bude možné do těchto obchodů zajít jen s negativním testem a po předchozím objednání. 

Velké spory vyvolává i osud škol, které přejdou na digitální výuku od sedmidenního průměru 165 nových případů na 100 tisíc obyvatel. Původně vládní koalice konzervativců a sociálních demokratů navrhovala pro uzavírku škol limit 200, nakonec se ale rozhodla ho zpřísnit. Učitelské svazy úpravu stále považují za příliš mírnou, naopak spolkové země mají výhrady. Například pro Sasko by to nyní znamenalo uzavření škol ve většině okresů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 41 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...