Zástupci šestnácti zemí Evropské unie v úterý v Praze vyzvali, aby EU ve společném finančním rámci na roky 2021 až 2027 nekrátila finance určené na kohezní politiku pod úroveň současného rámce. Evropská komise počítá s poklesem o deset procent. Země převážně z východní části EU také požadují, aby mohly pružněji nakládat s penězi z evropských fondů.
Neformální skupina Přátel koheze v přijaté deklaraci označila politiku soudržnosti za klíčový investiční nástroj Evropské unie. Politika podle nich výrazně přispěla ke sbližování životní úrovně v členských státech i k fungování vnitřního unijního trhu. Uskupení věří, že skrze kohezní politiku lze řešit výzvy, jaké představuje například změna klimatu či transformace průmyslu.
Deklarace zdůrazňuje také to, že by státy a regiony měly mít větší možnost rozhodovat o tom, na co peníze z kohezních fondů použijí. Dokument upozorňuje, že investiční potřeby a priority států i regionů se liší. Členské státy by podle Přátel koheze měly mít větší volnost i při převádění peněz mezi různými fondy politiky soudržnosti.
- Jedná se o neformální uskupení zemí, které spojuje zájem na zachování současné podoby politiky soudržnosti. Tvoří ho 13 zemí, které do EU vstoupily v roce 2004 a později, Řecko, Itálie, Španělsko a Portugalsko.
- Politika soudržnosti je významným zdrojem prostředků pro chudší země EU. V současném víceletém finančním rámci na roky 2014 až 2020 má Česko možnost získat z kohezních fondů zhruba 20,5 miliardy eur (523 miliard korun).
Aktuální návrh finančního rámce, který představila Evropská komise, počítá s omezením peněz na tuto politiku, důvodem je očekávaný odchod Velké Británie z EU i zaměření rozpočtu na nové priority. O konečné podobě rámce budou unijní lídři rozhodovat patrně v příštím roce. Chorvatský premiér Andrej Plenković v úterý řekl, že jeho země udělá maximum, aby za jejího předsednictví v první polovině roku 2020 jednání o finančním rámci skončila.
Podle některých vysoce postavených diplomatů ale začíná být zjevné, že se dohoda zrodí na poslední chvíli hluboko v příštím roce, kdy bude Unii předsedat Německo. První návrhy ze strany Evropské komise padly už před rokem a půl, od té chvíle se ale jednání nepohnula. Situaci zásadně komplikuje například nejistota kolem brexitu a zpožděný nástup nové Komise.
Pod deklaraci se podepsali zástupci 13 zemí, které vstoupily do EU v roce 2004 a později, a Španělska, Portugalska a Řecka. Pražského jednání se účastnil také italský ministr pro evropské záležitosti Vincenzo Amendola a eurokomisař Günther Oettinger, který byl v končící Evropské komisi zodpovědný za přípravu víceletého finančního rámce.
Z dobré infrastruktury těží všichni v Evropě, připomněl Morawiecki
Premiéři zemí V4 (Česka, Slovenska, Polska a Maďarska) se sešli ještě před samotným summitem. Například podle Andreje Babiše (ANO) návrh Evropské komise snižuje tradiční politiky jako kohezní a zemědělskou a zavádí nové, které by v něm být neměly.
Podle polského předsedy vlády Mateusze Morawieckého jsou peníze z kohezních fondů třeba zejména na rozvoj infrastruktury. Morawiecki podotkl, že z dobré infrastruktury poté těží všichni evropští občané, nejen země, kde se projekty uskutečňují.
Polský premiér také odmítl pohled na země z východní části EU jako na ty, které pouze čerpají peníze od západních států. „Z našich zemí, které jsou velmi pracovité, lidé jsou u nás talentovaní, čerpají země západní Evropy velmi vysoké dividendy,“ řekl.
S tímto názorem souhlasí i Babiš, podle nějž odchází ze zemí V4 do západní Evropy na dividendách ročně 50 miliard eur (1,27 bilionu korun). „My jsme rádi, že u nás firmy ze starých členských zemí investovaly, zaměstnávají naše lidi. Ale taky je to pro ně výhodný byznys, neplatí naše lidi mzdami jako u nich doma,“ prohlásil český premiér.
Lídři V4 také vyjádřili zklamání kvůli tomu, že EU na říjnovém summitu nepodpořila přijetí balkánských zemí. Zahájení rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií odmítla Francie, výhrady mělo i Německo a Dánsko.
Podle slovenského předsedy vlády Petera Pellegriniho všechny státy, které proti rozšíření bojovaly, zřejmě znechutily občany západního Balkánu. „Mám vážné obavy, zda budou mít občané těchto zemí ještě chuť dělat ve svých zemích těžké reformy, které si vyžaduje případný vstup do Evropské unie, nebo perspektivu uvidí nakonec ve spolupráci s Ruskem, Tureckem, Čínou či arabskými zeměmi,“ uvedl.
Rozšiřování bloku považuje za investici ekonomickou i bezpečnostní. „Slovensko a další země V4 budou vždy na straně těchto států a budeme je podporovat a motivovat, aby dělaly všechno pro vstup do evropských struktur,“ dodal Pellegrini.
Jednání se Srbskem a Černou Horou by se měla přepnout „na extra vysokou rychlost“, apeloval maďarský premiér Viktor Orbán. Integraci západního Balkánu do Evropské unie jako prioritu vnímá i Česko, které v současnosti visegrádské čtyřce předsedá.
