Německo si připomíná 33 let od znovusjednocení

Nahrávám video

Německo oslavuje 33 let od svého znovusjednocení. Zatímco tamní vláda se účastní hlavních oslav v Hamburku, součástí připomínky výročí bude také rozhovor s bývalou kancléřkou Angelou Merkelovou. Ten v úterý večer odvysílá televizní stanice ZDF. Jedná se o první takové interview od doby, kdy německá exkancléřka odešla do politického důchodu.

Podle zahraničního zpravodaje ČT Pavla Poláka nebývá zvykem, že by Merkelová dávala médiím rozhovory nebo se na veřejnosti vyjadřovala k záležitostem, jako je například znovusjednocení Německa. „Exkancléřka má pro to určitě dobře rozmyšlené a pádné důvody. Právě pro to je tento rozhovor velmi očekávaný,“ řekl Polák.

Co se týče znovusjednocení, mezi analytiky i komentátory panuje převažující názor, že dopadlo úspěšně. Ne vše se ale prý podařilo, jelikož se jednalo o rozsáhlý společenský i ekonomický projekt. „Když se podíváme na dnešní Německo, tak vidíme zemi, která je propojená. Ve východním Německu již vyrostly alespoň dvě generace, co se považují za spolkové Němce a už nerozlišují, odkud kdo pochází,“ uvedl Polák.

Zároveň podotkl, že v dnešní době lze obě území znovusjednocených zemí, východního i západního Německa, od sebe jen těžko rozeznat. „V infrastruktuře rozdíly nejsou. Východoněmecká nádraží jsou mnohdy v lepším stavu než kupříkladu na západě Německa. Životní úroveň je ale na východě nižší, když to srovnáme se západními domácnostmi. Délka života ve východním Německu je také o něco nižší než na západě,“ popsal Polák.

Dodnes také na východě Německa chybí pracovní síla. „Na přelomu let 1989 a 1990, anebo také v následujících letech, mnoho lidí odešlo na západ. Tam zůstali a východ země se s odlivem obyvatelstva dodnes nesrovnal,“ dodal zpravodaj s tím, že postoj východních Němců vůči cizincům je spíše negativní, což souvisí i s faktem, že zejména ve východních spolkových zemích má silnou podporu krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD). 

Cílem bylo dát Německo do kupy, řekl zpravodaj

Podle zpravodaje byla po svobodných volbách na začátku 1990 reálná možnost, že by země nebyla sjednocena. Východní Německo by tehdy i nadále existovalo společně se západním Německem. 

Západoněmecký kancléř Helmut Kohl nicméně sledoval plán znovusjednocení jako jediný možný, životaschopný plán, který měl šanci na úspěch. „Věděl, že by exodus východoněmeckého obyvatelstva v roce 1989 do západního Německa masivně pokračoval. O budoucnosti dvou německých států uvažovali politici Německé demokratické republiky (NDR),“ řekl Polák.

Peníze, které měly východní Německo vyzdvihnout na úroveň toho západního, byly velké. Dnes je úroveň východních domácností přibližně na devadesáti procentech těch západoněmeckých, což je vnímáno jako úspěch.

Oslavuje se v Hamburku

Spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier při příležitosti výročí prohlásil, že Německo bylo ve svém znovusjednocení lepší, než si ve skutečnosti myslí, ale přesto musí na jednotě nadále pracovat. Hlavní oslavy svátku v Hamburku se dějí za účasti Steinmeiera, spolkového kancléře Olafa Scholze a předsedkyně Spolkového sněmu Bärbel Basové. Do města rovněž dorazily tisíce lidí.

„Německé znovusjednocení je nejšťastnějším momentem německé historie. Třetí říjen je i dnes připomínkou toho, že demokracie, svoboda a právní stát nejsou samozřejmostí, ale výdobytkem, za který museli stateční občané v NDR tvrdě bojovat,“ řekla státní ministryně pro kulturu a média Claudia Rothová.

Ve svém prohlášení zdůraznila, že pro budoucnost Německa a jednoty země je i nadále třeba důsledně zpracovávat zločiny či bezpráví východoněmecké Jednotné socialistické strany Německa (SED).

O úsilí a touze východních Němců po svobodě hovořil také šéf Spolkového ústavního soudu Stephan Harbarth, který zmínil mimo jiné význam východoněmeckého povstání proti komunistické diktatuře v červnu 1953. „Tyto události se staly součástí naší společné německé identity,“ podotkl.

Nerovnováha přetrvává, myslí si Steinmeier

Steinmeier mezi úspěchy zmínil srovnání příjmů a důchodů, odstranění nezaměstnanosti nebo rozvoj infrastruktury. „Ta je na východě Německa přinejmenším srovnatelná se západem, mnohdy i lepší,“ prohlásil prezident.

Problémem je podle něho přetrvávající nerovnováha mezi východní a západní částí Německa. „Je to o pocitu rovnosti,“ podotkl s tím, že je třeba zlepšit zastoupení Němců z východu ve vedoucích pozicích. Steinmeier rovněž chce, aby příběhy a zkušenosti východních Němců tvořily větší část společné historie, než je tomu nyní.

Frank-Walter Steinmeier
Zdroj: ČT24

To, že stopy poválečného rozdělení Německa jsou stále patrné, uvedl ve své výroční zprávě také vládní zmocněnec pro nové spolkové země Carsten Schneider. Na tiskové konferenci během konce září prohlásil, že za třiatřicet let se sice podařilo zmenšit a v některých oblastech zcela odstranit strukturální rozdíly, přesto zůstává úkolem příštích let další posilování jednoty.

Šéf konzervativní unie CDU/CSU Friedrich Merz uvedl, že znovusjednocení bylo ze státoprávního hlediska dokončeno. „Pokud jde o emocionální část, tak tomu ještě tak není,“ řekl.

Oslavy, jejichž centrem se letos stal Hamburk, začaly už v pondělí za účasti představitelů vlády jako dvoudenní občanský festival. Podle pořadatelů jen první den dorazilo do centra města přes tři sta tisíc návštěvníků.

Ne 9. listopad, ale 3. říjen

Oslavy a připomínky výročí se nicméně konají po celém Německu. Znovusjednocení je rovněž od rána tématem německých médií. Berlínská rozhlasová stanice Berliner Rundfunk se například věnovala tomu, proč se datem sjednocení stal třetí říjen, a ne třeba devátý listopad, když v tento den v roce 1989 padla berlínská zeď. „Devátý listopad byl ale také dnem, kdy nacisté v roce 1938 rozpoutali protižidovský pogrom známý jako křišťálová noc. Takže je jasné, že by toto datum nebylo z historických důvodů vhodné,“ vysvětlila moderátorka.

K termínu 3. října dospěli východoněmečtí poslanci v srpnu po nočním jednání jako ke kompromisu. Německo se sjednotilo den po zasedání ministrů zahraničí zemí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE), jejíž transformací vznikla Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Tématem zasedání tehdy byla smlouva známá jako dva plus čtyři. Tato smlouva, která vycházela z jednání zástupců obou tehdejších německých států a čtyř vítězných mocností, tedy Británie, Francie, USA a Sovětského svazu, umožnila znovusjednocení Německa. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...