Německo chce vyřešit spor o zákaz spalovacích motorů, cestu vidí v syntetických palivech

Spor mezi Evropskou komisí a členskými státy Evropské unie o zákazu spalovacích motorů v nových osobních vozech po roce 2035 a o výjimce pro syntetická paliva je na cestě k vyřešení. Při výjezdním zasedání německé vlády na braniborském zámku Meseberg to prohlásil spolkový ministr dopravy Volker Wissing. Poznamenal, že součástí regulace musí být otevřenost novým technologiím, což vidí právě v syntetických palivech. O technologické otevřenosti hovořila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se jednání na Mesebergu zúčastnila v neděli.

„Shodli jsme se, že musíme naplnit naše klimatické cíle a že technologická otevřenost je rovněž velmi důležitým faktorem. Vidím, že jsme na dobré cestě, protože máme stejné cíle,“ řekl v pondělí Wissing o hledání řešení sporu. Zároveň uvedl, že dosažení kompromisu může trvat déle a nemusí být otázkou dní.

Podobně již v neděli před novináři hovořila von der Leyenová. „Vedeme konstruktivní dialog. Chci ještě jednou zdůraznit, že plná podpora principu technologické otevřenosti je důležitá,“ řekla šéfka komise. „Ale je třeba vždy mít naše klimaticko-politické cíle v rovnováze,“ doplnila s tím, že právě na rovnováze se nyní pracuje.

Syntetická paliva chce i Česko

Stejný postoj jako Německo má k syntetickým palivům i Česká republika. Český ministr dopravy Martin Kupka (ODS) na toto téma minulý týden v pátek hovořil v Berlíně s Wissingem. Kupka poté oznámil, že Česko nepodpoří zmíněný zákaz spalovacích motorů v osobních vozech, pokud nebude možné v autech využívat syntetické palivo. Tato paliva přitom byla součástí dohody, která byla dosažena za českého předsednictví v Radě EU.

  • Jsou vyrobená chemickou cestou, nikoliv z ropy. Zatímco běžné palivo vzniká rafinací ropy, umělá paliva vznikají chemickou reakcí vodíku a oxidu uhličitého. K jejich výrobě je nutná elektřina, v ideálním případě z obnovitelných zdrojů.
  • Jejich spalování produkuje výrazně čistší emise a vhodný výrobní proces z nich dělá uhlíkově neutrální palivo.
  • Mohou být použita jako příměs klasických paliv, tedy nafty a benzinu či mohou být spalována zcela samostatně.
  • Výhodou syntetických paliv je, že si vynutí pouze částečnou úpravu stávajících spalovacích motorů a lze pro ně využívat současnou čerpací infrastrukturu.
  • K nevýhodám patří velmi nízká energetická účinnost a také vysoké náklady na jejich produkci, při jejich výrobě je ale možné využít energii z obnovitelných zdrojů.
  • Zdroj: ČTK

Současné švédské předsednictví v pátek oznámilo, že velvyslanci členských zemí se rozhodli odložit konečné schválení návrhu, který by prakticky znemožnil koupit si od roku 2035 nový automobil využívající benzin či diesel.

Emise oxidu uhličitého a dalších plynů, které se uvolňují při spalování fosilních paliv, škodí životnímu prostředí na několika úrovních. Pravděpodobně nejdiskutovanější je změna klimatu – jde o takzvané skleníkové plyny, kvůli kterým se planeta otepluje. Jejich úroveň v atmosféře přímo ovlivňuje, jak moc teplota poroste, a vědci upozorňují, že je třeba jejich produkci razantně snížit.

Z výfuků aut vychází také látky, které škodí přímo lidem a zvířatům. Sulfáty, nitráty a oxid uhelnatý pronikají společně s prachovými částicemi hluboko do plic a kardiovaskulárního systému, čímž vážně ohrožuje lidské zdraví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 24 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...