Německo připouští kontroly na celé hranici, záležet bude na migrační situaci

Německo chce podle migrační situace zavádět pohraniční kontroly po vzoru těch s Rakouskem i na svých dalších hranicích, rovněž chce v pohraničí zintenzivnit takzvané skryté namátkové kontroly a pátrání. Po jednání s německými spolkovými zeměmi to sdělil kancléř Olaf Scholz. Německá vláda také poskytne regionům na migraci o jednu miliardu eur více.

„Dobře střežit naše vnitřní hranice je pro nás důležité. Možnost ostrahy našich hranic s Rakouskem jsme prodloužili. A s ohledem na aktuální situaci budeme činit podobné kroky i v případě dalších států, případně zintenzivníme skryté kontroly, které na německých hranicích i tak organizujeme,“ řekl Scholz.

Zemští ministři vnitra Braniborska a Saska požadují po spolkové ministryni vnitra Nancy Faeserové dočasné obnovení kontrol na hranicích s Českem a Polskem. Ostrahu hranic s těmito státy závěrečný dokument přímo nezmiňuje, obnovení kontrol podle vzoru z německo-rakouské hranice ale umožňuje.

„V závislosti na situaci bude spolková vláda po konzultaci s dotčenými zeměmi Spolkové republiky Německo zavádět stávající koncepci hranic s Rakouskem také na dalších německých hranicích,“ uvádí závěrečný dokument. Německo na hranicích s Rakouskem v roce 2015 dočasně obnovilo stacionární kontroly, které od té doby pravidelně prodlužuje. Tyto kontroly nejsou plošné, ale namátkové, nejčastěji jsou na klíčových tazích.

Scholz také prohlásil, že německá vláda letos poskytne spolkovým zemím na zvládání migrace navíc k paušálním platbám jednu miliardu eur (23,5 miliardy korun). Na trvalém systému financování péče o migranty se Scholz se zemskými premiéry prozatím nedohodl, rozhodnutí se tak odsouvá na listopadové jednání.

Počet migrantů v Německu stoupá

Podle aktuální statistiky spolkové policie přišlo v prvním čtvrtletí do Německa nejméně 19 627 migrantů bez potřebných dokladů. V meziročním srovnání je to zhruba o třetinu více. V prvním čtvrtletí loňského roku zachytila německá policie 12 958 migrantů bez dokladů.

Někteří migranti přicházejí do Německa přes Polsko a Česko, aby se vyhnuli kontrolám na německo-rakouské hranici. Podle vzoru na německo-rakouských hranicích by některé země chtěly obnovit ostrahu i na pomezí s Českem, Polskem a Švýcarskem, což závěrečný dokument po jednání Scholze s regiony umožňuje. O kontroly v případě Česka a Polska požádali Faeserovou její zemští kolegové z Braniborska a Saska, naopak Bavorsko o ostrahu pomezí s Českem neusiluje.

Bavorský premiér Markus Söder na úterním jednání v Řezně s českým ministerským předsedou Petrem Fialou (ODS) řekl, že Bavorsko střežit pohraničí s Českem nepožaduje. Zdůvodnil to i tím, že Česko hlídá své vlastní hranice dostatečně kvalitně. Středeční dohodu Scholze s regiony ale Bavorsko společně se Saskem a Saskem-Anhaltskem přivítalo. V prohlášení trojice těchto spolkových zemí žádá ještě další kroky, mimo jiné rozšíření seznamu takzvaných bezpečných států a jasné oddělení azylového řízení od pracovní migrace. „Právo na azyl se nesmí stát právem na přistěhovalectví,“ uvedly Bavorsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko.

„Česká republika udělala hodně, aby přes nás nevedly migrační trasy,“ řekl Fiala na úterním setkání se Söderem. Poznamenal, že aktuální čísla ukazují, že česká opatření fungují, neboť týdenní počty migrantů jsou v poslední době v řádu desítek.

Za první čtvrtletí letošního roku zajistili policisté podle zprávy zveřejněné na stránkách ministerstva vnitra 2658 běženců, kteří byli v Česku nelegálně. Oproti stejnému období loni jejich počet stoupl o 35 procent. Při migraci přes vnější schengenskou hranici zadržela policie 108 lidí, ostatní ve vnitrozemí a na mezinárodních letištích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 2 mminutami

Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. V příspěvku na telegramu zmínil, že v přístavu jsou škody, a poté uvedl, že hasiči likvidují požár. Přístav se stal terčem útoku již poněkolikáté tento týden. Rusko také pokračovalo v útocích na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim. Ruské drony také znovu útočily v Oděské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 28 mminutami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 4 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 9 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 13 hhodinami
Načítání...