Nechtěné jubileum. Putinovo Rusko si se stým výročím bolševického převratu neví rady

„Vidíme, jak nejednoznačné výsledky této revoluce byly, jak úzce jsou negativní i pozitivní následky těchto událostí provázány,“ komentoval sté výročí listopadových událostí z roku 1917 ruský prezident Vladimir Putin. Jeho vyjádření charakterizuje ambivalentní postoj současného ruského vedení k tehdejším událostem, které si proto režim nijak zvlášť nepřipomíná. Stejně rozpolcená zůstává v pohledu na ně i ruská společnost.

Události z roku 1917 (kromě říjnové/listopadové revoluce i ty únorové/březnové) totiž nezapadají do způsobu, jakým se ruský režim snaží dějiny země interpretovat. Klíčovou událostí je pro něj vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce, v Rusku nazývané Velkou vlasteneckou válkou.

Jak vysvětluje novinář a politolog Andrej Kolesnikov, současný režim se prezentuje jako dědic tohoto vítězství, které využívá jako argument proti svým kritikům. „Vládnoucí elita znárodnila historickou paměť a vládní ideologové vnímají jakoukoliv kritiku režimu jako morálně ubohou,“ píše Kolesnikov. Klíčová myšlenka spočívá v tom, že „ti, kteří zpochybňují ruský politický systém, podemílají sdílené vítězství,“ dodává Kolesnikov.

Tento pohled podporuje i loňské vyjádření prezidenta Putina, kterým komentoval ekonomické problémy země částečně způsobené západními sankcemi uvalenými kvůli anexi Krymu. „Rusko možná v některých ohledech zaostává, ale má tisíciletou historii a svou suverenitu za nic nevymění,“ uvedl Putin.

Ruská oficiální historie sestává podle Kolesnikova z dějin státu a vojenských vůdců, sérií vítězství a demonstrací přetrvávající vojenské moci. Občané nejsou vnímáni jako účastníci historie, nýbrž jako prostředek k podpoře velikosti státu. Evidentní je to právě v případě oficiálních oslav konce druhé světové války, které spíše než den celonárodního vzpomínání na válečné oběti připomínají oslavu vojenské moci Ruska.

„Ruská vláda propaguje zjednodušenou verzi domácí a globální historie, aby manipulovala masy a zachovala současný model státní kontroly,“ píše Kolesnikov. Právě snaha o udržení statu quo přispívá k tomu, že sté výročí bolševického puče si režim oficiálně nepřipomíná a prezident se neúčastní ani oslav, které uspořádala ruská komunistická strana.

Schizofrenie Putinova Ruska

Prezident vnímá rok 1917 jako období ohromného politického a sociálního rozvratu, kdy stát byl slabý a neschopný zemi kontrolovat, napsal web listu Financial Times. Zároveň připomíná, že právě obnova silného státu byla jednou z Putinových priorit po nástupu k moci.

Druhý důvod, proč aktuální výročí nevyvolává ve vládcích současného Ruska nadšení, spočívá v tom, že Putinovo Rusko je z podstaty „kontrarevoluční“. Sociální nepokoje, politická opozice či spontánní disent patří k jeho nočním můrám, a pouhá představa existence iniciativy podobné té bolševické, která získala na svou stranu i část ozbrojených složek či rolníků, ho proto musí děsit.

Oslavy bolševické revoluce nahradil v roce 2005 Den národní jednoty, který připadá na 4. listopad. Od roku 2003 se režimu daří výročí „zazdít“ úplně, když přímo 7. listopadu pořádá na Rudém náměstí přehlídku, která neodkazuje k roku 1917, nýbrž k roku 1941, kdy stejnými místy pochodovaly sovětské jednotky předtím, než se vydaly do boje s nacisty. Bolševiky tak tehdy nahradil oficiální „národní příběh“ Velké vlastenecké války.

Kombinace strachu z revoluce a úsilí o silný stát se silným vůdcem v čele odpovídá schizofrennímu postoji Putinova Ruska k událostem z listopadu 1917 a jejich následkům. Samotnou revoluci vnímá současná vláda negativně, pozitivně ale hodnotí režim, v který bolševický převrat vyústil.

Určitý problém pro ni sice stále představuje Stalin, ale už ne tak zásadní, jako dřív. Zatímco v době pozdního Sovětského svazu a bezprostředně po jeho rozpadu bylo uctívání Stalina téměř tabu, v posledních letech probíhá částečná rehabilitace diktátora. Učebnice o něm mluví jako o „efektivním manažerovi“ a sám prezident Putin ocenil třeba jeho pakt s nacistickým Německem.

