Německá CDU si nového předsedu vybere v lednu, poprvé ve vnitrostranickém referendu

Nahrávám video

Německá konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU) dosluhující kancléřky Angely Merkelové chce vybrat nového předsedu do konce ledna, kdy v Hannoveru uspořádá stranický sjezd. Předsedou CDU je nyní Armin Laschet, který jako kancléřský kandidát vedl konzervativní unii CDU/CSU do zářijových parlamentních voleb. Unie skončila těsně druhá za sociální demokracií (SPD), výsledek 24,1 procenta pro ni byl nejhorší od vzniku spolkové republiky. V současnosti by CDU/CSU volila jen asi pětina voličů.

Předsedu CDU bude poprvé v historii vybírat všech jejích téměř čtyři sta tisíc členů ve vnitrostranickém referendu. „Výběr předsedy CDU bude rozdělen do tří fází,“ oznámil generální tajemník strany Paul Ziemiak.

První bude nominace kandidátů, na kterou od 18. listopadu naváže představování uchazečů a jejich programů. Finální část vnitrostranického výběru začne 4. prosince, výsledek bude znám 14. ledna.

Předsedu strany má ale právo volit jen stranický sjezd, takže vnitrostranické dotazování bude právně nezávazné. Formálně proto CDU zvolí předsedu až 21. ledna na sjezdu. Do volby ale podle Lascheta bude nominován právě vítěz předchozího vnitrostranického hlasování.

Spekuluje se o čtyřech jménech

Zájem o nástupnictví po Laschetovi zatím žádný představitel CDU neoznámil, média nicméně uvádějí, že předsednické ambice mají někdejší šéf poslanců vládní unie CDU/CSU Friedrich Merz, Norbert Röttgen, který od roku 2014 vedl zahraniční výbor Spolkového sněmu, ministr zdravotnictví Jens Spahn nebo šéf poslanecké frakce unie Ralph Brinkhaus.

Merz s Röttgenem se o vedení CDU ucházeli již dříve, letos v lednu na volebním sjezdu ale prohráli s Laschetem. Laschet tehdy předsednictví převzal po Annegret Krampové-Karrenbauerové, která o funkci neusilovala a která svůj post dala již loni v únoru k dispozici. Před Krampovou-Karrenbauerovou byla dlouholetou předsedkyní Merkelová, která odchází z politiky. V zářijových volbách Merkelová již nekandidovala.

Mezi členskou základnou má největší podporu Merz se svým slibem přivést stranu k programu, ve kterém by se odrážely její liberální kořeny a dědictví zakladatele Konrada Adenauera.

CDU se zřejmě nevydá cestou Zelených či SPD, kde se o vedení strany dělí dva spolupředsedové. „Ke spolupředsednictví sympatie nechovám. Chceme sice rozmanitost, ale ve vedení musí stát jen jedna osobnost,“ řekl Laschet.

Analytička Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Zuzana Lizcová připomněla, že za éry Angely Merkelové se CDU posunula výrazně do politického středu. Nyní tak postrádá pravicovější témata. Část členů proto volá po návratu „ke kořenům,“ část členů váhá. Jsme tedy teprve na začátku diskuse, uvedla analytička v pořadu Horizont ČT24.

CDU je podle ní na začátku bolestivého procesu hledání své nové identity. „Často se o ní říká, že je stranou vlády a naopak to příliš neumí v opozici,“ dodala analytička. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...