Neklid v Podněstří vyvolává obavy z rozšíření ruské ozbrojené expanze

Nahrávám video

Ruská agrese na Ukrajině vnáší značný neklid také do blízkého zahraničí. V posledních dnech přicházejí varovné zprávy zejména z Podněstří, mezinárodně neuznávaného území proruských separatistů v Moldavsku.

Region zaznamenal diverzní útoky i ozbrojené incidenty. Podle Kyjeva a jeho západních spojenců může jít o snahy eskalovat útoky proti Ukrajině a zároveň rozšířit ruskou ozbrojenou expanzi na území dalších zemí. 

„Naše analýza naznačuje, že mezi různými silami v regionu existuje napětí a že mají zájem na destabilizaci situace. To činí Podněstří zranitelným a přináší rizika i pro Moldavsko,“ řekla prezidentka Moldavska Maia Sanduová. 

Podněstří. Hranice s Moldavskem
Zdroj: ČT24

Kdo drží prst na spoušti

Právě pod kontrolu Kyšiněva zhruba dvousetkilometrové pásmo lemující Dněstr de iure náleží. Faktickou kontrolu nad ním ale od vyhlášení nezávislosti v roce 1990 drží Moskva, respektive jím podporovaná samospráva. Ta v uplynulých dnech ohlásila několik incidentů, například střelbu na budovu ministerstva bezpečnosti či zničení dvou rozhlasových vysílačů. Separatisté podezřívají Ukrajinu. Kyjev i jeho spojenci ale tvrdí, že ruku na spoušti nedrží nikdo jiný než Kreml. 

„Akce považujeme za teroristické. S cílem destabilizovat region,“ řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. 

Ke kontroverzním událostem došlo krátce poté, co z vedení ruské armády zaznělo obvinění, že Moldavsko utlačuje ruskojazyčné obyvatele. Jeden z argumentů, který Moskva použila k napadení Ukrajiny.

Operace pod falešnou vlajkou?

K napjaté situaci se vyslovil i ministr obrany Velké Británie Ben Wallace. „Zaznamenali jsme už hrozby operací pod falešnou vlajkou na Ukrajině i v jejím okolí. To vše je součástí určitého typu (ruských) útoků. Ale také zoufalé snahy odvrátit pozornost od hlavního tématu, kterým je (ruské) selhání na Ukrajině.“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj považuje toto dění jako potvrzení svých dřívějších slov. Tedy, že ruská invaze na Ukrajinu byla zamýšlena jen jako začátek snahy o ovládnutí dalších zemí. 

Moskva své výbojné plány o něco více specifikovala na začátku tohoto týdne – rostřednictvím velitele Centrálního vojenského okruhu Rustama Minněkajeva. Jedním ze zadání, které podle něj ruská armáda dostala, je obsazení jižní Ukrajiny. A tedy přímé propojení právě s moldavským Podněstřím.

Rusko je proti vstupu Moldavska do EU, říká diplomat

Diplomat a politický geograf Jaroslav Kurfürst souhlasí, že uskutečněné útoky vypadají jako „útoky pod falešnou vlajkou“. Podle něho mohou mít jednak za cíl destabilizovat situaci, jednak sloužit jako záminka pro obvinění Ukrajiny nebo Moldavska z rozdmýchávání nepokojů. „Které by pak Rusko šlo řešit a zase by šlo někoho osvobozovat.“

Diplomat zdůraznil, že Ukrajina nemá zájem útočit na území Moldavska a Moldavsko rozhodně nemá zájem na nestabilitě ve svém vlastním prostoru. Samotnou ruskou posádku v Podněstří o počtu třináct set až patnáct set mužů nepovažuje za nijak silnou. „Přesto je to třikrát tolik, než má Rusko povoleno podle smlouvy z roku 1992.“

Na mezilidské úrovni pak mezi Podněstřím a Moldavskem nepanuje žádné napětí, konflikt je zde opravdu „zamrzlý“, a nejraději by na něj obě strany zapomněly, řekl Kurfürst. Rusko ovšem na Podněstří nezapomnělo a má zde své zájmy, dodal. Diplomat to přirovnal k „noze ve dveřích“. Zároveň se Moskva snaží o zadržování evropských integračních tendencí Moldavska, které rostou. Moldavsko v březnu podalo přihlášku do EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 15 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...