Německo s koncem roku vypne tři jaderné elektrárny. Jejich likvidace potrvá až desítky let

Německo s koncem roku ukončí provoz ve třech jaderných elektrárnách, zbývající tři pak podle dosavadních plánů vypne do konce roku 2022, čímž se po šesti desetiletích rozloučí s nukleární energetikou. Odstavení jaderných elektráren, likvidace radioaktivního odpadu, demontáž zařízení a následné demolice staveb jsou během na dlouhou trať. Než bude na místě reaktorů opět zelená louka a než bude jaderný odpad zabezpečen, mohou uplynout i desítky let.

Vláda někdejší kancléřky Angely Merkelové se v roce 2011 po nehodě v japonské jaderné elektrárně Fukušima rozhodla produkci energie z jádra pozastavit. Merkelová, která je vystudovaná fyzička, sama přiznala, že její postoj k jaderné energetice Fukušima změnila.

Předposlední krok k odchodu od jádra učiní Německo na přelomu roku, kdy od sítě definitivně odpojí jaderné elektrárny Brokdorf ve Šlesvicku-Holštýnsku, Grohnde v Dolním Sasku a Gundremmingen C v Bavorsku. Ihned poté začnou práce na likvidaci nukleárního zařízení, které budou řadu let zvenčí neviditelné.

Jaderná elektrárna se totiž boří zevnitř, jak vysvětluje společnost PreussenElektra, která provozuje zařízení Brokdorf a Grohnde. „Na provozní fázi, která končí, navazuje poprovozní fáze, kdy se už nevyrábí žádná elektřina, ale palivové tyče jsou stále ve skladovacích bazénech,“ uvádí PreussenElektra. Tato fáze může trvat několik let, na jejím konci pak úřady jaderného dohledu vydají povolení k rozebrání reaktoru a demolici stavby.

V případě Brokdorfu počítá šlesvicko-holštýnské ministerstvo pro energetickou změnu, zemědělství a životní prostředí, že tamních 193 palivových tyčí zůstane v chladicích bazénech čtyři roky. Technici poté, jakmile to bude možné, palivo z chladicích bazénů přemístí do kontejnerů CASTOR, které slouží k transportu a uskladnění vysoce radioaktivních materiálů.

Úložiště

Kontejnery následně zůstanou v meziskladech, což je často v areálu elektráren, poté budou trvale uskladněny v konečném úložišti, které ale Německo ještě nemá. Postupně bude pokračovat i likvidace středně a slabě radioaktivního materiálu. I ten skončí na vyhrazených úložištích.

Zmíněné ministerstvo předpokládá, že podíl silně radioaktivního materiálu v Brokdorfu je méně než procento celého zařízení. Ne všechen radioaktivní materiál ale skončí v úložištích. PreussenElektra tvrdí, že v elektrárnách, které provozuje, je až devadesát procent vybavení v kontrolované zóně vhodných k dekontaminaci a recyklaci. Odstraňování radioaktivních a kontaminovaných částí po získání povolení potrvá deset až 15 let.

„Materiál v konvenční části, například ve strojovně či správní budově, nikdy nepřišel s radiací do kontaktu. Z radiologického hlediska tak může být až sto procent zrecyklováno,“ uvádí PreussenElektra. Konvenční demolice, což je likvidace staveb a zařízení nezatížených radiací, bude poslední fází. Ta si vyžádá asi dva roky. Poté by na místě elektrárny mohla být opět zelená louka. V Brokdorfu by se tak mohlo stát okolo roku 2040.

Na konečné uložení vysoce radioaktivního jaderného odpadu si pak Německo bude muset počkat do roku 2050. Zatím ještě není jasné, kde se takový materiál bude skladovat. Výběr vhodného místa formálně začal v roce 2017 a potrvá do konce roku 2031, dalších bezmála dvacet let potrvá výstavba a příprava skladu. Hledání je rozděleno do několika fází, kdy se výčet geologicky vhodných lokalit postupně zužuje. Propočty ministerstva životního prostředí uvádějí, že na milion let bude třeba uložit zhruba 600 tisíc metrů krychlových vysoce radioaktivního materiálu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...