Německo a Dánsko staví ponorný tunel. Spojí obě země a bude nejdelší na světě

Nahrávám video

Začala stavba nejdelšího ponorného tunelu na světě. Do sedmi let má osmnáct kilometrů tubusů položených na mořském dně spojit Německo s Dánskem. Projekt za sedm a půl miliardy eur provázejí velké naděje, ale také pochybnosti, a to hlavně ze strany ekologických spolků.

Projekt provázela řada komplikací a zpoždění, teď ale stavba takzvaného Fehmarnbeltského tunelu oficiálně začala. „Tento tunel je důležitý pro Dánsko, Německo i Evropu. Je to opravdová spojnice Evropy,“ prohlásil při slavnostním zahájení dánský ministr dopravy Benny Engelbrecht. 

Téměř osmnáctikilometrová trasa po mořském dně ponese po svém dokončení titul nejdelšího takzvaného ponorného tunelu světa. Obří stavební díly se dvěma tubusy pro auta, dvěma pro vlaky a únikovou chodbou budou vznikat na pevnině. Poté je lodě potopí na určeném místě a tubusy se propojí až na mořském dně.

Měla by tak vzniknout vytížená spojnice mezi Skandinávií a střední Evropou, která umožní mimo jiné přímé železniční spojení na trase mezi Kodaní, Hamburkem a Berlínem, odkud by pak vlaky mohly zamířit do Prahy. Dánský ministr Engelbrecht mluví o „opravdu historickém dni“. 

Nadšení vyvolává mamutí projekt spíše na dánské straně mořské úžiny. Německé ekologické organizace se ho naopak snažily do poslední chvíle zastavit, a to i s pomocí soudů. Podle aktivistů ohrožuje stavba vzácný biotop podmořských útesů.

Fehmarnbeltský tunel, který spojí Německo a Dánsko
Zdroj: ČT24

Dánsko plánuje umělý ostrov

Dánský stát nese převážnou část nákladů, které se v přepočtu blíží dvěma stům miliardám korun. Kodaň má navíc se svými vodami ještě větší plány – podle ministra energetiky Dana Jørgensena chce postavit nový ostrov.

Vzniknout by měl asi osmdesát kilometrů od dánských břehů a protínat by se v něm měla ramena rozvodné sítě od zhruba šesti set padesáti větrníků o výkonu deseti gigawattů, což je víc, než kolik Dánsko potřebuje. Kodaň počítá s exportem zelené energie do Velké Británie a hlavně do Německa.

Ambiciozní projet by měl začít fungovat v roce 2033. Do té doby na něj Dánsko hodlá vydat v přepočtu na 730 miliard korun, tedy zhruba polovinu příjmů českého rozpočtu za loňský rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 37 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...