Neklid v Podněstří vyvolává obavy z rozšíření ruské ozbrojené expanze

Nahrávám video
Horizont ČT24: Moldávie se obává provokací ruské armády v Podněstří
Zdroj: ČT24

Ruská agrese na Ukrajině vnáší značný neklid také do blízkého zahraničí. V posledních dnech přicházejí varovné zprávy zejména z Podněstří, mezinárodně neuznávaného území proruských separatistů v Moldavsku.

Region zaznamenal diverzní útoky i ozbrojené incidenty. Podle Kyjeva a jeho západních spojenců může jít o snahy eskalovat útoky proti Ukrajině a zároveň rozšířit ruskou ozbrojenou expanzi na území dalších zemí. 

„Naše analýza naznačuje, že mezi různými silami v regionu existuje napětí a že mají zájem na destabilizaci situace. To činí Podněstří zranitelným a přináší rizika i pro Moldavsko,“ řekla prezidentka Moldavska Maia Sanduová. 

Podněstří. Hranice s Moldavskem
Zdroj: ČT24

Kdo drží prst na spoušti

Právě pod kontrolu Kyšiněva zhruba dvousetkilometrové pásmo lemující Dněstr de iure náleží. Faktickou kontrolu nad ním ale od vyhlášení nezávislosti v roce 1990 drží Moskva, respektive jím podporovaná samospráva. Ta v uplynulých dnech ohlásila několik incidentů, například střelbu na budovu ministerstva bezpečnosti či zničení dvou rozhlasových vysílačů. Separatisté podezřívají Ukrajinu. Kyjev i jeho spojenci ale tvrdí, že ruku na spoušti nedrží nikdo jiný než Kreml. 

„Akce považujeme za teroristické. S cílem destabilizovat region,“ řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. 

Ke kontroverzním událostem došlo krátce poté, co z vedení ruské armády zaznělo obvinění, že Moldavsko utlačuje ruskojazyčné obyvatele. Jeden z argumentů, který Moskva použila k napadení Ukrajiny.

Operace pod falešnou vlajkou?

K napjaté situaci se vyslovil i ministr obrany Velké Británie Ben Wallace. „Zaznamenali jsme už hrozby operací pod falešnou vlajkou na Ukrajině i v jejím okolí. To vše je součástí určitého typu (ruských) útoků. Ale také zoufalé snahy odvrátit pozornost od hlavního tématu, kterým je (ruské) selhání na Ukrajině.“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj považuje toto dění jako potvrzení svých dřívějších slov. Tedy, že ruská invaze na Ukrajinu byla zamýšlena jen jako začátek snahy o ovládnutí dalších zemí. 

Moskva své výbojné plány o něco více specifikovala na začátku tohoto týdne – rostřednictvím velitele Centrálního vojenského okruhu Rustama Minněkajeva. Jedním ze zadání, které podle něj ruská armáda dostala, je obsazení jižní Ukrajiny. A tedy přímé propojení právě s moldavským Podněstřím.

Rusko je proti vstupu Moldavska do EU, říká diplomat

Diplomat a politický geograf Jaroslav Kurfürst souhlasí, že uskutečněné útoky vypadají jako „útoky pod falešnou vlajkou“. Podle něho mohou mít jednak za cíl destabilizovat situaci, jednak sloužit jako záminka pro obvinění Ukrajiny nebo Moldavska z rozdmýchávání nepokojů. „Které by pak Rusko šlo řešit a zase by šlo někoho osvobozovat.“

Diplomat zdůraznil, že Ukrajina nemá zájem útočit na území Moldavska a Moldavsko rozhodně nemá zájem na nestabilitě ve svém vlastním prostoru. Samotnou ruskou posádku v Podněstří o počtu třináct set až patnáct set mužů nepovažuje za nijak silnou. „Přesto je to třikrát tolik, než má Rusko povoleno podle smlouvy z roku 1992.“

Na mezilidské úrovni pak mezi Podněstřím a Moldavskem nepanuje žádné napětí, konflikt je zde opravdu „zamrzlý“, a nejraději by na něj obě strany zapomněly, řekl Kurfürst. Rusko ovšem na Podněstří nezapomnělo a má zde své zájmy, dodal. Diplomat to přirovnal k „noze ve dveřích“. Zároveň se Moskva snaží o zadržování evropských integračních tendencí Moldavska, které rostou. Moldavsko v březnu podalo přihlášku do EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...