Naopak vůdce bolševického puče, Vladimira Lenina, Putin hodnotí negativně. „Nechat se ve vládnutí vést myšlenkami je v pořádku, ale jen pokud to vede ke správným výsledkům, ne jako v případě Vladimira Iljiče… V důsledku to vedlo ke konci Sovětského svazu,“ řekl loni.

Mnoho myšlenek jako třeba udělení autonomie regionům a další… nastražily pod budovu zvanou Rusko bombu, která později vybuchla. Nepotřebovali jsme globální revoluci.
Vladimir Putin

Ruské vedení ale nemůže sté výročí bolševického převratu úplně ignorovat, a proto přišlo s iniciativou, která má sjednotit rozdělenou společnost a symbolicky tak usmířit „Rudé“ s „Bílými“, což jsou kategorie, které jinak v současném Rusku nemají žádnou relevanci.

V lednu stát oznámil, že bude usilovat o předání Isakijevského chrámu, který je největším petrohradským chrámem a slouží jako muzeum, ruské pravoslavné církvi. Ta sice označila plánované předání za akt „symbolického smíření“ a „vzájemného odpuštění mezi Rudými a Bílými, mezi věřícími a nevěřícími“, obyvatele ale plán naopak rozdělil. 

V názoru na bolševický převrat je rozdělená také ruská společnost. Podle průzkumu státního centra VCIOM z loňského roku si 45 procent lidí myslí, že tehdejší události reprezentovaly vůli lidu, zatímco 43 procent s tím nesouhlasí. V roce 1990 souhlasilo 36 procent a proti bylo 37 procent lidí. Podobné výsledky má i průzkum nezávislého centra Levada.

Jakou roli podle vás sehrála Říjnová revoluce v ruské historii?
Zdroj: Centrum Levada

Zatímco hodnocení bolševického převratu se v průběhu let příliš nezměnilo, za deset let vzrostl počet Rusů, kteří pohlížejí shovívavě na represe z období stalinismu.

S kterým z následujících názorů o důvodu represí byste spíše souhlasili?
Zdroj: Centrum Levada

Revoluce na Twitteru a v „reálném čase“

Váhavý postoj Kremlu k výročí je podle kampaně EU versus Disinformation důvodem, proč režimu loajální média bojují s tím, jak jubileum pojmout. Ze státních médií připravila větší celoroční propracovaný projekt jen do zahraničí vysílající televize RT, všímá si web kampaně.

Projekt státní televize se tak zaměřuje výhradně na zahraniční publikum, má pouze anglickou verzi. Na první pohled zaujme svým výtvarným zpracováním ve stylu sovětských propagandistických plakátů, ale také tím, že postrádá explicitně pozitivní či negativní hodnocení tehdejších událostí a protagonistů.

Kromě webu je součástí projektu také kampaň na sociální síti Twitter, v rámci které je možné sledovat tehdejší události v „reálném čase“. Své účty mají všichni protagonisté revoluce a další v té době žijící osoby, například účet věnovaný pozdějšímu diktátorovi Stalinovi je pojmenovaný žoviálně @JoeStalin_1917. Svůj účet si v rámci kampaně může založit kdokoliv a „tvářit se“, že je součástí tehdejších událostí.

Poněkud střízlivější projekt představili zástupci liberálních médií ve spolupráci s historiky v čele s bývalým šéfem nezávislé ruské televize Dožď Michailem Zygarem. Jejich web, který je dostupný v ruské i anglické verzi, sice také využívá „profily“ historických osobností a prezentuje sto let staré události „v reálném čase“, na rozdíl od projektu RT ale při tvorbě postů vychází striktně z dohledatelných zdrojů – deníků, dopisů, pamětí či novin.

Projekt Zygarova týmu
Zdroj: ČT24

Zygar řekl webu listu Financial Times, že tak chce přiblížit tehdejší události nové generaci. „Obrovské množství ruských státních médií stále opakuje jednu a tu samou věc – že v roce 1917 proběhly dvě barevné revoluce, které byly financované ze zahraničí,“ uvedl. „Lidé nemají, s čím by to srovnali, takže se jim snažíme ukázat úplnější verzi historie,“ dodal Zygar.

I tento projekt má nicméně své další, „odlehčenější“ součásti – na den svatého Valentýna připravili autoři „dobovou verzi“ internetové seznamky Tinder, v jejímž rámci mohli uživatelé posoudit třeba profily básnířky Anny Achmatovové či bolševického revolucionáře Lva Trockého. Všechny historické osobnosti mají také profily na sociální síti V Kontaktě, ruské obdobě Facebooku, kam jim uživatelé mohou posílat dotazy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 45 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 48 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...