Německé sondovací rozhovory začaly. Jestli by z nich mohla vzejít vláda, bude jasné koncem týdne

Nahrávám video

V Německu začala další jednání o nové vládě. V plánu jsou takzvané sondovací rozhovory mezi konzervativní unií CDU/CSU a sociální demokracií (SPD) o možné velké koalici. Podle SPD by vše mohlo vést třeba i k podpoře menšinového kabinetu, tuto variantu ale kancléřka Angela Merkelová odmítá.

Rychlá, věcná a důvěrná mají být podle politických aktérů předběžná jednání o nové německé vládě. Jestli ale vznikne velká koalice CDU, CSU a SPD nebo menšinová vláda s podporou sociálních demokratů, zatím není vůbec jisté.

Pro sociální demokraty jde o hodně. Pokud by kývli na projekt velké koalice, tedy na projekt, který sami nechtějí, protože jim z jejich pohledu v uplynulých čtyřech letech velmi ublížil, tak to musí být tak, aby před voliči neztratili tvář. A to bude velmi těžké – zvlášť když v sociální demokracii je náhled, jestli by do toho měla jít nebo ne, velmi rozpolcený.
Pavel Polák
zpravodaj ČRo v Německu

V Německu koaličnímu vyjednávání tradičně předcházejí takzvané sondovací rozhovory. Strany je chtějí dokončit už ve čtvrtek, nejpozději v pátek.

Vyjádření lídra bavorské CSU večer před začátkem jednání působilo sebevědomě a optimisticky. „Myslím, že to zvládneme. Spojuje nás skutečnost, že máme zodpovědnost vůči naší zemi, že po selhání takzvané Jamajky, tedy jednání o koalici konzervativců, demokratů a zelených, je poslední možností pro vytvoření stabilní vlády velká koalice,“ uvedl bavorský předseda vlády Horst Seehofer (CSU).

Společně v neděli dopoledne zasedlo 39 vyjednavačů, po třinácti za každou z trojice stran. Později se mají scházet v pracovních skupinách nad konkrétními otázkami. Problémy se dají čekat okolo daní, zdravotnictví, ale i migrace.

„Mezi tématy rozhodně nebudou chybět ani záležitosti Evropské unie. Koaliční jednání by mohla začít brzy poté, pokud sondovací rozhovory s SPD skončí úspěchem. Řekla bych, že to půjde,“ věřila koncem uplynulého roku Merkelová. V čele spolkové republiky stojí už dvanáct let.

Lídři chtějí dosáhnout toho, aby z průběhu jednání neunikaly informace. Žádný z vyjednavačů nemá dávat rozhovory médiím nebo je sdílet na sociálních sítích.

Nahrávám video

Jednání o koalici „zachránil“ německý prezident

Podle SPD by ale jednání mohla vést i třeba k podpoře menšinového kabinetu. Takovou variantu ale kancléřka odmítá.

„Určitě chceme, aby řízení naší země vypadalo jinak. Nemůžeme pokračovat ve velké koalici tak, jak ji známe. Německá společnost potřebuje soudržnost. V řadě oblastí potřebujeme změnu. Země není dostatečně moderní pro své občany – musí být vyspělejší ve vzdělávání, musíme držet krok s časem v oblasti sociální péče, důchodech a boji proti chudobě ve stáří,“ avizoval v prosinci předseda SPD Martin Schulz.

Od voleb už uplynuly víc než tři měsíce. Zprvu se zdálo, že situace bude směřovat k vytvoření vlády CDU/CSU, svobodných demokratů a Zelených. Nakonec Svobodní rozhovory ukončili a zdálo se, že předčasné volby jsou nevyhnutelné. V mimořádné situaci ale mimořádně zasáhl německý prezident.

„Ve volbách 24. září mezi sebou strany bojovaly o to, kdo převezme zodpovědnost za Německo. Tuto zodpovědnost v souladu s německou ústavou nemůžeme jednoduše vrátit voličům,“ zdůraznil v prosinci německý prezident Frank Walter Steinmeier.

Po schůzkách s lídry CDU, CSU a sociálních demokratů a jejich vzájemném jednání vše dospělo až k sondážním rozhovorům, které začaly první lednovou neděli. Zda sociální demokraté na základě sondovacích rozhovorů přistoupí na následná koaliční jednání, bude záviset na rozhodnutí jejich sjezdu, který se plánuje na 21. ledna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...