V některých evropských zemích platí omezení rituálních porážek bez omráčení. Ochránci zvířat je totiž označují za týrání. Soud EU naposledy posvětil zákon zakazující zabíjení zvířat podle náboženských pravidel na jihu Belgie. Podle ochránců zvířat nicméně může být alternativou zvíře před porážkou uspat nebo omráčit.
Zákazy porážek zvířat bez omráčení už platí v šesti evropských státech. Židovské komunity ve Švýcarsku, Slovinsku, části severských zemí, ale i na jihu Belgie tak musejí spoléhat na dovoz rituálně upraveného masa ze zahraničí.
Vlámský region nařízení schválil v roce 2017, v platnost poté vstoupilo o dva roky později a před měsícem ho potvrdil i Soudní dvůr Evropské unie. Při takzvané košer porážce se zvíře podřízne a nechá úplně vykrvácet. Ochránci tvrdí, že jde o týrání, a prosazují, aby k zákazu přikročilo všech 27 unijních zemí.
„Nezpochybňujeme svobodu náboženského vyznání. Snažíme se hledat řešení pro ochranu zvířat a zároveň respektovat určité náboženské praktiky. Dobrou zprávou je, že existuje alternativa, kterou lze použít,“ uvedla šéfka organizace pro ochranu zvířat Eurogroup for Animals Reineke Hameleersová.
Židé zákazy rituálních porážek kritizují
Židovské obce ale možnost omráčení nebo uspání zvířete před jeho zabitím odmítají. Je to v rozporu s jejich náboženskými předpisy. Košer porážka (takzvaná šchita) se provádí v Maďarsku a Polsku. Právě z těchto zemí maso odebírá většina židovských komunit včetně té české nebo izraelské.
„Dříve jsme se zaměřovali na export do Izraele. Teď musíme dovážet pro mnoho komunit, například pro jednu z nejstarších ortodoxních židovských obcí v Evropě, která je v Antverpách,“ popisuje vrchní rabín Sjednocené maďarské židovské kongregace Šlomo Koves.
Belgičtí Židé zároveň vlámský zákon opakovaně napadli u ústavního soudu v Bruselu. „Dotýká se to nás všech, protože pokud zákon teď platí i v Belgii a Soudní dvůr EU to schválil, dal k tomu morální razítko a souhlas. Mohlo by to vést k podobným krokům ve větším měřítku,“ dodal Koves.
Pokud by se zákaz rituálních porážek dále rozšiřoval, košer maso by mohlo být pro část Židů nedostupným zbožím. Koves tvrdí, že unijní justice staví práva zvířat nad ta lidská. Ta naopak oponuje, že zákon dbá i na svobodu náboženské praxe a omezuje pouze jeden aspekt rituální porážky.
